Vojenské zpravodajství

Nejvyšší soud zamítl dovolání v kauze zneužití Vojenského zpravodajství

Nejvyšší soud zamítl dovolání v kauze zneužití Vojenského zpravodajství, uvedla dnes Česká televize (ČT). V kauze dostali podmínečné tresty někdejší šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jana Nečasová a bývalí zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek.

O dovoláních všech čtyř aktérů kauzy Nejvyšší soud rozhodnul už dřív, následně měl čas na vypracování odůvodnění svého rozhodnutí a jeho doručení účastníkům řízení. Dovolání všichni čtyři odsouzení podali v létě a na podzim 2019.

Nečasová si u odvolacího soudu vyslechla tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády.

Zdroj: ČTK

O kyberbezpečnost Česka se budou nově starat vojenští zpravodajci

O kybernetickou obranu Česka se bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vládní novelu, jež to předpokládá, ve středu schválil Senát. Vojenští zpravodajci získají v krajních případech i právo ke kybernetickému protiútoku. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Vojenské zpravodajství bude podle předlohy vyhledávat v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat na tom bude s dalšími státními orgány a institucemi. Armádní zpravodajci hrozbu vyhodnotí a rozhodnou, který ze státních orgánů by proti ní měl zasáhnout, zakročit budou moci i sami. V krajním případě by Vojenské zpravodajství mohlo zvolit i aktivní zásah.

Zpravodajci dostanou pravomoc umísťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách zákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.

Sněmovna umožnila Vojenskému zpravodajství také předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě. Kvůli novému úkolu bude moci armádní tajná služba přijmout i lidi, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro příslušné služební místo.

Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu mělo být schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům, které by proti němu směřovaly.

Zdroj: ČTK

Kybernetickou bezpečnost Česka bude zřejmě zajišťovat armádní tajná služba

O kybernetickou obranu Česka se zřejmě bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vládní předlohu, jež to předpokládá, poslala sněmovna po dnešním druhém čtení do finále. Poslanci chtějí předlohu měnit, o její podobě budou hlasovat v únoru. Vojenští zpravodajci by díky novele měli získat i právo ke kybernetickému protiútoku.

Vojenskému zpravodajství návrh ukládá, aby vyhledávalo v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev by mohlo požadovat podklady. Úkolem armádních zpravodajců bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit může i samo. V krajním případě by mohlo zvolit i aktivní zásah.

K činnosti by měli zpravodajci dostat pravomoc umisťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách by ale zákon umožnil dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až krajní možností.

Pokračovat