V pátek 25. února, den po začátku ruské invaze na Ukrajinu, vyzvala vláda Petra Fialy (ODS) provozovatele internetových služeb, aby zamezili šíření proruských dezinformací. Se stejným apelem vystoupilo Vojenské zpravodajství. Sdružení providerů následně na tři měsíce zablokovalo osm webů prezentujících ruskou propagandu.
Tento krok spustil veřejnou diskusi, do jaké míry je vypnutí webů bez zákonného podkladu přijatelné a zda nejde o nepřípustný zásah do svobody slova. Sami provozovatelé uvedli, že šlo o mimořádný krok dočasné povahy. Vyzvali Fialovu vládu, aby připravila příslušný zákon. Když se tak nestalo, weby odblokovali.
Spor o přípustnosti omezení webů se dostal až k soudu. Aktuálně.cz získalo první rozsudek, jenž v kauze padl. Vynesl ho senát soudce Štěpána Výborného působícího na Městském soudu v Praze. Podle něj blokování konkrétních webových stránek nejde proti svobodě slova ani právu na informace.
Bylo to doporučení, ne příkaz
"I při vědomí zaručení práva na přijímání informací, jakožto odrazu svobody projevu, nelze dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky," stojí v rozsudku, jehož odůvodnění se vypracovalo tento měsíc. Zamítnutou žalobu podal Václav V. (jeho celé jméno neuvádíme, protože nejde o veřejně činnou osobu, pozn. aut.).
Soud se žalobou, jež mířila na Fialovu vládu, ministerstvo obrany, BIS a rozvědku, zabýval ve dvou rovinách. Za prvé zvažoval, zda představitelé státu vydali k vypnutí dezinformačních webů závazný pokyn. K ničemu takovému ovšem podle soudce Výborného nedošlo. Fialova vláda i Vojenské zpravodajství v tomto smyslu vydaly jen doporučení.
"Doporučení však představuje pouze určitý podnět orgánů veřejné moci, který adresát tohoto podnětu nemusí nikterak respektovat, a proto pouhé vydání doporučení nemůže být zásahem," píše v rozsudku. A dodává, že "bylo čistě na vůli" internetových provozovatelů, zda "‚prosbu‘ orgánů veřejné moci vyslyší".
Pokud by se měl apel vlády a zpravodajců vnímat jako příkaz, musel by podle soudu vypadat jinak. Důrazněji. "Pouze (…) kdyby orgány veřejné moci zavazovaly třetí osoby k postupu či by je varovaly před možnými negativními důsledky, pokud by doporučení nevyhověly, by soud mohl seznat, že se jedná o akt veřejné správy směřující proti jednotlivci způsobilý zasáhnout sféru jeho práv."
Mohl si to přečíst jinde
Soud se také vypořádal s tím, jak si vypnutí proruských webů stojí vedle svobody slova. Jak je uvedené výše, podle soudce Výborného neexistuje právo na přístup k informacím z konkrétní webové stránky. Tím spíše to platí v případě, pokud se čtenář mohl k článkům bagatelizujícím nebo přímo podporujícím ruskou invazi dostat jinak.
"Soudu je obecně známo, že veškeré internetové stránky, jejichž ‚vypnutí‘ žalobce rozporoval, byly nadále dostupné pod jinými koncovkami, tj. na jiných internetových doménách. Uživatel internetu, který chtěl tyto informace nadále přijímat, je tedy mohl nadále získat. I proto soud nemohl seznat, že by v daném případě bylo vůbec pojmově zasaženo do práv žalobce," stojí v rozsudku.
Žaloba Václava V. nebyla jediným podáním k soudu v této kauze. Na pražskou městskou instanci se obrátila i dvě sdružení, z nichž jedno vede Oldřich Kužílek, spolutvůrce zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud o ní zatím nerozhodl. Kužílkova žaloba vychází ze stejného předpokladu jako Václav V., tedy že zablokování webů bylo důsledkem nepřijatelného zásahu státu.
Hybridní působení jako agrese
"Vláda České republiky (…) vzhledem k aktuálně probíhající agresi ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny proto vyzývá k přijetí potřebných kroků vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží agresorovi k obelhávání obyvatelstva ČR, ve smyslu ospravedlnění a schvalování agrese vůči Ukrajině," usnesl se kabinet 25. února.
Ve stejný den a v obdobném duchu se na providery obrátilo také Národní centrum kybernetických operací, jež je součástí Vojenského zpravodajství. Požádalo o vyřazení z provozu 22 webů. "Subjekty na seznamu se dlouhodobě účastní aktivní podpory hybridního působení (…) ruského státu proti zájmům České republiky (…) a zmíněné hybridní působení je de facto povýšeno na úroveň agrese," uvedlo.
Spolek CZ.NIC, jenž sdružuje tuzemské internetové provozovatele, prosbě vlády a zpravodajců vyhověl částečně, znepřístupnil "jen" osm webů. Byly mezi nimi Aeronet, První zprávy nebo Protiproud. Sdružení uvedlo, že jde o "zcela mimořádný krok", jejž provázely "intenzivní konzultace s bezpečnostními složkami státu".
Zákon proti dezinfo webům v procesu
Spolek avizoval, že weby budou vypnuté nejdéle tři měsíce. Pro delší blokování žádal příkaz soudu či policie. Ten však nepřišel. Dne 25. května proto zmíněné weby začaly na českých doménách znovu fungovat. "Sdružení hned na počátku vyzvalo vládu České republiky k přijetí systémových opatření v oblasti prevence a zamezení šíření dezinformací v online prostředí," uvedl spolek.
Jak už Aktuálně.cz informovalo, Národní strategie proti hybridnímu působení, kterou vypracovalo ještě v minulém volebním období ministerstvo obrany pod vedením náměstka Jana Havránka a přijala ho vláda Andreje Babiše (ANO), uložila resortu vnitra, aby prozkoumal možnost, zda lze dezinformace regulovat zákonem.
Deník N minulý měsíc upozornil, že základní návrh zákona je hotový. Podle něj by mohlo v kritické chvíli vnitro po konzultaci s tajnými službami dosah dezinformačních webů utlumit. Český rozhlas minulý týden informoval, že se s návrhem seznamují představitelé koaličních stran a že na přelomu července a srpna by k němu mohli dát stanovisko.
