Část deváťáků se letos nejspíš nedostane na střední školy, které si vybrali, protože je málo míst. Nebudou mít zkaženou budoucnost?
To teď nikdo neví. Na veřejnosti se prezentují osudy dětí, které se přes dobré výsledky jednotného testu na některou školu nedostaly. Nemáme ale údaje o tom, jak velkého počtu dětí se to týká. A bohužel, nebudou ještě několik dnů až týdnů. Víme ale, že se problém týká výhradně velkých měst, možná jen Prahy. Ne většiny Česka. Mám údaje ze čtvrtka, že některé školy v Praze ještě nemají obsazené gymnaziální třídy. Zápisových lístků jim nepřišlo tolik. V Praze zřejmě převis poptávky je, rozhodně však nečelíme celonárodní krizi.
Vystresovaných rodičů, kteří stáli fronty na přihlášení dětí do druhých kol přijímaček, je ale hodně.
Souhlasím, ten proces je velmi stresující a není to dobře. Nechápu, proč ho tak někdo před lety nastavil a proč s ním moji předchůdci něco neudělali. Neměl jsem ani možnost se jich zeptat. Ve vysokoškolském prostředí, odkud přicházím, už elektronizace přihlášek proběhla dávno. Rozumím rozhořčení rodičů.
Ve čtvrtek jste s premiérem Petrem Fialou a zástupci krajů vymysleli řešení pro letošní rok. Střední školy mají otevřít třídy až po 34 dětí. Neutrpí kvalita výuky?
Musíme si vybrat. Necháme děti za branami škol, nebo půjdeme na hranici 34 žáků ve třídě? Sám jsem chodil na gymnázium, kde nás bylo celou dobu 38.
Deváťáci se tedy musí smířit s tím, že jejich středoškolské vzdělávání nebude ideální?
Nevím, jestli někdy byl vzdělávací systém ideální. My musíme zlepšit současnou situaci. Prvním krokem je plně využít kapacitu tříd. Druhý vyžaduje součinnost ministerstva školství a zřizovatelů tam, kde by první krok nestačil. Až budeme znát skutečná čísla přijatých a nepřijatých, můžeme se bavit o navyšování kapacit o celé třídy, pokud to ve školách půjde.
Jak je možné, že stát ta čísla nemá?
Je to systémem přijímacího řízení postaveném na papírových přihláškách. Musíme to změnit. Tak, že přihlášky elektronizujeme. To se ale nedá udělat zpětně.
Budou se už příští deváťáci hlásit na střední elektronicky? Systém by musel fungovat už na konci letošního roku. Stihnete to?
Nevím. Udělám všechno pro to, abychom to stihli. Na podzim budu vědět, jestli je to reálné. Nejde jen o změnu nějakého IT systému, vyžaduje to změnu zákona a veřejné výběrové řízení na dodavatele. Elektronizace podávání přihlášek se neudělá za dva měsíce, to by byla iluze. Také není možné ten proces spustit, dokud nebude dostatečně otestovaný.
Jak elektronizace přihlášek uleví rodičům kromě toho, že je budou podávat z domova? Pořád přece budou ve stresu, že se v prvním kole děti nikam nedostaly.
Elektronizace se nedá hned dovést do ideálního stavu. V prvním kroku by si měly děti podávat stále dvě přihlášky ale elektronicky a určovat, v jakém pořadí je preferují. V případě, že se student dostane na prioritní školu, na záložní už pro něj nebude blokováno místo. Bude tam ihned přijat jiný žák. Odpadla by nutnost obcházet školy se zápisovým lístkem a prodlužovat odvolací řízení. Tím pádem budou znát všichni výsledky během jednoho až dvou dnů. Do budoucna by pak žáci mohli podávat elektronicky rovnou třeba pět nebo sedm přihlášek a ty prioritizovat. To ale neuděláme z roku na rok.
Pokud byste elektronizaci nestihli, můžete rodičům slíbit, že je za rok nečeká stejná panika jako letos?
Do příštího roku můžeme přizpůsobit nabídku poptávce. Jsem připraven podpořit růst kapacit gymnaziálních tříd tam, kde převyšující zájem budou ukazovat tvrdá data. Většina regionů disponuje celkovou kapacitou, která výrazně překračuje velikost populace patnáctiletých. Problém je ve struktuře, která neodpovídá poptávce, zejména ve velkých městech.
Mikuláš Bek
- Politik a vysokoškolský učitel se narodil 22. dubna 1964 v Šternberku. Od letošního května je za hnutí STAN ministrem školství, ve funkci nahradil Vladimíra Balaše, který rezignoval kvůli zdravotním problémům.
- Coby rektor Masarykovy univerzity v Brně se Bek v roce 2013 dostal do sporu s Milošem Zemanem. Tehdejší prezident chtěl přednášet studentům ekonomicko-správní fakulty, Bek mu to ale nedovolil. Podle něj by to narušilo politickou neutralitu univerzity, jelikož Zeman byl v té době i čestným předsedou Strany práv občanů Zemanovci. Zeman jej pak odmítl pozvat s ostatními rektory na Pražský hrad k oslavě svátku 28. října.
- Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity je docentem muzikologie. Rektorem byl v letech 2011 až 2019. Necelý rok před koncem funkčního období byl zvolen do Senátu. Vstoupil do hnutí STAN a dnes je v jeho předsednictvu. V koaliční vládě Petra Fialy z ODS nejprve působil jako ministr pro evropské záležitosti teď vede školství.
- S manželkou žije v Hajanech u Brna.
Co říkáte na rušení víceletých gymnázií? Někteří odborníci to navrhují jako řešení, jak najít kapacity na středních školách. Zároveň víceletá gymnázia kritizují za to, že vytvářejí ještě větší nerovnosti ve vzdělávání.
Není to na pořadu dne, situaci by to jen eskalovalo. Řešením není zrušit něco, co funguje. Debatu o víceletých gymnáziích sleduju od 90. let. Dokonce jsem si myslel, že nikdy vzniknout neměla. Když už ale vznikla, není dobré je rušit.
Vedle všeobecného středního vzdělávání je vaší prioritou prodloužení povinné školní docházky. Byl byste pro, aby se základní škola zkrátila z devíti na osm let, zato by všichni povinně museli alespoň na dva roky na střední školu, jak to navrhovala Renáta Zajíčková z ODS?
Totéž jsme navrhovali s Petrem Gazdíkem v programu hnutí STAN před čtyřmi roky. Pro mě je to sympatická cesta. Česko patří k zemím s kratší povinnou docházkou, která je typická pro východní země Evropské unie. Na západ od nás ji mají spíš delší. Většina zemí do 16, některé i do 18 let. To by bylo velkou revolucí, ale o těch 16 letech můžeme uvažovat. Důležité je prodloužit ji o dva roky na středních školách, díky tomu se na středoškolskou úroveň dostanou i ti, kteří by to v současném nastavení ani nezkusili nebo z ní předčasně vypadli. Z mého pohledu je varianta osm plus dva roky optimální. Koneckonců fungovala do začátku 90. let.
Jak to ovlivní revizi rámcových vzdělávacích programů, která zatím se zachováním devátých tříd počítá?
Revize začala způsobem, který bych já nezvolil. Slabinou je, že začala reforma jednoho článku vzdělávacího systému bez otevření debaty o tom, jak má vypadat střední školství. Debata o něm není možná bez debaty, jak má vypadat to vysoké. Od začátku nám chybí celkový pohled. Ten je potřeba udělat, abychom byli konkurenceschopní i mezinárodně.
Velká proměna výuky
- Už dva roky chystá ministerstvo školství velkou úpravu vyučování na základních a středních školách. Po změně by měla výuka lépe odpovídat potřebám 21. století. Revize rámcových vzdělávacích programů by měla být připravena tak, aby se první školy mohly nově učit od září 2024. O rok později budou nové plány povinné pro prvňáky a šesťáky, ve všech třídách od září 2029.
- Cílem je výuku redukovat a aktualizovat, celkový počet hodin se ale nezmění. Počítá se například se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka. Velkou pozornost v poslední době poutá debata o sloučení hudební a výtvarné výchovy pod jeden umělecký předmět.
Budete do připravované reformy zasahovat a měnit ji?
Zatím není moc daleko. Teprve na konci měsíce pracovní skupiny vytvoří jakousi kostru, která ještě zdaleka není detailní. Nejsme ve stadiu hotové práce, kterou bychom mohli znehodnotit.
Je reálné, aby první školy upravily výuku od září 2024, jak bylo v plánu?
Nevím, možná není. Teď je rychle potřeba dospět ke shodě na tom, zda míříme k prodloužení povinné školní docházky. To by znamenalo zásah do rozpracovaných věcí a ovlivnilo i načasování. Pro mě je důležitější nastavit systém jako celek, než lpět na zadání s výhledem na změny pouze v základním školství. Setkám se 16. června se svým rakouským kolegou. Rakousko spouští reformu vzdělávacích plánů na podzim. Chci zjistit, jak například podpoří učitele a jak se jim daří změny zvládnout časově.
Vyhrocená debata se vede o tom, jak pojmout výtvarnou a hudební výchovu. Ve hře je jejich zachování i vytvoření nového předmětu, kam by spadaly například s dramatickou výchovou. Pro jakou variantu jste vy?
Možná by diskuse byla klidnější, kdybychom počítali s deseti lety povinné školní docházky. Nevyvolávalo by tolik nervozity, jestli přibude nebo ubude nějaká hodina. Nevím, jestli je hudební a výtvarná výchova zásadní téma. Všichni jsme ale chodili do školy a máme na to názor, že? Podle mě jde spíše o úvahu, v jakém věku co a jak učit. V páté a šesté třídě to může být zpívání a malování. V určité fázi porozumění umění, naučit děti mít radost z poslechu hudby, z divadelního představení. Tuto debatu mají vést odborníci.
Prioritu mají žáci, pak až učitelé
Podle vzdělávací organizace EDUin jste při představení priorit po uvedení do funkce zapomněl na učitele.
Představoval jsem priority změn systému. Samozřejmě, že všechny skupiny touží po tom, aby byly zmíněny jako priorita. Pro každého ministra by měly být největší prioritou děti a studenti než učitelé. A na tiskové konferenci stihnete zmínit jen určité věci.
Stále není jasné, z čeho se bude počítat mzda učitelů. Zda z průměrné mzdy z příslušného roku, nebo z let dřívějších. Jak by to podle vás mělo být?
To rozhodne parlament.
A kdyby bylo na vás?
Od začátku otevřeně říkám, že bych takovou debatu nevedl. Začal bych kariérním řádem, který učitelé v minulosti odmítli. Způsob odměňování ve školství postavený na odsloužených letech, a ne na kvalifikačním postupu, je podle mě špatný. Vedl bych také debatu o přímé vyučovací povinnosti a teprve
pak o výši platů. Že se to v minulosti takhle nestalo, považuju za politickou a
manažerskou chybu. Závazek 130 procent je problematický, protože logicky vyvolá požadavky dalších profesních skupin. Kdybych já o tom vyjednával od začátku, dám na stůl mnohem víc položek než 130 procent. Ale respektuju ten závazek a budu hledat cesty, jak ho uskutečnit.
