reklama
 
 

Rusko protestuje kvůli sejmutí Koněvovy desky. Mohou si za to sami, říká historik

13. 8. 2019 20:04
Ruská ambasáda se důrazně ohradila proti tomu, že se na budovu Staroměstské radnice nevrátí takzvaná deska Osvobození. Plaketa připomínala podíl Rudé armády v čele s maršálem Ivanem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů. Současné vedení Prahy odmítá desku vrátit na místo kvůli historické nepřesnosti, plaketa se stane součástí sbírek Muzea hlavního města Prahy. Ruské velvyslanectví mluví o pošlapávání historické pravdy.

"Jsme rozhořčeni rozhodnutím nevracet desku na původní místo. Spatřujeme v tom pokus o vymazání z paměti jedné z nejdůležitějších stránek našich společných dějin," stojí ve stanovisku, které ruská ambasáda poslala deníku Aktuálně.cz jako reakci na poslední vývoj kolem osudu pamětní desky a poté ji zveřejnila na svém webu.

Aktuálně.cz v uterý ráno informovalo, že plaketa se s konečnou platností na budovu radnice nevrátí, naopak se stane součástí sbírek Muzea hlavního města Prahy. Vedle toho Aktuálně.cz informovalo o okolnostech schůzky pražského primátora Zdeňka Hřiba (piráti) s předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Předseda dolní komory parlamentu u prvního muže Prahy lobboval za navrácení plakety na budovu radnice.

"Co se týče důvodu, proč se deska nevrátí na Staroměstskou radnici, spočívají v tom, že je historicky nepřesná. V českém textu je zanedbávána role Pražského povstání," vysvětluje primátor. Český nápis na desce zamlčuje vliv povstání na osvobození hlavního města. Povstání vypuklo 5. května, podporou mu byla účast takzvaných vlasovců. Rudá armáda dorazila do Prahy až 9. května, kdy už bylo v hlavním městě po nejtěžších bojích.

"Takové jednání zároveň s rýsující se tendencí poslední dobou glorifikovat spolupachatele nacistů, vlasovce, a relativizovat roli Rudé armády, jež přišla na pomoc Pražskému povstání, uráží památku těch, kteří bojovali proti nacistům," odsuzuje ruská ambasáda, jejíž nejvyšším představitelem je velvyslanec Alexandr Zmejevskij, postoj současného vedení Prahy.

Praha jako válečná kořist

"Dne 9. května 1945 osvobodila vojska I. ukrajinské fronty slavné Rudé armády, jimž velel hrdina Sovětského svazu maršál Ivan Štěpanovič Koněv, bleskovým úderem těžce bojující Prahu, která mu z vděčnosti udělila čestné občanství," zní český nápis na takzvané desce Osvobození, jež na radnici visela od května 1946. Její součástí je i ruský překlad, který však plně neodpovídá české verzi. Desku nechalo vedení Prahy sundat v roce 2017 kvůli opravě budovy.

Badatel z Vojenského historického ústavu Jindřich Marek, který se ve své práci soustřeďuje na dané období a angažmá československých vojáků v konfliktech 20. století, postoj magistrátu vítá. Plaketa na radnici podle něj nepatří. "Památka Koněva se nemá utlumovat, má se vysvětlovat. Mám úctu k ruskému vojákovi, který padl při osvobozování Československa, ale nemám úctu ke Koněvovi," řekl Aktuálně.cz historik.

Marek vzpomíná Koněvovu, v porovnání s jinými sovětskými vojevůdci, relativní neschopnost, stejně jako jeho pozdější roli při potlačení maďarského povstání proti sovětské moci roku 1956 a podíl na přípravě okupace Československa v srpnu 1968. Zpochybňuje existující interpretaci, že Prahu osvobodila Rudá armáda. Vedle role Pražského povstání a vlasovců upozorňuje na další motiv.

"Sovětští vojáci si mohli odpočinout, někteří mohli přežít a vrátit se domů. Jenomže Koněv, stalinský sluha, je v souladu s úkoly Kremlu žene do Prahy, protože jsme pro Sověty byli válečná kořist," říká historik. "Kdyby skutečně fungovalo koaliční spojenectví, tak všichni od Koněva až po Stalina mohli říct, že z Plzně, Karlových Varů nebo z Písku mohli do Prahy dojet Američané dříve. Ale šlo o budoucí uspořádání Evropy," upozorňuje.

Neúspěšný lobbing předsedy Vondráčka

Ruská ambasáda tvrdí, že text na desce podle ní úplně odpovídá historické zkušenosti. Argument, že v době příchodu Rudé armády byla Prahy z valné většiny nacistů prostá, relativizuje. "Stačí připomenout, že právě před Rudou armádou utíkaly jednotky skupiny (okupačních) armád Střed - čítala skoro milion vojáků -, které toho času ještě zůstávaly na území Československa," píše velvyslanectví.

Faktor strachu nacistů z blížící se Rudé armády při jejich ústupu historik Marek připouští, ale přidává k němu další argumenty, nejen povstání a podíl vlasovců. "Američané byli za humny, to vedlo obrovské množství německých vojáků k tomu, aby se dostali do amerického zajetí a nepokračovali v boji proti povstalcům," říká. Během Pražského povstání zahynuly tři tisíce Pražanů, půlka padla na barikádách. Rudoarmějců padly na čtyři desítky.

Kritickou reakci ruské ambasády, že postoj magistrátu pošlapává památku účastníků osvobození Prahy, včetně rudoarmějců, historik Marek odmítá s poukázáním na dramatickou historickou zkušenost českého národa se sovětským režimem. "Památku si vymazali sami v letech 1948 až 1989, hlavně v srpnu 1968," zdůrazňuje.

Deska poputuje do Muzea hlavního města Prahy během srpna. "Uloží se v našem depozitáři a je možné její využití pro naše expozice," sdělila Aktuálně.cz náměstkyně pro historické sbírky muzea Pavla Státníková.

Nic na tom nezměnila ani červencová intervence předsedy sněmovny u primátora Hřiba. "Při respektu k suverenitě rozhodování hlavního města Prahy mi jde o to, aby beztak komplikované vztahy k Ruské federaci nebyly zatěžovány další dílčí otázkou, která má pro obě strany symbolický význam," vysvětlil Vondráček své motivy.

autor: Jan Horák | 13. 8. 2019 20:04

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama