Na konci března sněmovna kvůli pandemii schválila zvýšení letošního schodku na 200 miliard korun, z původně plánovaných 40 miliard korun. Nejvyšší deficit měl doposud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
"Letošní schodek 200 miliard korun není definitivní, protože mám spočítána všechna opatření, která jsme aplikovali, ale i další, která budou aplikována," uvedla Schillerová. Jde podle ní jde například o zvýšení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že navrhne zvýšit od června platby za státní pojištěnce o 500 korun. Pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, je zhruba 5,9 milionu, jde o děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně.
U výdajů Schillerová nově očekává navýšení o 120 miliard korun. V případě příjmů pak zatím očekává kvůli nižším příjmům ze sociálního pojištění, DPH nebo příjmových daní propad o zhruba 140 miliard korun. "Jen doufám, že schodek bude konečný," dodala ministryně.
Jsme v recesi
Schillerová dále uvedla, že Česko je v ekonomické recesi. "A čím bude delší, tím bude i hlubší," uvedla. Proto by jako ministryně financí přivítala rychlejší uvolňování opatření proti šíření koronaviru. "Ale musí to jít ruku v ruce s vyjádřením epidemiologů. Stojím si za tím, že zdraví musí být na prvním místě," dodala.
Výkonný ředitel think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd Daniel Münich upozornil, že plošnými opatřeními si země pouze koupila čas. "Lidé ale postupně přestanou poslouchat, zpřetrháme nitě ekonomických vazeb a začnou docházet síly. Stát spoléhá, že má peníze. Ale pokud to bude trvat dlouho, tak i stát bude mít prázdné ruce," uvedl.
Schillerová již dříve uvedla, že schodek rozpočtu chce financovat především prodejem státních dluhopisů. Investoři zatím o ně mají enormní zájem, vyplývá ze statistik z posledních týdnů. V pátek pak MF uvedlo, že bude letos potřebovat na financování státního dluhu 410,6 miliardy korun. To je o 139,5 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2020.
Částka 300 miliard korun by byla nejvyšším schodkem rozpočtu v historii novodobé ČR píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP.
Zvýšení daní a méně peněz na reformy
Navrhovaný rekordní rozpočtový deficit nemusí být i přesto podle ekonomů pro tuzemskou ekonomiku fatální. Přinese velmi pravděpodobně zvýšení daní nebo nedostatek peněz na potřebné reformy.
"S narůstajícími ztrátami v ekonomice je nutné počítat i s vyšším schodkem. S odhadem, že to bude spíše kolem 300 miliard korun, pracujeme již zhruba měsíc. Schodek celého vládního sektoru, tedy i obcí a krajů, bude ještě vyšší," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy je vláda ve velmi složité situaci, kvůli nejistotě dalšího vývoje je pro ni velmi složité sestavit jakýkoli elementárně spolehlivý rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe, říká Kovanda.
"Občané se musí po odeznění koronavirové krize připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi," dodal Kovanda.
Podle Jakuba Seidlera z ING nebude ani deficit přes 300 miliard znamenat pro tuzemskou ekonomiku problém. Její zadlužení je v mezinárodním kontextu nízké, a má tak prostor pro nárůst celkového dluhu vlády, uvádí. Peníze na boj s koronavirem ale budou v budoucnu chybět jinde, například na provedení důchodové reformy či dalších potřebných reforem, dodává Seidler.
VIDEO: Kamióny stojí na hranicích.
