


O schopnosti České republiky ubránit se pochybuje více než polovina Čechů. Naprostá většina zároveň míní, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který se konal od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1725 lidí.

Meziročně podle výsledků průzkumu vzrostl počet lidí, kteří důvěřují v úroveň české armády a současně oslabila skepse vůči smysluplnosti nákladů na obranu i možnosti rozhodovat o obraně ČR samostatně bez hlavní role velmocí.
Na názoru, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu, se shodlo 92 procent dotázaných. „V situaci, kdy je takto výrazně vnímaná nutnost obrany suverenity České republiky, ale zároveň 56 procent respondentů vyjádřila své pochybnosti o schopnosti státu ubránit se, pokud by k něčemu došlo,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění v tiskové zprávě. Důvěru ve schopnost bránit se vyjádřily necelé dvě pětiny respondentů.
Zhruba polovina české veřejnosti považuje podle průzkumu úroveň české armády za srovnatelnou s ozbrojenými silami západních zemí. Opačný názor má 41 procent dotázaných, deset procent lidí v průzkumu uvedlo, že úroveň nedokáže posoudit. Výdaje na obranu nepředstavují podle průzkumu zbytečnou zátěž státního rozpočtu podle dvou třetin Čechů, opačný názor zastává 29 procent lidí.
Přibližně dvě pětiny respondentů pak nevnímá úvahy o obraně ČR jako podstatné s odůvodněním, že Česko patří mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci. Nesouhlas s tímto tvrzením vyjádřilo 58 procent dotázaných.
Na názory má podle Centra pro výzkum veřejného mínění vliv pohlaví, věk i vzdělání. „Nejstarší generace častěji souhlasí s potřebou bránit suverenitu státu za každou cenu, zároveň ale častěji považují výdaje na obranu za příliš zatěžující a častěji pochybují o schopnosti České republiky se ubránit, pokud by došlo k vojenskému konfliktu,“ uvedlo centrum. Častěji také považují za zbytečné úvahy o obraně, protože předpokládají, že by o situaci ČR rozhodly velmoci.
Nejvíce skeptičtí k úrovni české armády jsou lidé mezi 30 a 54 lety. „Muži měli častěji tendenci souhlasit s potřebou bránit suverenitu státu, z pohledu žen častěji představovaly výdaje za obranu zátěž státního rozpočtu a častěji volily odpověď 'nevím', pokud měly posoudit úroveň české armády,“ podotklo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Ženy také častěji než muži vyjadřovaly pochybnost, zda vůbec uvažovat o obraně ČR, protože by rozhodly velmoci.
Pozitivnější náhled na otázky obrany měli podle výsledků průzkumu lidé s vysokoškolským vzděláním, respondenti s nižším dosaženým vzděláním vyjadřovali větší skepsi.
Ve srovnání s průzkumem z března 2025 lze podle Centra pro výzkum veřejného mínění sledovat náznaky ústupu části české společnosti od vnímání obrany v kontextu bezmoci a rozpočtové zátěže, a to směrem k častějšímu ztotožnění se s výroky obsahujícími očekávání a legitimitu obrany a také k pozitivnějším názorům na úroveň armády, schopnost se bránit i na výdaje za obranu.



Narušování vzdušného prostoru zemí východního křídla Severoatlantické aliance Ruskem ukazuje na potřebu posílit protivzdušnou obranu této části NATO, uvádí podle agentury Reuters společné prohlášení ze středečního summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky. V prohlášení také stojí, že je třeba rozšířit obrannou průmyslovou základnu navýšením výrobních kapacit a posílením dodavatelských řetězců.



Květnová čistka followerů na Instagramu, kterou uživatelé a zahraniční média označili jako „Great Purge of 2026“, znovu otevřela otázku, kolik sledujících u influencerů představuje skutečné lidi a kolik jen neaktivní, spamové nebo uměle nafouknuté účty.



„Chceme ukázat zásadní AI trendy v oblasti práce a zaměstnávání v Česku, kam se posunuly a jak by se měly nově nastavit, aby co nejvíce prospěly budoucnosti tuzemské ekonomiky,“ zve na summit Trendy práce 2026 s podtitulem AI jako příležitost pro rychlejší růst, jeden z řečníků, generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek.



Jeho satirickému oku neunikl Barack Obama, Margharett Tetcherová, Nicolas Sarkozy, ale třeba ani Woody Allen, Beatles nebo Mick Jagger. V dětství astmatický klučík se během pár let proměnil v jednoho z nejrespektovanějších světových karikaturistů a oženil se s bývalou přítelkyní Paula McCartneyho, půvabnou herečkou Jane Asherovou. Letošního 1. června oslaví 90 let.



Měsíc po ostře sledovaných volbách mají Maďaři novou vládu, jejíž členové v úterý složili v parlamentu sliby. Ve středu se má sejít na svém prvním zasedání, po 16 letech u moci její předseda Péter Magyar (Tisza) vystřídal dosavadního premiéra Viktora Orbána (Fidesz). Živé vysílání předávání moci na sociálních sítích nicméně okořenil, když ukázal skartovačky v sídle svého předchůdce.