Praha měřila škodliviny v ovzduší. Choďte po klidných ulicích, auto nechte doma, radí

Jakub Heller Jakub Heller
3. 5. 2019 12:42
Podle průzkumu pražského magistrátu mezi motoristy mají lidé za to, že je kabina aut ochrání před emisemi a prachovými částicemi z dopravy. Radnice díky modernímu přístroji na měření částic dokázala, že tomu tak není. Naopak. Zároveň se ukázalo, že chodci i cyklisté mohou ovlivnit, jak moc budou škodlivinám v ovzduší vystaveni. Často stačí, aby si zašli o ulici dál, a rozdíl je propastný.
Výzkumníci měřili koncentraci prachových částic v pražských ulicích přenosným měřákem, který vyjde na několik stovek tisíc korun.
Výzkumníci měřili koncentraci prachových částic v pražských ulicích přenosným měřákem, který vyjde na několik stovek tisíc korun. | Foto: Magistrát hlavního města Prahy

Vybaveni přístrojem na měření emisí za stovky tisíc korun se výzkumníci z ČVUT několikrát po sobě vydali z Kačerova na okraji města na Karlovo náměstí v samotném srdci metropole. V polovině případů jeli autem, v polovině urazili asi osmikilometrovou trasu částečně metrem a pěšky. Po celou dobu měřili koncentraci prachových částic ve svém okolí.

Výsledek výzkumníky překvapil. Při cestě autem dýchala posádka až dvakrát více znečištěný vzduch než při cestě v MHD a pěšky. Konkrétně bylo při cestě autem naměřeno průměrně 51,6 tisíce částic na centimetr krychlový, zatímco ve veřejné dopravě to bylo jen 27,6 tisíce. 

"Z průzkumu nám vyšlo, že mnoho lidí má úplně opačnou představu. Tedy myslí si, že pokud se budou v kolonách pohybovat autem, kabina vozu je ochrání před emisemi. A že tak dělají něco pro své zdraví, když nechodí pěšky a nedýchají okolní vzduch přímo," říká Lukáš Eršil, koordinátor projektu Čistou stopou Prahou.

Každých deset metrů od auta hraje obrovskou roli 

Naměřená data ukazují, že hlavní roli hraje vzdálenost od zdroje znečištění - tedy výfuků aut. Logicky je tak v kabině vozu, který je každou chvíli od ostatních aut jen pár metrů daleko, koncentrace nečistot vyšší než v metru či při chůzi klidnějšími ulicemi.

Také v metru byla naměřena nejvyšší koncentrace škodlivin ve stanicích, které se nachází přímo pod pražskou magistrálou - nejhůře na tom byla stanice Vyšehrad.

Stejné je to i při cestě pěšky. Od stanice Karlovo náměstí šli výzkumníci do cíle poprvé přes vytíženou ulici Ječná a podruhé postranními ulicemi a parkem. "V druhém případě byly koncentrace mnohem nižší," říká Eršil. I výběrem cesty po městě tak podle něj chodec či cyklista může udělat něco pro své zdraví.

S tím souhlasí i Michal Vojtíšek z Fakulty strojní ČVUT, který pro město provedl zmiňované měření.

"Přínos toho, že nejste hned za čoudícím autem, ale tři metry od něho, je relativně malý, jsou to nižší desítky procent. Velkou výhodu má ale pěší či cyklista v tom, že může jet o nějakou tu ulici dál. Pokud budete chodit tak, abyste co nejméně času trávili na frekventovaných křižovatkách a komunikacích, budete vystaveni podstatně nižší koncentraci emisních částic. Každých deset metrů v tomto hraje obrovskou roli," říká Vojtíšek.

Z toho mimo jiné vyplývá, že další prostředky městské hromadné dopravy už oproti autům takovou výhodu nemají. Například autobusy sice mají větrání ve střeše, což koncentrace škodlivin uvnitř sníží, ale jezdí po stejných ulicích jako auta. O něco lépe na tom podle Vojtíška jsou tramvaje, které nezřídka jezdí po vlastní trati bez účasti aut.

"Hlavní výhodou tramvají a moderních autobusů je skutečnost, že produkují mnohem méně rizikových látek, a tudíž přispívají k řešení problému," dodává Vojtíšek.

Problém, o kterém mluví, řada lidí příliš nevnímá - přece jen jemné prachové částice nikdo nevidí, necítí ani je nevykašlává. O to jsou ale podle něj smrtelnější.

Zatímco dopravní nehody si ročně v Evropě vyžádají asi 26 tisíc mrtvých, předčasně každý rok na důsledky vystavení prachovým nanočásticím, oxidům dusíku a přízemnímu ozonu zemře přes půl milionu Evropanů. Vyplývá to ze studie, ve které odborníci zkoumali kvalitu ovzduší pro Evropskou unii za rok 2018. 

"Platí, že dlouhodobý výskyt ve vzdálenosti kolem sta metrů od silnice, kde projíždí denně deset tisíc vozidel a více, je spojen s mnohem vyšším rizikem nejen onemocnění dýchacích cest, ale i infarktu myokardu, Alzheimerovy choroby či dalších onemocnění nervového systému," vysvětluje Vojtíšek. Současně podle něj nelze podceňovat ani krátkodobé vystavení se nebezpečným látkám, jelikož je efekt škodlivin kumulativní a týká se tak i lidí, kteří ve městě například pouze pracují.

Nejmenší částice se totiž na rozdíl od běžného prachu, který vidíme okem, nezastaví v nosní dutině, a dokonce ani v plicních sklípcích, ale pronikají až do krevního řečiště a nervového systému. Problém je to i proto, že se na ně vážou karcinogenní látky jako například polycyklický uhlovodík benzo(a)pyren.

Podle Vojtíška není mnoho způsobů, jak se před prachovými částicemi chránit. Bez systémových změn ve výrobě a kontrole vozidel se podle něj společnost neobejde. Lidem totiž nepomáhají například ani zdravotnické roušky, kterými se někteří Pražané snaží chránit. Prachové částice totiž tyto zdravotnické pomůcky nezachytí. "Je to asi totéž, když na vás budou házet písek a vy si před sebe dáte pletivo do králíkárny," popisuje Vojtíšek.

Radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) nicméně dodává, že město se snaží situaci řešit a uvědomuje si, že doprava v Praze je zdrojem asi 95 procent prachových částic v ovzduší. Jako jedno z opatření Scheinherr zmínil rostoucí investice do šetrnějších prostředků městské hromadné dopravy. Současně koalice prověřuje zavedení nízkoemisní zóny a mýtných bran v centru města.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Skokani Polášek a Sakala postoupili na SP ve Wisle z kvalifikace

Pouze dvojice českých reprezentantů Viktor Polášek a Filip Sakala uspěla v kvalifikaci na nedělní závod Světového poháru ve skocích na lyžích ve Wisle. Roman Koudelka a Vojtěch Štursa na postup do úvodní individuální soutěže sezony nedosáhli.

Polášek skočil v kvalifikaci 114 metrů a obsadil 38. místo, Sakala zapsal o metr a půl méně a postoupil z 42. příčky. Koudelka, který vstupuje do 14. sezony v SP, doletěl po snížení nájezdu na 101 metrů. Dlouholetou českou jedničku dělily od postupové padesátky na 54. místě necelé dva body. Štursa obsadil s výkonem 104 metrů 61. příčku.

Nejdelší skok kvalifikace 133 metrů předvedl ze sníženého nájezdu Němec Karl Geiger. Obhájce velkého křišťálového glóbu za prvenství v SP Japonec Rjoju Kobajaši postoupil jako čtvrtý.

Sezonu v Polsku zahájí sobotní závod družstev.

Zdroj: ČTK
Další zprávy