"Zachováme stabilní systém zpravodajských služeb a podpoříme standardní podmínky pro jejich činnost," zní úvodní věta k tématu tajných služeb v programovém prohlášení Fialovy vlády. Bezpečnostní informační služba se však z dlouhodobého hlediska v nejstabilnější situaci nenachází. Nemá stálého ředitele, což registrují její zahraniční partneři, stejně jako to vnímají sami pracovníci kontrarozvědky.
Koudelkovi coby poslednímu řádnému řediteli BIS skončil mandát loni 15. srpna. Tehdejší Babišův kabinet ho následně jen pověřil řízením služby. Oficiálním vysvětlením bylo, že nového prvního muže kontrarozvědky musí plnohodnotně určit až vláda vzešlá z podzimních sněmovních voleb. Nový kabinet v čele s premiérem Fialou má Česko od 17. prosince, kdy ho jmenoval prezident Miloš Zeman.
"Plánujeme to udělat velmi rychle, nechci to odkládat. Nechci předjímat rozhodování vlády a vládní koalice a za sebe říkám, že můj pozitivní názor na práci pana ředitele Michala Koudelky se nijak nezměnil," prohlásil v pondělí večer v České televizi ministerský předseda ke jmenování řádného velitele BIS. Aktuálně.cz zjišťovalo podrobnosti.
Pravidelné schůzky s premiérem
Petr Fiala coby premiér otevřel svůj pracovní vztah s pověřeným šéfem Bezpečnostní informační služby už předtím, než prezident uvedl do funkce jeho vládu. Byl ještě designovaným premiérem, když spolu měli první schůzku. Od té doby se potkávají pravidelně. Naposledy se podle informací Aktuálně.cz sešli uplynulý pátek na Úřadu vlády. Právě tam Koudelka pravidelně dochází.
"Mohu potvrdit, že pan premiér a pověřený ředitel BIS Michal Koudelka jsou v pravidelném kontaktu," sdělil Aktuálně.cz mluvčí vlády Václav Smolka. Oba muži spolu probírají standardní bezpečnostní agendu. O čem se ale mezi nimi explicitně nemluví, je Koudelkova budoucnost v čele služby. Sám pověřený ředitel civilní kontrarozvědky je v tomto ohledu zdrženlivý a nechce věc komentovat.
Fialova vláda nechtěla personální otázky vyřizovat předtím, než získá důvěru Poslanecké sněmovny. Navíc doposud měla přednost akutní témata jako covid-19 nebo napětí v oblasti energetiky. "O personáliích bude vláda rozhodovat v jednom balíku," podotkl mluvčí Smolka.
Bezpečnostní informační služba
- Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
- BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací. Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. Loni od nich přijala 14 tisíc zpráv, naopak sama jim postoupila 2 500 dokumentů.
- BIS a rozvědka v roce 2023 společně prověřily 199 diplomatů a jejich blízkých, kteří v Česku žádali o akreditaci na ambasády.
- Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.
Podle informací Aktuálně.cz je reálnou možností, že řádného ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje Fialův kabinet v týdnu od 24. ledna. Nikdo jiný než Koudelka nepřichází v úvahu. Funkční období stálého ředitele je pětileté. Koudelka už jedno za sebou má, stálým jmenováním by tak započal svou poslední štací v čele BIS. Třetí funkční období zákon zapovídá.
Koudelkovo jméno musí do výboru
Šéf BIS je jediným ředitelem tuzemské tajné služby, kterého jmenuje vláda jako celek. Jako jediný je také přímo vládě odpovědný. Než se však Koudelkovo jmenování dostane na stůl kabinetu, Fiala svůj návrh musí ze zákona předložit k projednání sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Předpokládá se Koudelkova účast. Výbor sice nemá sílu nominaci zvrátit, ale jeho stanovisko by měl kabinet minimálně brát v úvahu.
Koudelku dlouhodobě příznivě hodnotili i zbylí předsedové koaličních stran. Cení si především toho, jak služba pod jeho vedením monitoruje zahraniční hrozby. "Ve velmi složitých politických podmínkách v České republice dokázal prací přesvědčit všechny, že ideově a hodnotově je člověk, který demokracii a naše západní zakotvení hájí," řekl Aktuálně.cz loni v létě Vít Rakušan (STAN), který je nyní ministrem vnitra.
Výrazná většina politických představitelů také ocenila podíl BIS na rozkrytí pozadí výbuchů muničních skladů ve Vrběticích roku 2014. Spolu s Národní centrálou proti organizovanému zločinu, byť hlavní úlohu sehrál právě tento elitní policejní útvar, odhalila, že exploze byla výsledkem útoku dvou příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU. Při výbuších zemřeli dva Češi, stovky lidí se musely evakuovat a materiální škody dosáhly výše milionů korun.
Nejdéle sloužící ředitel bude sloužit dál
Redakci zajímaly případné změny i v dalších českých tajných službách. V říjnu loňského roku uplynulo sedm let od chvíle, kdy Jan Beroun, nyní generálmajor, začal řídit Vojenské zpravodajství. Z velitelů všech zdejších tajných služeb pouze bývalý šéf BIS Jiří Lang stál v čele svého sboru déle. A jak se zdá, nejméně v nejbližší době se na tom pro Berouna nic měnit nebude. Vyplývá to z vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS), jíž se první muž vojenské tajné služby zodpovídá.
"Jednoduchá odpověď, o výměně generála Berouna neuvažuji," uvedla pro Aktuálně.cz ministryně. S šéfem vojenských zpravodajců se pravidelně potkávala v minulém volebním období coby předsedkyně sněmovního výboru pro obranu. Služba v poslední době přebírá svou stále ještě čerstvou pravomoc, od loňského července odpovídá za obranu českého kybernetického prostoru.
Vojenské zpravodajství je jedinou zpravodajskou složkou, která svou činností pokrývá Česko i zahraničí. Jejím úkolem je hájit obranné zájmy země. Poskytuje třeba zpravodajské krytí vojenských operací, pravidelně působí v místech nasazení české armády v zahraničí. Současně hlídá, zda se nepřátelské země nesnaží získat poznatky o obraně země a sleduje i obchod se zbraněmi.
"Seznamuji se s problémy a výzvami služby"
Neuzavřenější zpravodajskou službou v zemi je Úřad pro zahraničí styky a informace, jíž se běžně říká rozvědka. Jako jediná nevydává výroční zprávu o své činnosti. Ze všech tří služeb je nejvíce spjatá s postupy tematizovanými ve špionážních filmech či románech, tedy krytím svých lidí falešnými identitami či využíváním krycích firem či objektů pro své aktivity. Rozvědka hájí ekonomické a politické zájmy země v zahraničí.
Ředitel rozvědky se zodpovídá ministru vnitra. Službu od září 2018 řídí Marek Šimandl, který předtím roky působil v BIS nebo v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Právě jeho pozice je podle informací Aktuálně.cz nejméně jistou ze jmenovaných šéfů služeb. V danou chvíli není přímo na odvolání, ale ministr vnitra Vít Rakušan bude jeho další působení v čele sboru velmi zvažovat.
Šimandlovi se nepodařilo rozvědku příliš personálně stabilizovat. Po profesním pnutí s ním opustili či museli opustit službu náměstkyně pro analytiku Mlada Princová a náměstek pro operativu Vladimír Posolda, oba dva přitom Šimandl předtím přivedl sám coby ředitel. Posolda odešel pracovat na ministerstvo zahraničí. Kde po nuceném odchodu působí Princová, není jasné.
Šimandl už se opakovaně účastnil na ministerstvu vnitra porad vedení, kam dochází vedle něj i ředitel hasičů, policejní prezident nebo ředitel České pošty. Podle informací Aktuálně.cz měl šéf rozvědky po jedné takové poradě rozhovor s ministrem Rakušanem mezi čtyřma očima. Zda ale diskutovali o jeho dalším působení v čele sboru, není jasné. Ministr je zdrženlivý.
"Seznamuji se s detaily fungování služby, historickými problémy i aktuálními výzvami, spolupracuji i s předsedou výboru pro bezpečnost Pavlem Žáčkem. Aktuálně neřešíme personální otázky," uvedl pro Aktuálně.cz k pozici ředitele rozvědky Rakušan, který je současně prvním místopředsedou vlády.
