Praha - ODS a VV prosadily ve vládě, aby o přistoupení Česka k nové smlouvě o stabilitě eurozóny rozhodli občané v referendu.
Proti takovému postupu byla při středečním jednání kabinetu TOP 09.
"Ministři TOP 09 byli proti. Považujeme to za alibismus. Politická reprezentace musí nést odpovědnost za své kroky v takto složité problematice," řekl k tomu Aktuálně.cz za ministry TOP 09 Jaromír Drábek.
"Debata byla nejednoznačná," připustil poté premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že nakonec vláda rozhodla ve sboru.
"Neznamená to nutně nakonec referendum," doplnil premiér. "Definitivně zaujmeme stanovisko, až bude znění smlouvy definitivní," dodal.
Premiér Nečas navíc upozornil, že k podpisu smlouvy bude potřebovat vláda zmocnění prezidenta republiky. Po zasedání vlády řekl, že by se dalo očekávat, že prezident Václav Klaus, který se proti smlouvě už veřejně vyslovil, nemusí zmocnění vládě udělit.
Bude tak záležet na postoji Parlamentu, který by ústavní zákon o tomto referendu projednával.
ODS pro referendum
Referendum kvůli takzvané rozpočtové unii doporučoval také premiérův aparát, což vyplývá z analýzy, kterou připravil Úřad vlády a schválil premiérův eurotajemník Vojtěch Belling. Deník Aktuálně.cz má dokument k dispozici.
"Je zřejmé, že tato smlouva fakticky mění rozhodovací postupy v rámci primárního práva EU a zapojuje do jejího provádění unijní instituce, kterým svěřuje nové pravomoci a úkoly," píše se v analýze.
Analýza premiérova úřadu na jedné straně konstatuje, že cílem smlouvy je posílení rozpočtové disciplíny zemí eurozóny a že Česká republika tento cíl "jednoznačně podporuje".
Zároveň ale namítá, že se smlouva přijímá bezprecedentním způsobem: "Dojde ke změně primárního práva prostřednictvím obejití k tomu předvídaných procedur, především nutného souhlasu všech členských států."
Půjčka MMF? Příští týden...
O půjčce MMF pro pomoc eurozóně česká vláda ještě nerozhodla, debatovala ale o ní a pověřila ministra financí Miroslava Kalouska, aby připravil "podrobnější" návrh.
"Kdyby se Česká republika - náhodou - rozhodla k této půjčce přistoupit, pak je částka v přepočtu 89 miliard korun nepřijatelná, částka musí být výrazně nižší," komentoval to premiér Nečas.
Ministr Kalousek to nicméně interpretoval na tiskové konferenci tak, že vláda přistoupila na jeho návrh určitou finanční pomoc poskytnout.
Podle informací, které má Aktuálně.cz z Bruselu, je ČR poslední zemí EU, která ještě neřekla své stanovisko.
Pravidla pro eurozónu
Smlouva má mít charakter mezinárodní smlouvy, nikoliv tedy status podobný např. Lisabonské smlouvě. Týkat se má jen zemí eurozóny a z ostatních jen těch, které přijmou závazná pravidla dobrovolně. Schvalovat ji ale mají všechny země Evropské unie, s výjimkou Velké Británie.
Začala by platit už v okamžiku, kdy by ji schválilo 12 zemí. Pro ČR by tedy bylo nutné, aby ji ratifikovala až v okamžiku, kdy se případně bude chtít k eurozóně připojit.
Připravovaná smlouva má především zakotvit povinnost zemí eurozóny mít vyrovnané, nebo přebytkové vládní příjmy a výdaje. Od tohoto pravidla by se mohly odchýlit jen ve zvlášť vymezených případech.
Toto pravidlo má být zakotvené v právním řádu všech zemí, které tato pravidla přijmou, a Soudní dvůr EU by měl právo tato pravidla přezkoumat - měl by pozici rozhodčího soudu.
Země, které by se k nové smlouvě připojily, by se zároveň musely zavázat, že pokud schodek vládních výdajů přesáhne 60 procent HDP dané země, přijmou taková opatření, aby schodek snižovaly o jednu dvacetinu ročně, musely by předkládat své rozpočtové programy nebo plány na vydávání dluhopisů.
