Když před dvěma lety vznikla vláda Petra Fialy, měla před sebou velký cíl. Dostat zemi z následků koronavirové pandemie a hospodaření vlády Andreje Babiše v závěru jejího mandátu. Za pouhé tři roky tehdy narostlo zadlužení Česka o polovinu, ze dvou na téměř tři biliony korun. Krátce po nástupu Fialovy vlády pak Rusko zaútočilo na Ukrajinu a vyvolalo tím energetickou a uprchlickou krizi, které musela vláda přednostně řešit.
Fialův kabinet začínal s relativně vysokou důvěrou veřejnosti. Přesně v polovině mandátu ji ale podle aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK hodnotí známkou výborně jen čtyři procenta jejích voličů a čtvrtina by jí dala dvojku. Nejvíce voličů (38 procent) by dalo vládě trojku a téměř třetina dokonce čtyřku nebo pětku.
Nejspokojenější jsou lidé s postojem k ruské agresi, zahraniční politikou, zvládnutím evropského předsednictví a podporou ukrajinských uprchlíků. Nejkritičtěji hodnotí komunikaci vlády a nezvládnutý boj s dezinformacemi či inflací.
Podle sociologa agentury STEM/MARK Jana Buriance má vláda šanci negativní trend ještě zvrátit. "Ta třetina voličů by je přes svou nespokojenost ještě stále volila. To, že má vláda aktuálně nízkou důvěru, totiž automaticky neznamená, že by jí lidé nedali hlas. Nicméně pokud se Fialův kabinet nebude v další polovině mandátu těmto tématům věnovat, tak i z těch nespokojených, kteří by je ale stále volili, se mohou stát voliči bývalí," vysvětluje pro Aktuálně.cz.
Mezi podporovatele patří častěji muži, lidé s vyšším vzděláním a příjmem, obyvatelé Prahy a podporovatelé koalice Spolu. Naopak skeptičtější jsou mladí, lidé ze středních příjmových vrstev, voliči Pirátů a Starostů a lidé, kteří se o politiku zajímají málo.
Průzkum agentury STEM/MARK
Agentura průzkum realizovala v první polovině října, tedy přibližně v polovině mandátu vlády Petra Fialy. Cílem šetření bylo v detailu zmapovat názory voličů vládních stran z posledních voleb do Poslanecké sněmovny. Pozornost byla věnována nejenom aktuálním voličům, ale i těm, kteří vládu sice volili, ale už ji podporovat přestali. Část vzorku tvoří i ti, kteří vládní strany nevolili v roce 2021, ale nyní by je podpořili.
Piráty hodnotí kladně jejich stálí voliči
Z hodnocení jednotlivých stran pětikoalice vyšli nejlépe právě Piráti se Starosty a nezávislými. Podle Buriance je to například díky resortu zahraničí vedeném Janem Lipavským (Piráti), který si voliči chválí. "Piráty hodnotí velmi kladně jejich stálí voliči," říká sociolog s tím, že tak pomáhají i preferencím celé koalice.
Naopak Starostové na sebe krátce po volbách upoutali pozornost několika kauzami. Místopředseda strany a kandidát na ministra průmyslu Věslav Michalik nedokázal vysvětlit financování svého dřívějšího byznysu a musel se kandidatury vzdát. Kritiku vzbudil také Jan Farský, který po volbách oznámil, že odjede studovat do USA, ale poslanecké místo si ponechá. Hnutím pak nejvíc otřásla kauza Dozimetr kolem tehdejší náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. Kvůli kauze rezignoval i ministr školství a jeden ze zakladatelů STAN Petr Gazdík.
Přesto však Starostové o důvěru voličů nepřišli. "Souvisí to i s tím, že Starosty dobře hodnotí i ostatní voliči koaličních stran, a to tak zcela mezi všemi ostatními nefunguje. Například voliči Pirátů mají docela averzi vůči KDU-ČSL a zase naopak. Vyšší nevraživost je i mezi ODS a Piráty, jejich voliči by je navzájem nevolili. Starostové tak z pětikoalice vycházejí jako nejvíce kompatibilní," vysvětluje Burianec.
Než dát hlas ANO, radši nepůjdou k volbám
Nejsilnější voličské jádro má stále hnutí ANO, v září by sněmovní volby podle posledního průzkumu agentury Median vyhrálo. "Na tom vidíme, že šance pro opozici existuje, a pokud vezmeme parlamentní opozici dohromady, tedy ANO a SPD, voliči jsou teď spíš na jejich straně," říká Burianec.
Dodává však, že přes silné jádro nemá ANO příliš velký potenciál přilákat nové voliče. "Propustnost od vládních a neparlamentních stran není velká. Spíš než aby voliči koalice Spolu dali hlas k ANO, nepůjdou k volbám," upozorňuje sociolog.
I podle agentury Median by část stávajících voličů koalice Spolu i Pirátů a Starostů nyní k volbám nešla. Další část není rozhodnutá, koho by volili. Dát hlas opoziční straně ale většina z nich nezvažuje. Podle Medianu se tak otevírá příležitost pro vznik nové politické strany. "Podporu aktuálních vládních voličů táhne hlavně nepřijatelnost Babiše," uvádí průzkum.
Jinak je to u bývalých voličů vládních stran, téměř polovina by nyní "zběhla" k opozici a čtvrtina by volit nešla, uvádí STEM/MARK. "Uvidíme, jak se vládě bude dařit svou pozici zlepšovat v druhé polovině mandátu, jestli půjde spíše o setrvačnost či aktivnější a erudovanější postoj k vnitrostátním problémům, po němž volají jejich voliči," uzavírá Jan Burianec.
