"Politika vlády neodpovídá závazku České republiky, který dala ratifikací Pařížské dohody o ochraně klimatu," tvrdí náměstek pražského primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček. Metropole se proto podle něj rozhodla dostát slibům vlastními silami.
"Na příštím zastupitelstvu navrhnu vyhlášení stavu klimatické nouze. Ale je potřeba veřejnosti vysvětlit, co to znamená. Nechci tím slovem nouze děsit politiky a obyvatele. Spíše se proto přikloníme k sousloví klimatický závazek," říká Hlubuček.
Zjednodušeně má jít o balíček ekologických opatření, které mají Prahu přiblížit ke splnění závazku z pařížské klimatické dohody. "Tedy abychom do roku 2030 snížili vypouštění CO2 o 45 procent a následně do roku 2050 úplně dekarbonizovali hlavní město," upřesňuje náměstek.
Rada už minulý týden schválila vytvoření Komise pro udržitelnou energii a klima, která se bude skládat ze čtyř expertních skupin. Nejpozději do roka by měla vytvořit podrobný klimatický plán, jenž dá jasnou odpověď na otázku, která opatření jsou nejvýhodnější a zároveň nejúčinnější.
Zavedení mýtného je nevyhnutelné, říká náměstek
Na přípravě řady z nich už se nicméně pracuje. Náměstek uvedl, že nevyhnutelné je například vybírání mýtného za vjezd do centra města. Jeho vize se však poněkud liší od už dříve zvažovaných řešení.
Do centra by se podle Hlubučka mohli vydat všichni řidiči, ale za vjezd by zaplatili podle toho, jakou emisní třídu splňují jejich vozidla. Kupříkladu elektromobily by mohly do centra zdarma. "Když ale pojedu trabantem, budu vědět, že zaplatím za vjezd do centra tak vysokou částku, že se mi to jednoduše nevyplatí," říká Hlubuček. Zavedení mýtného je podle něj nevyhnutelné, je prý jen otázkou času, kdy k němu dojde. Dodal, že pro to udělá vše.
Myšlenka to není nová, ale v minulém volebním období zavedení mýtného zablokovaly některé městské části v okolí centra a silniční správní úřad. Ten návrhu vyčítal neexistenci objízdných tras zejména z důvodu nedokončeného vnitřního okruhu Prahy.
Hlubuček si však věří, že tentokrát se mu opatření podaří prosadit. "Na mnoha radnicích se po volbách obměnilo politické vedení, ostatně i na radnici Prahy 4, která byla nejvíce proti tomu," říká náměstek. U silničního úřadu by mu pak mohla pomoci skutečnost, že jím navržené mýtné by nikomu nebránilo do centra vjet, ač třeba za vyšší cenu. Tudíž by teoreticky nemuselo vyžadovat objízdné trasy.
Největší obtíže má Praha aktuálně podle Hlubučka s ministerstvem životního prostředí. Od něj magistrát potřebuje změnu zákona tak, aby pamatoval i na vyšší normy, než je emisní norma Euro 4. Tu již totiž podle Hlubučka dnes splňuje téměř 90 procent vozidel a mýtné by se tak zcela minulo účinkem. Jednání s resortem se však zatím neodehrávají podle jeho představ. "Jsem zklamaný, jak k tomu ministerstvo přistupuje," říká Hlubuček.
Praha chce vyrábět CNG a pohánět jím popelářské vozy i autobusy
Ke snížení emisí metropole by měla přispět také bioplynová stanice, kterou chce hlavní město vybudovat na vlastní náklady. Až 95 procent bioodpadu totiž město aktuálně likviduje ve spalovně. Konkrétně jde asi o 233 tisíc tun bioodpadu ročně.
Nově by však měly před pražskými domy stát speciální popelnice či kontejnery na gastroodpad z potravin, který chce město v bioplynové stanici přetvářet na palivo CNG. To by mělo pohánět většinu svozových vozidel metropole a také desítky autobusů. V úvahu připadá i finanční motivace pro Pražany, kteří budou takto odpad třídit, například ve formě zlevnění pravidelných poplatků za svoz odpadu.
S tříděním potravinového odpadu by Praha měla podle Hlubučka začít ještě před dokončením bioplynky, aby si na něj obyvatelé zvykli. V přechodné době bude takový odpad odvážen do některé z bioplynových stanic ve Středočeském kraji.
Na cestě k ekologické metropoli má Praze pomáhat i Bursík
S přípravou podrobného ekologického plánu pomáhá magistrátu také Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí. "Na začátku 90. let jsme vedli debatu mezi ekology, jestli může Československo nezopakovat chyby západních zemí a nastavit ekologicky udržitelné hospodářství a vzdát se závislosti na fosilních palivech. Jeden z názorů byl, že to lidé budou chápat, až začnou schnout," řekl Bursík.
Podle něj se Česko do tohoto bodu nyní dostalo a ve společnosti je cítit společenská a politická poptávka po změně hospodaření s energiemi, způsobech přepravy i přístupu ke konzumnímu chování. Vyhlášení stavu klimatické nouze či klimatického závazku v Praze je podle něj zejména způsobem, jak se politici hlásí k odpovědnosti a dávají najevo, že si uvědomují, jak rychle je potřeba situaci řešit.
Pracovní skupiny, které na městě vznikají, mají být plné expertů a vytvořit do roka podrobný plán potřebných změn. "První věcí bude vytvoření nákladové křivky opatření na snížení emisí skleníkových plynů. Z ní se pražská politická reprezentace dozví, kde je to ovoce, co visí nízko a je dobré ho očesat co nejdříve," řekl Bursík. Jinými slovy, která opatření jsou nejvýhodnější, ať už ekonomicky, nebo co do míry zkvalitnění životního prostředí.
Praha by podle Bursíka například měla vypsat soutěž na dodavatele, kteří budou vytvářet obnovitelné zdroje energie, kterou budou následně dodávat hlavnímu městu.
Pražští lodníci budou možná muset vyměnit čoudící motory
Hlubuček zmínil i některá další možná opatření. Například Praha zvažuje, že si na provozovatelích lodí, které brázdí Vltavu, vymůže výměnu motorů. Právě pražské lodě jsou totiž jedněmi z největších lokálních zdrojů emisí. "Město je majitelem náplavek, můžeme tak říct, že u naší náplavky nezakotví nikdo, kdo nebude mít remotorizovanou loď," uvedl náměstek.
Metropole chce také začít využívat vodu, která se shromažďuje ve stovkách kilometrů kolektorů vedoucích pod metropolí. Dnes tuto vodu Praha pouze odčerpává do kanalizace. Uvažuje se také o možnosti přetvářet vodu z Vltavy na pitnou.
