vojenský historický ústav

Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Obrazem: Vojáky na Dukle trápilo bahno a chlad. Pokud přežili, neměli kde se najíst

Prohlédnout si 50 fotografií

Sněhové plískanice, déšť, chlad a všudypřítomné bahno. Vojáci se neměli kde usušit, najíst a odpočinout. Veteráni bojů na Dukle říkají, že zažili peklo na zemi.

Jméno Lidice nesly v bojích o Dukelský průsmyk postupně dva tanky T-34/76 1. čs. samostatné brigády. Oba byly zničeny. Tanková brigáda utrpěla fatální ztráty. Tanky na Dukle často sloužily pro přepravu výsadku pěšáků.

Rusko protestuje kvůli sejmutí Koněvovy desky. Mohou si za to sami, říká historik

Rusko protestuje kvůli sejmutí Koněvovy desky. Mohou si za to sami, říká historik

Současné vedení Prahy odmítá desku vrátit na místo kvůli historické nepřesnosti.

Foto: Legendární Mig 15 znovu jako nový. Ve své době předčil i americké stroje

Foto: Legendární Mig 15 znovu jako nový. Ve své době předčil i americké stroje

Prohlédnout si 17 fotografií

V hangáru na vojenském letišti v Praze-Kbelích se chystá slavnost.

Lehce zahalen tu stojí nově opravený stíhací bombardér Mig 15.

Vojenský historický ústav získal vodního buvola, symbol vyloďovacích operací 2. světové války

Vojenský historický ústav získal vodního buvola, symbol vyloďovacích operací 2. světové války

V dražbě za něj ústav zaplatil 30 tisíc eur (asi 810 tisíc korun).

Čechoslováci prodali padesát letadel španělským republikánům. S aerovkami pak létali frankisté

Čechoslováci prodali padesát letadel španělským republikánům. S aerovkami pak létali frankisté

Nakonec si česká strana ze sedmdesátimilionového obchodu odnesla přes pět milionů korun zisku.

Moc patosu? Gabčík s Kubišem byli superhrdinové, říkají historici. První verze scénáře je vyděsila

Moc patosu? Gabčík s Kubišem byli superhrdinové, říkají historici. První verze scénáře je vyděsila

Scénář filmu Anthropoid obsahoval velké množství historických nepřesností. Točilo se až podle patnácté verze scénáře.

Historici stále pátrají po obětech Pražského povstání. Původní seznam rozšířili již o 1200 jmen

Historici stále pátrají po obětech Pražského povstání. Původní seznam rozšířili již o 1200 jmen

Badatelé procházejí matriky a kartotéky a snaží se dopátrat dalších obětí bojů o osvobození Prahy.

Foto: České stíhačky i bombardéry. Letecké muzeum poprvé zve do unikátních hangárů Staré Aerovky

Foto: České stíhačky i bombardéry. Letecké muzeum poprvé zve do unikátních hangárů Staré Aerovky

Prohlédnout si 22 fotografií

V sobotu 30. dubna se otevřou brány Leteckého muzea Kbely do 48. muzejní sezony. Novinkou a hlavním lákadlem jsou dva opravené dřevěné hangáry v areálu Staré Aerovky ze 20. a 40. let 20. století. Vojenský historický ústav je zrekonstruoval za 34 milionů korun, téměř 23 milionů získal z takzvaných norských fondů.

Nižší z dvojice opravených hangárů je starší - pochází z 20. let minulého století. Původně stál na letišti v nedalekých Kbelích, kde jsou dnes hlavní expozice leteckého muzea. Začátkem 40. let - během druhé světové války - jej ale Němci přemístili do areálu závodu Aero, kde současně vybudovali i další budovy. Celkem tu jsou dnes čtyři hangáry, zbývající dva zděné se Vojenský historický ústav chystá rovněž opravit.

Kompletní sbírka stíhaček MiG a opravené unikátní hangáry. Letecké muzeum v Kbelích láká na novinky

Kompletní sbírka stíhaček MiG a opravené unikátní hangáry. Letecké muzeum v Kbelích láká na novinky

Vojenský historický ústav otevřel v sobotu letecké muzeum v Kbelích.

Veteránovi zbyly jen stužky, o medaile přišel. Sběratelé po nich prahnou, vědí historici

Veteránovi zbyly jen stužky, o medaile přišel. Sběratelé po nich prahnou, vědí historici

Třiadevadesátiletý veterán přišel o medaile. Zloději se na ně specializují, potvrzují experti.

Obří cvičení, vlastní zbraně. Armádu začínají zajímat zálohy

Obří cvičení, vlastní zbraně. Armádu začínají zajímat zálohy

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář chce, aby se nejen zvýšil počet záložníků, ale aby se i výrazně zlepšilo jejich vybavení. Na příští rok chce…

Kultura v normalizované ČSSR je nespoutaná, stěžovala si KGB

Kultura v normalizované ČSSR je nespoutaná, stěžovala si KGB

V devatenácti nedávno odtajněných složkách archivu někdejšího pracovníka KGB Vasilije Mitrochina se píše, že za západní filmy utratili Čechoslováci…

Izraelský "anděl strážný". Židům pomohl přežít Čechoslovák

Izraelský "anděl strážný". Židům pomohl přežít Čechoslovák

Antonín Sochor, velitel brigády židovských dobrovolníků pro Obranné síly Izraele, se narodil před sto lety. Zemřel za záhadných okolností.

Vítejte v pekle. Unikátní výstava vypráví příběh velké války

Vítejte v pekle. Unikátní výstava vypráví příběh velké války

Do 100. výročí atentátu na Ferdinanda d'Este zbývají čtyři dny. Vojenský historický ústav otevírá jedinečnou expozici.

Nová historie: Desítky mužů SNB se postavily komunistům

Nová historie: Desítky mužů SNB se postavily komunistům

Dvojice historiků přinesla překvapivý pohled na historii totalitního SNB.

Unikát: Druhoválečný bombardér "přistál" v Praze

Unikát: Druhoválečný bombardér "přistál" v Praze

Česko se stává třetí zemí světa, která bude mít vzácný sovětský bombardér ve sbírce

Česko získalo vzácný sovětský bombardér Petljakov Pe-2

Česko získalo vzácný sovětský bombardér Petljakov Pe-2

Prohlédnout si 17 fotografií

Za císaře pána po sobě Češi a Britové na nebi stříleli

Za císaře pána po sobě Češi a Britové na nebi stříleli

Historická rekonstrukce 95 let staré letecké bitvy první světové války.

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Fotogalerie: Obrazem o pražské Invalidovně

Prohlédnout si 185 fotografií

Na sklonku 17. století se v Evropě začala stavět celá řada zařízení, která byla určena k zaopatření válečných invalidů. Například ve Francii nechal v Paříži král Ludvík XIV. postavit podle plánů Libérala Bruanta první vojenskou invalidovnu s názvem Hotel des Invalides . Tímto aktem se nechal inspirovat i císař Karel VI., který 27. května 1728 rozhodl, aby se vybudovala Invalidovna také v Praze.

Finanční prostředky pro vybudování Invalidovny měla poskytnout nadace zámožného hraběte a polního podmaršálka Petra Strozziho.

Sám hrabě Strozzi byl za svého života jako aktivní vojevůdce několikrát vážně zraněn a díky tomu poznal, jak vypadá nuzný život zmrzačených vojáků. Rozhodl se proto ve své závěti, sestavené pro případ bezdětnosti, věnovat svůj majetek na zaopatřování vojáků postižených válkou.

Zde si můžete přečíst úryvek ze závěti hraběte Strozziho:
" Poněvadž v tomto pomíjejícím životě není nic jistého, než smrt, leč hodina její jest nejistá... já Petr hrabě Strozzi, pán na Hořicích... ustanovuji, aby zestárlí chudí důstojníci a vojáci, kteří ve službách válečných zneschopněli, z mého majetku a na něm... zaopatřováni byli jídlem, nápoji, šacením a jinými potřebami, aby na tom žili a nuceni nebyli po věrných a dlouholetých službách válečných žebrati nebo docela ve zkázu přijíti. "

O pár let později byl hrabě Strozzi coby 38letý muž smrtelně raněn při bojích proti Turkům v severní Itálii. Jeho smrt přišla nečekaně. Hrabě Strozzi jako podmaršálek totiž po vítězství v bitvě slavnostně defiloval na koni svými 12ti setninami vojáků, přičemž ho náhle zasáhla zbloudilá kulka, kterou tím směrem vypálil zřejmě turecký voják. Po smrti jeho manželky Marie Kateřiny Khevenhüllerové (rodné jméno) připadl veškerý rodinný majetek ve prospěch nadace, která se dle Strozziho testamentu měla starat o válečné Invalidy.

Ačkoliv si Strozzi původně přál, aby zařízení sloužící válečným mrzákům postavilo na jeho panství v Hořicích v Podkrkonoší, bylo ze strany císaře Karla VI. rozhodnuto, aby se Invalidovna postavila v Praze. Původně se zvažovalo, že se Invalidovna vybuduje buď na Smíchově anebo na Kampě. Nakonec byla jako finální lokalita vybrána Špitálská pole (dnešní Karlín), kde podařilo od Křížovnického řádu a ostatních subjektů výhodně zakoupit pozemky za 35 tisíc zlatých.

Se stavbou Invalidovny se začalo v létě 1731.

Základní kámen Invalidovny byl netradičně položen až v průběhu stavby - v roce 1732.

Slavnostní akt se uskutečnil za přítomnosti samotného císaře Karla VI. 15. srpna 1732, tedy v době, kdy byl císař patrně v neveselém duševním rozpoložení, neboť před 5ti dny nešťastnou náhodou zastřelil na honu českého šlechtice Adama Františka ze Schwarzenberka.

Původní vize na rozsah komplexu budov pražské Invalidovny byla velkolepá. Invalidovna se měla skládat z devíti čtvercových buněk o průměru 100 x 100 metrů, celkem měla tedy vzniknout areál o rozloze 300 x 300 metrů poskytující přístřešek pro cirka 4 000 vojáků s jejich rodinami. Uprostřed komplexu mělo stát náměstí s kostelem. Součástí projektu bylo také zřízení velké nemocnice, školy, slavnostních sálů, refektářů, krámků. Koncept Invalidovny byl tedy zamýšlen jako samostatná jednotka, jenž svým pojetím tak trochu připomínal "město ve městě".

Při stavbě Invalidovny byl základní kamenivo (opuka) lámáno na svahu Vítkova a na Proseku, vápenec na stavbu dováželi z Bráníku a dřevo se pro změnu vozilo z Berouna.

Tímto způsobem se stavělo až do 17. května 1737, kdy byla stavba zastavena, protože se ukázalo, že prostředky nadace ji nestačí ufinancovat. Pro realizaci původních plánů by totiž bylo potřeba vynaložit na tehdejší poměry závratnou sumu - milión zlatých, přičemž stavební práce by trvaly téměř 40. let. Z úsporných i časových důvodů bylo tedy rozhodnuto, že se realizuje pouze 1 devítina původního plánu, tedy čtvercová budova o rozloze cca 100 x 100 metrů.

Menší velikost postavené Invalidovny, jež kopírovala motiv původně zamýšlené devítidílné budovy, si proto musela vynutit řadu kompromisů - například zamýšlený kostel byl nahrazen místností, ve které byla zbudována kaple sv. Kříže. Ta byla musela být kvůli všeobecnému šetření s penězi vybavena skromným způsobem. Například modlitební oltář byl improvizovaně vyroben z vojenských pušek a nábojnic, kazatelna byla vyrobená z prostého dřeva.

Přes všechny škrty v rozpočtu se ovšem podařilo vybudovat unikátní zařízení, které kromě ubikací pro invalidy disponovalo rovněž vlastní kantýnou, mlýnem a pekárnou, prádelnou, nemocnicí s kapacitou 138 lůžek, lékárnou, jatkami, důstojnickým kasínem, čítárnou, klubovnou a salónem, vínopalírnou, pivovarem, dvoutřídní školkou pro děti a vlastním hřbitovem. Službu tu dokonce konalo i vlastní hasičské družstvo či kominík. Na přilehlých pozemcích měli vojáci zřízené zahrádky, na kterých pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata (většinou slepice).

Komentář ke snímku :
Areál Invalidovny měl být dle původních plánů mnohem větší rozlohu, ale chybějící finance zavinily, že se stavba realizovala pouze ve zlomku zamýšlené velikosti - viz nákres.

Architektonický projekt Invalidovny byl dílem známého stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, půdorysné dispozice k němu vytvořil vídeňský architekt Josef Emanuel Fischer z Erlachu .

Komentář ke snímku :
Nákres půdorysu s přízemím Invalidovny, který vypracovala v roce 1941 architekta Ing. Augusta Müllerová.

Objev pozůstalosti Jana Kubiše. Podle vysvědčení hrdiny nehledejte

Objev pozůstalosti Jana Kubiše. Podle vysvědčení hrdiny nehledejte

Prohlédnout si 27 fotografií

Plukovníci Aleš Knížek a Michal Burian ve Vojenském historickém ústavu v Praze teď.

Ředitel ústavu spolu se starostkou Dolních Vilémovic Jitkou Roučkovou.

Nejnovější zprávy do e-mailu

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.