Praha - Sociální dávky mohou podléhat exekuci, souhlasí Nečasova vláda.
Ministři ve středu projednali předlohu poslankyně ODS a exstarostky Chomutova Ivana Řápková a její kolegyně Lenky Kohoutové, podle níž by měla podléhat exekuci dávka na živobytí.
Dlužníci by také měli mít možnost podepsat s úřady dohodu o srážkách na tuto dávku.
"Vláda je připravena souhlasit, aby dávky mohly být podrobeny exekuci," prohlásil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Nakonec ale "po rozsáhlé diskusi", jak řekl Pospíšil, zaujala neutrální stanovisko. S tímto postojem začne předlohu projednávat sněmovna.
Ministři naopak zřejmě zcela odmítnou další návrh z dílny Řápkové - možnost trestat i za přestupky vykázáním z obce.
Vládní připomínky
Vláda kvůli první zmíněné novele, týkající se exekuce dávek, každopádně pošle do sněmovny připomínky. Má jít prý pouze jen o "výjimečné opatření".
„Z hlediska našeho resortu je potřeba zachovat základní parametry tak, aby byla příjemci dávky garantována částka ve výši existenčního minima," řekl Aktuálně.cz ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).
Podle návrhu má lidem zůstat existenční minimum 2020 korun.
Na "sociálně nepřizpůsobivé"
Řápková do širšího povědomí vstopupila před dvěma lety právě tvrdým postojem vůči lidem, které nazývá „sociálně nepřizpůsobivými". Tehdy odebírání sociálních dávek v Chomutově kritizoval ministr pro lidská práva Michael Kocáb.
Podobné stanovisko jako vláda vyjádřila i Kocábova nástupkyně, zmocněnkyně vlády Petra Nečase pro lidská práva Monika Šimůnková.
„Dávky, které slouží k zajištění základních životních a sociálních potřeb, je nepřípustné exekuovat," řekla Aktuálně.cz zmocněnkyně Šimůnková.
„Na druhé straně to, co jde nad tento základní standard, exekuci zásadně podléhat může, neboť každý je povinen plnit své právní závazky," dodala.
Příspěvek na živobytí je základní dávkou vyměřenou zákonem o pomoci v hmotné nouzi.
Dávky jako mzda
Řápková svou předlohu zdůvodňuje tím, že pomůže zvýšit vymahatelnost dluhů od příjemců dávek. „Ten, kdo pobírá dávky, požívá zvláštní ochrany a není postižitelný za své činy, zatímco plat pracujících lidí exekuci podléhá," uvedla politička.
Proti odebírání dávek se před dvěma lety postavil tehdejší ombudsman Otakar Motejl. „Okamžité odebírání peněz, které jsou přiznány jako existenční minimum, popírá jejich ochranný smysl," říkal tehdy.
Pavel Varvařovský, který dnes zastává funkci veřejného ochránce práv, se k návrhu odmítl na žádost Aktuálně.cz vyjádřit s tím, že nekomentuje návrhy zakonů. „My jsme jej nepřipomínkovali," uvedla jen jeho mluvčí Iva Hrazdílková.
Je to podezřelé, míní odborník na ústavní právo
Když Řápkové ve „svém" Chomutově začala odebírat sociální dávky hned u výplatního okénka, ústavnost jejího boje proti neplatičům zkoumalo i ministerstvo spravedlnosti.
„Tento nový návrh se chystám prostudovat, nemám k němu nyní jasné stanovisko. Nicméně mi tato opatření přijdou vzhledem k Ústavě podezřelá," řekl Aktuálně.cz Jan Wintr z katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
„Nemohu se zatím k návrhu vyjádřit. V této věci je ale potřeba se zabývat připomínkami, s nimiž přišel ombudsman Otakar Motejl," říká místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Kocáb: Olej do ohně
Proti odebírání dávek zůstává bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb. „Nemám před sebou právní rozbory tohoto konkrétního návrhu. Ale obecně jsem proti odebírání sociálních dávek, protože je to v rozporu s jejich podstatou, pomoci lidem vybřednout z největší krize," řekl Kocáb.
Podle něj navíc není emotivní atmosféře, jíž byl podle svých slov svědkem v Novém Bydžově, kde se proti sobě postavili pravicoví extremisté a romští aktivisté, dobré „přilévat oleje do ohně" obdobnými opatřeními, které se dotýkjí romské menšiny.
