Ivan Stěpanovič Koněv

Praha se chystá odebrat čestné občanství sovětskému maršálu Ivanu Koněvovi. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí předloží primátor Zdeněk Hřib (Piráti) k projednáním radním. Pokud záměr schválí, musí ho ještě projednat městští zastupitelé.

Čestným občanem hlavního města se Koněv stal 6. června 1945. "Akt udělení čestného občanství je nutné vnímat v dobovém kontextu i s ohledem na další historický vývoj Československa, který z ideologického hlediska připouštěl jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena, zamlčena," uvádí Hřib v odůvodnění svého návrhu.

Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další pak podle primátora je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. "Zemřelo zde 148 místních obyvatel včetně dětí. Mladá Boleslav se tak stala dalším tragickým symbolem sovětského bombardování," píše Hřib.

Praha 6 chce v červnu vyhlásit architektonicko-výtvarnou soutěž o návrh podoby pomníku Pražského povstání. Socha připomínající osvobození Prahy na konci druhé světové války by měla stát na náměstí Interbrigády. Změn by mělo doznat i samotné náměstí v Bubenči. Vyplývá to z usnesení rady šesté pražské městské části.

Předběžně by se pomník a úpravy náměstí podle vítězného návrhu mohly realizovat v letech 2025 až 2026. Odhadované celkové náklady na soutěž jsou 2,9 milionu korun. Týmy, které obsadí první tři místa v soutěži, si rozdělí 1,65 milionu korun.

Na náměstí Interbrigády dříve stál památník sovětského maršála Ivana Koněva. Sochu nechala radnice odstranit v dubnu 2020 na základě rozhodnutí ze září roku 2019, kdy bylo rovněž rozhodnuto, že pomník Koněva nahradí památník osvobození Prahy na konci druhé světové války. Pomník vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, byl častým terčem vandalů.

Ústavní soud odmítl stížnost muže, který nesouhlasil s odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v Praze a domáhal se vrácení pomníku na původní místo. Městský soud v Praze považoval jeho žalobu za nepřípustnou, neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Muž požadoval "ničím obstrukčně nerušený přístup" k památníku. Soud ale nezjistil žádný zásah do jeho základních práv. "Žádné takové ústavně zaručené základní právo neexistuje a stěžovatel je ve skutečnosti ani netvrdí, když jen poukazuje na bilaterální mezinárodní smlouvu, respektive na zákon o válečných hrobech a pietních místech, přičemž však z těchto právních předpisů žádná konkrétní práva stěžovatele bezprostředně neplynou," stojí v usnesení.

Žaloba směřovala proti údajnému nezákonnému zásahu Úřadu městské části Praha 6. Podle městského soudu však úřad nepostupoval vrchnostensky, nýbrž v rámci soukromoprávní správy svěřeného majetku, žaloba tak byla nepřípustná. Vlastníkem sochy je hlavní město Praha. Městská část ji má ve svěřenou do správy.

Bývalý ruský ministr kultury Vladimir Medinskij, který nyní působí jako poradce prezidenta Vladimira Putina, varoval před možností, že by odstraněná pražská socha sovětského maršála Ivana Koněva byla předána Rusku. Takový krok by totiž podle něj mohl inspirovat další východoevropské státy k vývozu sovětských pomníků do Ruska.

O tom, že Česko je připraveno jednat o přesunu Koněvovy sochy do Ruska, se na konci dubna zmiňoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček v rozhovoru s Hospodářskými novinami. Mluvil tehdy o dopisu ruské strany, která o takovou možnost požádala, s tím, že Praha je podobná jednání připravena vést.

"Spravedlivé by bylo vrátit maršála Koněva jako hrdinu osvobození Prahy na (původní) místo. Tehdy se projeví spravedlnost," řekl Medinskij novinářům v Petrohradu.