reklama
 
 

Vondráček lobboval za návrat Koněvovy desky. Hájil pozici ruské ambasády, říká Hřib

13. 8. 2019 6:18
Více než 70 let visela na Staroměstské radnici deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Ivanem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů. Kvůli opravě budovy ji ale v roce 2017 sundali. Přestože už má radnice po rekonstrukci, plaketa se na místo nevrátila. Za její opětovné vyvěšení přitom lobboval i předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO), který kvůli tomu požádal o schůzku pražského primátora Zdeňka Hřiba (piráti). Deska se na radnici neobjeví ani po Vondráčkově intervenci, skončí v muzeu.

"Dne 9. května 1945 osvobodila vojska I. ukrajinské fronty slavné Rudé armády, jimž velel hrdina Sovětského svazu maršál Ivan Štěpanovič Koněv, bleskovým úderem těžce bojující Prahu, která mu z vděčnosti udělila čestné občanství," zní český nápis na takzvané desce Osvobození, jež na radnici visela od května 1946. Její součástí je i ruský překlad, který však plně neodpovídá české verzi.

Letos 16. července se na žádost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) odehrála na půdě sněmovny schůzka s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (piráti). S prvním mužem Prahy chtěl osud Koněvovy desky probrat. Primátor rozhodl, že plaketa se kvůli své historické nepřesnosti na místo nevrátí. Předseda sněmovny ho vyzval, zda by její opětovné umístění na Staroměstskou radnici nezvážil.

"Pan předseda zdvořile upozornil na to, že je to pro Ruskou federaci citlivá záležitost, a abychom se na to zkusili podívat jejich očima," sdělil Aktuálně.cz primátor Hřib.

Návrat desky už letos počátkem roku iniciovala ruská ambasáda, primátor se kvůli tomu sešel s jejím velvyslancem Alexandrem Zmejevskijem. Předseda Vondráček se pak k žádosti ambasády v červenci přidal. "Pan předseda apeloval na to, abychom vyšli ruské ambasádě vstříc," zmínil primátor.

Jeden z argumentů ruského velvyslance byl, že deska podléhá legislativě o válečných hrobech. A tento zákon zapovídá manipulaci s hroby, jinými slovy deska by měla na budově radnice zůstat. "Argumenty pana předsedy se shodovaly s argumenty ambasadora Ruské federace," zmínil primátor. Interpretaci velvyslance i předsedy Vondráčka ale odmítl s tím, že podle odborného vyjádření z ministerstva obrany se na desku zmíněný zákon nevztahuje.

Vondráčka oslovil ruský velvyslanec

"Zajímaly mne důvody, proč by neměla pamětní deska vztahující se k osvobození Prahy na radnici být," řekl Aktuálně.cz šéf sněmovny Vondráček ke schůzce s primátorem. "Soubor pamětních desek podtrhuje význam Staroměstské radnice jako dějiště zlomových dějinných událostí," dodal třetí nejvyšší ústavní činitel, který byl loni na podzim v Rusku na oficiální návštěvě. Současně přiznal, že na téma desky se na něj ruský velvyslanec obrátil.

Předseda sněmovny vysvětluje svou pozici ve sporu o plaketu tím, že má na srdci vzájemné česko-ruské vztahy. V pohledu na konec 2. světové války se podle jeho soudu obě země dosud shodovaly. "Při respektu k suverenitě rozhodování hlavního města Prahy mi jde o to, aby beztak komplikované vztahy k Ruské federaci nebyly zatěžovány další dílčí otázkou, která má pro obě strany symbolický význam," dodal.

Podle něj by vstřícnost Prahy v případě Koněvovy desky usnadnila pozici české strany při vyjednávání o péči československých válečných hrobů a památníků legionářů v Rusku, jejichž správě se tamní administrativa nevěnuje, a naopak blokuje jejich opravy. Předseda sněmovny v této souvislosti upozorňuje, že bez souhry vlády a místních orgánů se ničeho nedosáhne. Stejně prý mluvil i loni v Rusku.

Nicméně primátor Hřib ze své pozice neuhne, deska se na budovu Staroměstské radnice nevrátí. Momentálně ji má v péči akademický sochař Pavel Filip, který plaketu restauruje, a během srpna má zamířit do Muzea hlavního města Prahy. "Deska se uloží v našem depozitáři a je možné její využití pro naše expozice," sdělila Aktuálně.cz náměstkyně pro historické sbírky muzea Pavla Státníková.

Deska je historicky nepřesná

"Co se týče důvodu, proč se deska nevrátí na Staroměstskou radnici, spočívají v tom, že je historicky nepřesná. V českém textu je zanedbávána role Pražského povstání," vysvětluje primátor. Rudá armáda dorazila do Prahy nad ránem 9. května 1945. Pražské povstání přitom vypuklo už 5. května, zemřelo při něm na tři tisíce lidí. Polovina z nich padla se zbraní v ruce na barikádách.

Radek Vondráček a Rusko

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček platí ze politika, který se k Ruské federaci nevyjadřuje příliš kriticky. Naopak mluví o potřebě dobrých vzájemných vztahů. Loni v říjnu byl na oficiální návštěvě Ruska. Kritiku sklidil kvůli tomu, že se setkal i s předsedy obou tamějších parlamentních komor Vjačeslavem Volodinem a Valentinou Matvijenkovou, kteří jsou na sankčním seznamu EU a USA kvůli ruské anexi Krymu.
Vondráček nálepku proruského politika odmítá. Ačkoliv podle svých slov za sankcemi vůči Rusku stojí, Západ by se nad nimi měl prý zamyslet. "V EU bychom měli diskutovat o jejich dílčích důsledcích, zda si v té či oné položce neškodíme sami a zda naopak nepomáháme rozvoji ruského průmyslu," řekl loni iDNES.cz.

Podporou povstalcům byla na centrální sovětské moci nezávislá Ruská osvobozenecká armáda, jíž velel Andrej Vlasov. Jednotky bojující v Praze řídil generál Sergej Buňačenko. Takzvaní vlasovci dorazili do Prahy už 6. května. Když do Prahy později vstoupila Rudá armáda, hlavní město mělo nejtěžší boje za sebou. Ze zhruba devadesáti procent metropole už byli nacisté stažení. Odpovídají tomu i ztráty Rudé armády, padlo z ní zhruba 40 mužů.

Ruský překlad na takzvané desce Osvobození povstání výslovně zmiňuje. Primátor Hřib má však za to, že plaketa najde lepší uplatnění v muzeu, kde by ji mohla doprovodit vysvětlující tabulka. Není vyloučené, že se deska příští rok stane součástí expozice při příležitosti 75. výročí Pražského povstání. "Snahu pražské radnice vysvětlovat historii tak, jak opravdu byla, vítám. Na druhou stranu nejsem přítelem kácení pomníků," řekl k tomu Aktuálně.cz popularizátor historie a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.

V případě maršála Koněva se nejedná o první kontroverzi zatěžující česko-ruské vztahy. Městský úřad Prahy 6 přidal loni vysvětlující tabulky k jeho soše, která stojí na náměstí Interbrigády. Desky připomněly, že velel krvavému potlačení maďarského povstání proti sovětské moci roku 1956 nebo že se podílel na přípravě okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, ruská ambasáda krok radnice kritizovala

autor: Jan Horák | 13. 8. 2019 6:18

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama