My jsme zvyklí na Koněva, odmítají Žižkované snahu radnice Koněvovu ulici přejmenovat

Magdaléna Čevelová, Marie Kolajová
17. 7. 2019 12:52
Žižkovská radnice se začala vážně zabývat tím, že přejmenuje Koněvovu ulici. Název nese po maršálu Ivanu Stěpanoviči Koněvovi, který je obecně znám jako osvoboditel Prahy, podílel se ale také na krvavém potlačení maďarského povstání nebo pražského jara. "Když se lidé dozvědí, co všechno napáchal, nebudou chtít žít v ulici nesoucí jeho jméno," míní Filip Stome, jeden z autorů dopisu žádajícího změnu názvu. Radnice zadala posudek historikům a čeká na stanovisko. Co si o možné změně názvu myslí místní obyvatelé, zjišťovala redakce Aktuálně.cz přímo v Koněvově ulici, jedné z hlavních tepen Prahy 3.
Foto: Magdaléna Čevelová

S názvem Koněvovy ulice je to komplikované již od začátku. Původně se jmenovala Vídeňská, poté Poděbradova a v letech 1940 až 1945 Brněnská. Rok po válce byla rozhodnutím Ústředního národního výboru hlavního města Prahy přejmenována na Koněvovu.

Ulice je jednou z nejdelších v Praze. Na konci 19. století zde jezdila koněspřežná tramvaj, která se později změnila na tramvaj elektrickou. Začátkem 80. let se však ulice přeměnila a koleje od té doby v její dolní části nejsou. Jezdí pouze mezi Ohradou a Jarovem. Přesto je Koněvka, jak se ulici mezi Pražany říká, jednou z nejrušnějších pražských ulic a případná změna jejího názvu, na kterou ve středu upozornily Hospodářské noviny, tak budí zájem.

"Ať s tím jdou do háje," kroutí hlavou Jiří Mates, kterého potkáváme před jedním z domů, které ulici po obou stranách lemují. "My jsme zvyklí na Koněva. Je to kravina. Určitě s tím nesouhlasím," reaguje na dotaz ohledně změny názvu.

Činžovní domy mají na Žižkově dlouholetou tradici. Většina z nich pochází z přelomu 19. a 20. století, takže jejich obyvatelé zde někdy žijí i po celé generace. "Koněvka je prostě Koněvka. Nevím, jak ji budou lidé poznávat, pokud se přejmenuje. Obyvatelé Žižkova to nevezmou," myslí si místní květinářka, která pracuje v obchůdku přímo na Ohradě. Křižovatce, která dlouhou ulici dělí na dvě části.

Koněvova ulice má přes tři kilometry, začíná pod Vítkovem a končí na Jarově.
Koněvova ulice má přes tři kilometry, začíná pod Vítkovem a končí na Jarově. | Foto: Aktuálně.cz

Většina lidí, s nimiž hovoříme, se obává hlavně byrokracie, která by byla s přejmenováním ulice spojená. "Já jsem proti. Měnit název bydliště, v bankách a pojišťovnách, pořizovat si novou občanku mi přijde zbytečné," uvedla důchodkyně žijící poblíž Koněvovy ulice.

Na úrovni ulice jsou ve většině domů hospody, bary nebo nejrůznější obchody. Změna názvu by tak přinesla komplikace i těmto podnikatelům. "Vůbec netuším, kdo ten Koněv vlastně byl. Kdyby se jmenovala Stalinova, tak to chápu. Tohle jsou zase nějaký divný výmysly. Myslím, že to bude i nepřehledné pro řidiče, nebudou vědět, co je to za ulici," říká místní obyvatelka Kateřina.

Koněv osvoboditel i utlačovatel

Se svými 3,4 kilometry patří Koněvova mezi nejdelší pražské ulice. Prochází skoro celým Žižkovem. Je tu vše, od bazaru přes drogerii až po antikvariát. Dlážděné i asfaltové chodníky obklopující ulici z obou stran se táhnou do kopce od Vítkova až po Ohradu, což je velká křižovatka, kde se míjí auta s tramvajemi a autobusy, a odtud pokračuje dál, podél areálu Pražačka, vozovny Žižkov až na konečnou tramvají na Jarově.

Maršál Koněv přijíždí do osvobozené Prahy.
Maršál Koněv přijíždí do osvobozené Prahy. | Foto: Karel Hájek

Své jméno získala po maršálu Koněvovi, který se na konci druhé světové války účastnil osvobození Prahy, severních, středních a východních Čech. Jak ale ukázalo bádání historiků, v 50. letech Koněv potlačil maďarské povstání, podílel se v roce 1961 na výstavbě Berlínské zdi a v létě 1968 zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Asi stovka Žižkovanů, kteří se dopisem obrátili na radnici s žádostí o změnu názvu Koněvovy ulice, tak upozorňuje na to, že pozitivní vnímání Koněva coby osvoboditele není objektivní. "Díky odkrývání archivů se dozvídáme, že 'osvoboditel' byl docela lump," tvrdí Filip Stome, jeden z autorů dopisu.

Radnice nyní čeká na posudek, který si objednala u historiků. Chce znát jejich názor na postavu maršála, než se definitivně rozhodne, zda bude o změnu názvu usilovat. "Nikdo z nás nemá úplně radost z toho, že má ulice název po rozporuplném Koněvovi," uvedl pro Hospodářské noviny starosta Jiří Ptáček (TOP 09).

Stome například odkazuje na zjištění, že těsně po válce - s tichým souhlasem Koněva - agenti kontrarozvědky Směrš pozatýkali v Praze československé občany, kteří kdysi přišli z Ruska, aby unikli před bolševismem. Zmizelo nejméně tisíc lidí.

"Jestli napáchal nějaký zlo, tak ať se to přejmenuje. Nevadilo by mi to, v tomto případě jsem rozhodně pro," vyjádřil pochopení pro změnu názvu s ohledem na historické skutečnosti prodejce vín na Koněvově.

Výměna občanky zdarma

Pokud by na změnu názvu skutečně došlo, už nyní iniciátoři změny ujišťují, že se pro obyvatele Koněvovy ulice snaží dojednat úlevy na úřadech. "Jsme si vědomi komplikací, které při případné výměně názvu ulice mohou nastat. Řešíme se starostou Prahy 3, že pokud by k přejmenování došlo, tak by mohly být lidem odpuštěny poplatky za výměnu občanky," uvádí Stome.

Věří tomu, že adresa je i vizitkou. A až se lidé díky historické analýze dozvědí, kým maršál Koněv ve skutečnosti byl, budou si sami změnu názvu přát. "Nejhorší je neinformovanost, protože lidé nevědí, co všechno spáchal. Maršál Koněv zůstává ve vědomí obyvatel Prahy zapsán jako osvoboditel. Desetiletí lží ze strany komunistické strany se vrylo hluboko do lidské paměti. Koněv není osoba, po které bychom měli mít na Žižkově pojmenovanou ulici," míní Stome.

Pietní shromáždění u pomníku maršála Koněva | Video: Tomáš Cetkovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy