Projděte si dle kritiků "naprosto asociální" změny v dávkách, které Maláčová chystá

Radek Dragoun Radek Dragoun
6. 2. 2020 20:16
Ministerstvo práce Jany Maláčové (ČSSD) připravilo změny v dávkách na bydlení. Řadu z nich však kritizují úřady i organizace zaměřující se na sociální problematiku. "Je to naprosto asociální norma, která nedává vůbec žádný smysl," tvrdí ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Deník Aktuálně.cz přináší přehled nejkritizovanějších změn a argumenty jak ministerstva, tak odpůrců.
Foto: Martin Kovář

Města budou smět na svém území snižovat dávky

Zákon dává obcím do rukou nástroj, jak bojovat proti takzvaným obchodníkům s chudobou, kteří záměrně dávají za byty přemrštěné ceny, protože spoléhají na to, že jejich klienti nemají příliš možností získat ubytování jinde. Provozovatelé pak inkasují od státu za doplatky na bydlení výrazně více, než by jim dali za podobné byty běžní nájemci.

  • Město by podle zákona mohlo na části svého území nanejvýš na 12 měsíců snížit nejvýše uznatelnou částku nájemného pro účely stanovení přídavku na bydlení, čímž fakticky omezí výši dávky.

Ministerstvo práce chce dát městům tento nástroj pro případy, že provozovatelé ubytoven budou pronajímat za vysokou cenu, která není v místě obvyklá, což je běžný jev. "Obec bude moci úřadu práce sdělit nájem v místě obvyklý, který se na rok stane uznatelným nájemným pro účely nároku a výši dávky, aby se dávkami tito pronajímatelé nepřepláceli a nebujel tak obchod s chudobou," vysvětluje ministerstvo.

Instituce v připomínkovém řízení však namítají, že slibovaného efektu - tedy snížení ceny nájmu - tento nástroj nedosáhne. Ceny zůstanou stejné, jen nájemci budou platit více ze svého.

Ustanovení se podobá současným takzvaným bezdoplatkovým zónám. Města pomocí tohoto nástroje mají možnost omezit na určitém území nově příchozím vyplácení doplatku na bydlení. Na popud skupiny senátorů se věcí nyní zabývá Ústavní soud, který posuzuje, zdali tento nástroj není v rozporu se základní listinou práv. Ombudsmanka Anna Šabatová, která rovněž bezdoplatkové zóny považuje za protiústavní, se domnívá, že stejně je na tom i tento nově připravovaný nástroj.

Navíc podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka může změna vést k tomu, že se obce budou snažit snížením dávky přinutit chudé k odstěhování. "Mohou tím plošně vytlačovat chudé občany ze svého území. To je ještě silnější nástroj než bezdoplatkové zóny, které již máme, a to nehledě na to, že Ústavní soud ještě nerozhodl, zdali jsou v souladu s ústavou," podotýká Šimáček.

 

Právě se děje

Další zprávy