Před necelými třemi týdny ministerstvo zahraničí odeslalo režimu Vladimira Putina nótu, v níž požaduje náhradu stamilionových škod způsobených explozemi muničních skladů ve Vrběticích. Útok, který stál život dva lidi, české bezpečnostní složky propojily s operací ruské vojenské rozvědky GRU. Rusové už dříve na obvinění reagovali zařazením Česka na seznam nepřátelských zemí společně s USA. Stalo se tak potom, co české ministerstvo zahraničí vyhostilo z ruské ambasády v Praze osmnáct zpravodajců.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) později uvedl, že podmínkou diplomatického dialogu s Ruskem je vyškrtnutí z takového seznamu. České ministerstvo zahraničí ale nyní přistoupilo ještě k dalšímu kroku. Navzdory vyostřeným vztahům s východní mocností hodlá v Rusku podněcovat ekonomickou diplomacii. Spouští program, kterým české firmy láká, aby si v zemi zřídily pobočku a začaly tam podnikat. Slibuje přitom úhradu až 70 procent nákladů na služby, které jsou k tomu v Rusku potřeba. "Důvodem je stále vyšší zájem našich firem o ruský trh. Jde o největší zemi světa se 144 miliony obyvatel," zdůvodňuje to mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.
Zatím Rusko není z pohledu statistik exportu pro českou ekonomiku významné - loni tam mířilo zboží za necelých 99 miliard korun, tedy jen o několik miliard více než třeba do mnohem menší Belgie.
Rozšíření programu (který ministerstvo letos platí v sedmnácti státech světa) i o Rusko vyvolalo překvapení u části českých diplomatů. "Program ukazuje na mizerně sestavené priority, nulovou disciplínu a selhání koordinace zahraniční politiky vůči zemi, která se k nám chová nepřátelsky. Souhlasím s tím, že náměstek ministra zahraničí zažádal o plnou náhradu škody a přijetí odpovědnosti za výbuchy ve Vrběticích. Ale nevidím žádný důvod, proč druhý konec ministerstva současně s tím vyhlásil podporu ekonomické diplomacie právě v Rusku," kritizuje krok například předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a bývalý diplomat Pavel Fischer.
Na dotaz, zda Česko dokáže do Ruska přilákané české firmy ochránit před případnými sankcemi či zákazy, ministerstvo odpovídá, že jde o jejich zodpovědnost. "Všechny firmy, které u naší ambasády v Moskvě konzultují své plány v Rusku, obdrží informaci o současné situaci v česko-ruských vztazích. Jelikož jde o soukromé prostředky, které naše firmy do působení v Rusku investují, MZV akceptuje jejich rozhodnutí a ambasáda i generální konzuláty jim poté poskytují standardní asistenci na základě jejich požadavků," dodala Davidová.
Projekt nazvaný Propea zastřešuje česká ambasáda v Moskvě, kterou výrazně "zeštíhlilo" vyhoštění diplomatů v ruské reakci na stejný český krok kvůli kauze Vrbětice. Fakticky ale za služby, jako je propagace, uvedení výrobků na ruský trh, lokální zastupování firem nebo získávání nezbytných povolení stát bude platit ruské soukromé firmě nazvané ACM, která je podle ministerstva vlastněná českou podnikatelkou.
Pátrání Aktuálně.cz ukazuje, že firma, kterou ministerstvo najalo na to, aby českým firmám pomáhala, zároveň provádí citlivé reorganizace firem spadajících do konglomerátu obří ruské zbrojovky vedené přítelem Vladimira Putina. Na některé z firem i jejich management zároveň cílí sankce USA i EU uvalené kvůli ruské anexi Krymu.
Práce pro Putinův zbrojní kolos
Podnikatelka, která za firmu ACM, najatou ministerstvem zahraničí, vystupuje, se jmenuje Jaroslava Navrátilová. Její společnost na svém oficiálním webu inzeruje rozsáhlé zkušenosti se servisem českým firmám v Rusku.
Jiné reference poskytuje profil na profesní sociální síti LinkedIn ředitele pro strategii a rozvoj ACM Tomáše Navrátila, manžela Navrátilové. Ten se prezentuje například vedením projektu optimalizace automobilky Kamaz v letech 2012 až 2014, součásti obří ruské zbrojovky Rostec. "Snížení počtu zaměstnanců ze 47 tisíc na 39 tisíc, ušetřených 3,5 miliardy rublů," uvádí Navrátil jako výsledek své práce.
Kamaz sídlí v ruské republice Tatarstán, jedné z nejbohatších ruských republik. Navrátil také ve svém profilu uvádí, že v posledních letech ACM blízce spolupracovala se samotnou tatarstánskou vládou a řešila personální úspory na třinácti ministerstvech. A to samé promýšlela i v dalších místních továrnách ruských státních firem - třeba pro Kazaňský vrtulníkový závod, který taktéž spadá pod Rostec a produkuje i vojenské helikoptéry.
Šéf korporace Rostec, zahrnující více než sedm stovek firem, Sergej Chemezov, blízký spojenec Vladimira Putina, je na seznamu lidí sakcionovaných ze strany EU i USA kvůli ruské anexi Krymu. Sankcím čelí i samotná korporace a část jejích dceřiných firem. Rostec podléhá přímo prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Manželé Navrátilovi dle referencí pracovali také pro ruského ropného obra Tatněfť, spoluvlastněného vládou Tatarstánu. Mimochodem Tatněfť v roce 2008 přiškrtila dodávky ropy do Česka. Stalo se tak těsně po podpisu česko-americké smlouvy o vybudování radarové základny USA na území Česka, proti čemuž Moskva protestovala. Rusové ale tehdy politické důvody omezení dodávek odmítali, argumentovali technickými problémy a tím, že ropu dodávají za lepší peníze do Turecka.
Podle Jaroslavy Navrátilové ale při získávání zakázek nehrály roli vazby na ruský státní aparát, ale manažerské úspěchy a náročná výběrová řízení. "Manžel, Tomáš Navrátil, pracoval ve firmě Kamaz jako manažer. Vzhledem k tomu, že projekt měl velký úspěch a byl prezentován ve státních strukturách Tatarstánu, obrátili se na nás s dalšími projekty, které už jsme realizovali jako firma. Ve všech subjektech jsme prošli tendrem a byl to značně náročný proces. Vnímám to i dnes jako velký úspěch, který se dostavil po našem tříletém působení v Rusku," reagovala na dotazy Aktuálně.cz Navrátilová.
Oficiální vládní web Tatarstánu informuje například i o pracovním jednání Navrátila přímo s prezidentem republiky Rustamem Minnichanovem v roce 2017.
Setkání se Zemanem a akce s Michalem Haškem
S tatarským prezidentem - držitelem několika řádů od Vladimira Putina - udržuje blízké vztahy Miloš Zeman. Minnichanova v roce 2014 přijal na Hradě. Ten pak zamířil i na jednání s tehdejším jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) a šéfem sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD), dnešním ministrem vnitra. V roce 2019 Zeman přijal v delegaci ruského ministra průmyslu Minnichanova na Hradě znovu.
Pan prezident přijal na Pražském hradě delegaci z Ruské federace: Denise Manturova, ministra průmyslu a obchodu RF, Rustama Minnichanova, prezidenta Republiky Tatarstán, a Michaila Anisimova, ředitele Odboru mezinárodní spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu RF. pic.twitter.com/PqRpSmxF0G
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 6, 2019
Šéf zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák považuje otevření programu v Rusku za dobrý krok. Do toho, že se program pod patronací české firmy v Rusku spustí, podle něj Hrad nezasahoval. "Pokud podnikatelé mají zájem v Rusku působit, stát by jim tam měl pomáhat. Ve vyjednávání jsme ale zapojení nebyli," uvedl Jindrák.
Výrazným propagátorem Tatarstánu je dlouhodobě i Zemanův poradce Michal Hašek (ČSSD). Jako jihomoravský hejtman s republikou podepsal smlouvu o partnerství. A nedávno se do vysoké politiky vrátil jako náměstek ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Ministr zahraničí Kulhánek byl donedávna rovněž Hamáčkovým blízkým spolupracovníkem na vnitru.
V sekci noviny firmy ACM je na jejím webu poslední záznam z roku 2014 - tehdy dle svých slov přivezla do Tatarstánu tým českých hokejových veteránů. Utkali se s veteránským týmem domácích Akbars, který vedl právě prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov. A znovu u toho byl i Hašek. "S panem Haškem jsem se nikdy neviděla a neměla jsem s ním žádné jednání," říká dnes Navrátilová. Hašek na dotazy zaslané SMS nereagoval.
Ministerstvo: Rozhodovaly zkušenosti
Jak se stalo, že služby českým firmám v Rusku bude poskytovat ve spolupráci s českou ambasádou právě firma ACM, není úplně jasné. Ministerstvo zahraničí na přímý dotaz nespecifikovalo, kolik firem oslovilo. "Firma ACM byla vybrána na základě jednání velvyslanectví s několika subjekty, které přicházely v úvahu. Hlavní roli hrály prokazatelné reference této firmy z poskytování služeb českým firmám v Rusku," reagovala mluvčí Davidová. Ministerstvo později vydalo vyjádření, v němž upřesnilo, že firmu schvalovala hodnotící komise složená z úředníků ministerstva a proces výběru byl "velmi precizní a transparentní".
"V Moskvě je česká komunita v úzkém kontaktu díky Českému domu a Klubu českých podnikatelů, kde byl program Propea zmíněn. Vzhledem k tomu, že činnost mé firmy je spojená hlavně s právními, účetními i marketingovými službami pro české a slovenské firmy v Ruské federaci, bylo to pro mě zajímavé téma. Vím, že se jednalo i s jinými organizacemi," uvedla Navrátilová.
Nyní ACM bude nabízet pod hlavičkou české ambasády v Moskvě pomoc s podnikáním v Rusku. A Navrátilová připustila, že vyhrocené česko-ruské vztahy mohou znamenat problém. "Těžko říct, jaké nové sankce by mohly ještě přijít. Já vnímám spíše legislativní zhoršení podmínek pro zahraniční firmy. Ale o to víc by se české firmy měly obracet na ty, kteří už zkušenosti na trhu Ruské federace mají," dodala manažerka. "Když se to podaří, tak to stojí opravdu za to," pobídla zájemce Navrátilová.
Experti kritizují, že politika Česka vůči Rusku je kvůli podpoře ekonomických aktivit nesrozumitelná.
1/ Aktivity @mzvcr a @JakubKulhanek ve věci obnovování ekonomických vazeb s #Rusko a jejich dalšího rozvoje působí v kontextu současné bilaterální situace nesrozumitelně.
— Pavel Havlicek (@Pavel_Havlicek_) July 21, 2021
Vysíláme tím politický signál, že nám nevadí být "ne-přáteli", protože ekonomicky "jedeme dál", @AMO_cz https://t.co/XI0XHZx2yg
Ministerstvo ale trvá na tom, že je třeba. "Ministerstvo zahraničních věcí podporuje české firmy v zahraničí, protože je to jeden ze základních úkolů české diplomacie. Právě v době vyostřeného diplomatického sporu stojí české firmy alespoň o základní podporu v daném teritoriu. Rolí státu je podpora exportérů, kteří platí daně a vytvářejí pracovní místa. Své firmy podporuje každá vyspělá země," uvedlo v prohlášení po vydání tohoto textu.
Ostraha a úklid Českého domu v Moskvě
Spolupráce mezi manžely a ministerstvem zahraničí je širší. Navrátilová v minulých dnech získala v tendru od podřízené organizace resortu ještě dvě další zakázky, v součtu za půl milionu korun měsíčně. Její druhá společnost Nutmeg, která je registrovaná v Česku, bude zajišťovat ostrahu a úklid Českého domu v Moskvě.
Provoz komplexu omezilo ministerstvo zahraničí potom, co jako ruskou odvetu za vypovězení pracovníků ruské ambasády v Praze muselo propustit většinu místních zaměstnanců. Uzavřela se tak restaurace i hotel, které jsou součástí areálu. Firma Nutmeg je dle smluv, které má Aktuálně.cz k dispozici, za hlídání budov zodpovědná do konce roku.
Podle ministerstva zahraničí je ale souběh obou zakázek jen náhoda. "Obě společnosti vlastní paní Jaroslava Navrátilová, Češka žijící a podnikající v Rusku. Protože firma Nutmeg nemá smluvní vztah s velvyslanectvím a ani jejich služby nevyužíváme, byly firmy vybrány nezávisle na sobě," řekla mluvčí Davidová. "Je to jen souběh okolností," dodává také Navrátilová.
