Projděte si dle kritiků "naprosto asociální" změny v dávkách, které Maláčová chystá

Radek Dragoun Radek Dragoun
6. 2. 2020 20:16
Ministerstvo práce Jany Maláčové (ČSSD) připravilo změny v dávkách na bydlení. Řadu z nich však kritizují úřady i organizace zaměřující se na sociální problematiku. "Je to naprosto asociální norma, která nedává vůbec žádný smysl," tvrdí ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček. Deník Aktuálně.cz přináší přehled nejkritizovanějších změn a argumenty jak ministerstva, tak odpůrců.
Foto: Jakub Plíhal

Nový přepočet dávek většinu lidí připraví o část peněz

Až 58 procentům příjemců příspěvku na bydlení podle ombudsmanky Anny Šabatové plánovaný zákon sníží výši příspěvku.

  • Ministerstvo práce plánuje zastropovat uznatelné částky na nájemné a energie. Ministerstvo pro místní rozvoj si pro tyto účely nechalo vypracovat cenové mapy, výše dávky pak bude vyplácena nanejvýš pouze na úroveň prvního decilu.

Co by to znamenalo v praxi: vezme se přehled nájmů v dané lokalitě seřazený od nejdražších po nejlevnější a rozdělí se na deset stejných částí. Výše dávky se pak bude odvíjet nanejvýš z částky odpovídající desetině nejlevnějších nájmů v dané oblasti. Pokud tedy příjemce dávky bude za nájem platit více než deset procent lidí v daném městě, bude si muset připlatit ze svého víc. Dávka se mu bude vypočítávat jen z výše desetiny nejlevnějších nájmů.

Ministerstvo argumentuje tím, že stávající stanovení stropu podle velikosti obce již není vypovídající, protože neodráží výrazné odlišnosti ceny nájmů v jednotlivých regionech. Dosud byl pro lidi ve srovnatelně velkých městech strop stejně vysoký nehledě na to, jestli žijí u Prahy, nebo v Ústeckém kraji, kde jsou ceny nájmů výrazně jiné.

Právě kvůli tomu by na novém systému podle Šabatové byli nejvíce biti obyvatelé regionů s vyloučenými lokalitami například v Ústeckém či Libereckém kraji, zatímco lidé v největších městech by změnu nemuseli poznat. 

Nejchudší lidé navíc často neplatí nejnižší nájmy. Naopak v případech, kdy bydlí na ubytovně, jim provozovatelé úmyslně účtují více, než odpovídá kvalitě daného obydlí, protože vědí, že tito lidé dost často nemají jinou možnost ubytování - ať už kvůli tomu, že jim lidé kvůli původu a jejich minulosti nechtějí své byty pronajmout, nebo jen prostě je pro ně s jejich příjmem nemožné ušetřit na vysokou kauci. Dávky, které jim na takové bydlení poskytuje stát, pak rovnou končí v kapsách provozovatelů ubytoven.

Podle propočtů ředitele pro sociální inkluzi Martina Šimáčka změna uškodí až na výjimky všem včetně Pražanů. "Dávka se v některých případech sníží řádově o desítky procent. V Praze to může být dvacet procent. Nevím, co motivuje ministerstvo vystavit riziku ztráty bydlení stovky tisíc lidí, protože příjemců je necelých 200 tisíc lidí. A ti všichni budou mít přepočítanou dávku a většina z nich půjde dolů. Není jasné, jestli jim nová výše bude stačit. Je to obrovské riziko a nevím, jestli si to ministerstvo uvědomuje," vysvětluje Šimáček.

Důvodová zpráva k zákonu nezmiňuje, proč má být limit stanovený právě na úroveň prvního decilu cenových map. "První decil je strašně nízko, nedává to žádný smysl," říká Šimáček.

 

Právě se děje

Další zprávy