Petiční stánky zájemců o kandidaturu na post prezidenta se v posledních týdnech objevily v ulicích mnoha českých měst. "Máme dvacet podpisů za půl hodiny," říká jeden z nich, šestačtyřicetiletý podnikatel v IT a bývalý sportovní novinář Karel Diviš, který si svůj stánek nechal rozložit před Vysokou školou ekonomickou na pražském Žižkově.
Tvrdí, že podpisů má nyní 45 tisíc. Jeho cílem je odevzdat jich nejméně 60 tisíc. "Dokážeme sesbírat 5000 týdně. Pokud vše půjde dobře, tak bychom se měli na tu kvótu dostat," doufá Diviš, který podle průzkumů zatím mezi favority nepatří.
Optimismus vládne i v táboře Karla Janečka, dalšího kandidáta-podnikatele, který ve stejnou chvíli sbírá podpisy o pár kilometrů dál u Anděla. Nyní jich má podle svých slov přes 30 tisíc. "Ještě před měsícem jsme měli tři tisíce. Bezpochyby jich tedy budeme mít dost," věří Janeček, zatímco sám sobě podepisuje kandidátskou petici. Později však připustil, že kdyby přece jen dostatek podpisů nezískal, požádal by o podporu senátory.
Času však zbývá málo. Archy s nejméně 50 tisíci podpisy od občanů musí zájemci o Hrad na ministerstvo vnitra doručit nejpozději 8. listopadu.
Podpis od Járy Cimrmana
Kandidáti by ale měli sehnat podporu mnohem více lidí, upozorňuje politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček. Poté, co uchazeči archy doručí na ministerstvo, začne velká kontrola. Nejdříve pracovníci zjistí, zda je podpisů dost. Poté z nich vyberou vzorek 8500, u kterých ověří, zda jsou vyplněné správně, osoba uvedená na petici skutečně existuje, bude v době voleb plnoletá nebo zda tutéž petici nepodepsala více než jednou.
"Často se tam objevují recesisté, kteří se podepisují třeba jako 'Jára Cimrman'. Šance, že bude nějaké procento chybné, je vysoká," popisuje Kopeček i po zkušenost z předchozích voleb.
Jestli přesáhne chybovost tři procenta, provedou úředníci ještě jednu kontrolu na novém, stejně velkém vzorku. Pokud podíl neplatných podpisů opět překoná tři procenta, odečte ministerstvo od celkového počtu občanů podepsaných na petici tolik, které procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích.
Před první přímou volbou prezidenta v roce 2013 takto kontrola vyřadila z volby Tomia Okamuru, Vladimíra Dlouhého a Janu Bobošíkovou, kteří získali 62, 59 a 56 tisíc podpisů, avšak s vysokou chybovostí. Kvůli vzorci výpočtu podali stížnosti, Nejvyšší správní soud ale vrátil do hry jen Bobošíkovou.
Při volbách před pěti lety tak byli kandidáti opatrnější. Na podporu občanů se spoléhali pouze tři (Jiří Drahoš, Miloš Zeman a Michal Horáček) a všichni si nechali značný náskok, prováděli si také vlastní kontroly. Například Miloš Zeman odevzdával 116 tisíc podpisů, po kontrole mu zbylo 104 tisíc, zmiňuje Kopeček. Drahoš měl odevzdal dokonce 141 tisíc podpisů.
Odevzdám 80 tisíc, tvrdí "betonový král"
Tak vysoké počty letos zatím nikdo nehlásí. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová shromáždila se svým týmem zatím přes 80 tisíc podpisů občanů, předpokládá však, že bude nutné přibližně 20 procent z nich vyřadit kvůli chybě nebo nečitelnosti, uvedl její mluvčí Štěpán Neubauer. "Hodí se dodat, že jsem odmítla také několik nabídek na dodání podpisů 'pay-per-signature', nikdo tedy nedostal za svůj podpis zaplaceno," upozornila Nerudová.
Stejný počet nyní proklamuje také podnikatel Tomáš Březina, přezdívaný "betonový král", neboť založil úspěšnou firmu na výrobu betonové dlažby. Jeho tým už minulý týden sběr podpisů pozastavil a začal shromažďovat archy. "Podle celkových součtů budeme odevzdávat na ministerstvo okolo 80 tisíc podpisů," uvádí ředitel Březinovy kampaně Jaroslav Navrátil.
Získání potřebného množství oznámil už v září také Petr Pavel, generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO. Toho průzkumy i sázkové kanceláře staví do role favorita voleb. V současnosti má asi 60 tisíc podpisů, odevzdat jich chce 70 tisíc.
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková má ještě vyšší cíle. "K 30. září máme 65 tisíc podpisů pod petiční archy. Věřím, že dosáhneme mnou požadovaných 100 tisíc," říká.
Překročení požadované hranice ohlásil i soukromý ombudsman Jiří Kotáb, který se prohlašuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na prezidenta.
Zatím však nelze ověřit, že potřebného počtu kandidáti skutečně dosáhli. "Až v okamžiku registrace se ukáže, jestli to, co zájemci o post prezidenta vypouští do veřejného prostoru, odpovídá realitě, nebo to byl jen způsob, jak se zviditelnit," podotýká Kopeček.
V minulé volbě například bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku Vladimír Boštík i přes minimální kampaň mluvil o zisku 63 tisíc podpisů. Nakonec je ale k ověření nepředložil, podle svých slov proto, že ze zdravotních důvodů nezvládl odvézt archy na ministerstvo.
Poslední záchranou jsou poslanci či senátoři
Podobně jako Diviš a Janeček se zatím pod hranicí pohybuje s 37 tisíci podpisy bývalý rektor Univerzity Karlovy a lékař Tomáš Zima. Jiní možní kandidáti neuvedli, kolik lidí je podpořilo. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula hlásí "střední desítky tisíc".
Kandidát komunistů Josef Skála hovoří o "slibných" počtech, uznává ale, že u cíle ještě není.
Stav kampaně odmítl blíže komentovat také senátor Marek Hilšer, který se stejně jako při své kandidatuře v minulých prezidentských volbách snaží posbírat podpisy bez pomoci dobrovolníků. "Oficiální potvrzení kandidatury včas oznámím," napsal pouze.
Ačkoli se podle tvrzení zájemců může zdát, že k dosažení hranice pro kandidaturu má blízko mnoho z nich, podle Kopečka se jich bude v lednu o křeslo prezidenta ucházet jen málo. "Nepůjde o pět až deset lidí, ale tipl bych si dva nebo tři," říká. "Bariéry jsou nastavené opravdu vysoko. Celá akce je logisticky a časově náročná, i z hlediska kontroly podpisů," dodává.
Někteří zájemci nevylučují, že by se v případě neúspěchu u občanů obrátili na zákonodárce. V tom případě budou potřebovat podpisy dvaceti poslanců nebo deseti senátorů. Této možnosti už využili kandidát hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Bašta a také senátor a účastník předchozí prezidentské volby Pavel Fischer. Krok nevylučuje ani Hilšer, Zima, Skála a Diviš.
Jiní zájemci o Hrad už se mezitím smiřují s tím, že potřebný počet podpisů od lidí neposbírají. "V současné době stagnujeme okolo 40 tisíců a myslím, že to tak zůstane," napsal předseda hnutí PES Jakub Olbert. "Mám nasbíráno necelých 30 tisíc podpisů a do 8. listopadu se potřebných 50 tisíc už nejspíš nestihne," uvádí teolog a mluvčí Diakonie Ivo Mareš s tím, že zvažuje oslovit zákonodárce. Komik Miloš Knor a právnička Klára Long Slámová už dříve z boje odstoupili.
