lidská práva

Netanjahu odmítl návrhy potenciálních koaličních partnerů na omezení práv LGBT+

Předseda izraelské pravicové strany Likud a pravděpodobný budoucí premiér Benjamin Netanjahu odmítl návrhy svých možných vládních partnerů z řad krajně pravicových a konzervativních náboženských stran na omezení pochodů hrdosti komunity LGBT+ v Jeruzalémě a v Tel Avivu. S odvoláním na zdroje z Netanjahuova okolí o tom informovaly weby The Times of Israel a The Jerusalem Post. Nová izraelská vláda podle těchto zdrojů práva lidí z komunity LGBT+ neomezí.

O omezení průvodů hrdosti v Jeruzalémě a Tel Avivu mluvili po úterních volbách představitelé některých krajně pravicových a náboženských stran, které se pravděpodobně stanou součástí nové izraelské vládní koalice. "Budeme se snažit postavit mimo zákon pochody hrdosti, nejdříve v Jeruzalémě a pak v Tel Avivu," uvedl Avigdor Maoz, poslanec za Náboženský sionismus (RZ), třetí nejsilnější stranu v novém izraelském parlamentu. Podle něj by veřejné zdravotnictví mělo také proplácet takzvané konverzní terapie, tedy postupy, které mají za cíl změnit sexuální orientaci homosexuálů. Ty přitom letos zakázala končící vláda Jaira Lapida.

O plánech na omezení průvodů hrdosti komunity LGBT+ mluvili v uplynulých dnech i další členové Náboženského sionismu, který bude zřejmě po Likudu druhou nejsilnější vládní stranou. Poslancům z této konzervativní strany se zdá nepřijatelné, aby ulicemi města, které považují za posvátné, pochodovali při průvodech spoře odění lidé. Poslankyně za RZ Orit Strooková uvedla, že se gayové nemusí obávat nové vlády, nový kabinet ale bude chtít podle ní udělat pořádek na veřejných prostranstvích.

Zdroj: ČTK

Ve vládní radě pro lidská práva zasednou Palouš a Bendová

Novými členy Rady vlády pro lidská práva bude matematička Kamila Bendová a pedagog a někdejší diplomat Martin Palouš. Oba byli za komunistického režimu aktivní v disentu. Jejich jmenování ve čtvrtek schválil kabinet, sdělil tiskový odbor úřadu vlády.

Rada vlády pro lidská práva je stálý poradní orgán ministrů v oblasti ochrany lidských práv a základních svobod. V jeho čele stojí premiér Petr Fiala (ODS), místopředsedkyní je zmocněnkyně vlády pro lidská práva, kterou vláda v květnu jmenovala Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou.

Zdroj: ČTK

Slovinský ústavní soud legalizoval manželství a adopce pro homosexuální páry

Ústavní soud ve Slovinsku v pátek s okamžitou platností legalizoval manželství a adopce dětí pro homosexuální páry. Soud rozhodl, že zákon označující sňatek výhradně jako svazek dvou osob různého pohlaví je v rozporu s ústavou a porušuje zákaz diskriminace. O verdiktu informovala televize RTV Slovenija a další místní média.

Ústavní soud dal parlamentu šest měsíců na to, aby zákon odpovídajícím způsobem upravil. Až do novelizace zákona je ale rozhodnutí soudu platnou právní úpravou. Partneři stejného pohlaví mohou tedy uzavírat sňatky a adoptovat děti za stejných podmínek jako partneři různých pohlaví.

Soud o věci rozhodoval na základě ústavní stížnosti dvou homosexuálních párů, které v souvislosti s uzavřením manželství a žádostí o adopci neuspěly u soudů nižší instance.

Páteční rozhodnutí podle ústavního soudu tradičnímu manželství neubírá na důležitosti.

Zdroj: ČTK

Lipavský v červnu předloží vládě návrh zákona pro vymahatelnost lidských práv

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl v pondělí Lipavský.

"Bude to národní sankční mechanismus proti osobám, které porušují lidská práva, dopouští se teroristických aktů. Zákon bude zahrnovat i kybernetické zločiny a po ruské agresi jsme do něj zahrnuli i akt státní agrese," vysvětlil Lipavský. Pokud bude zákon schválen, bude možné rozhodnutím vlády zmrazovat některé další majetky a Česko v tomto nebude závislé pouze na sankcích přijatých Evropskou unií.

Zdroj: ČTK

Česko chce nahradit vyloučené Rusko v Radě OSN pro lidská práva

Rusku bylo členství v Radě pro lidská práva pozastaveno na počátku dubna. Jeho místo chce nyní zaujmout Česko. Ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo na twitteru, že už byla podána kandidatura.

Ruské členství v radě bylo aktuálně ve druhém roce obvyklého tříletého období. Vyloučení Ruska podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo. Nesouhlas s tímto krokem vyjádřily třeba Čína a Írán. Pozastavení ruského členství prosazovala společně s USA a Ukrajinou i Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny a genocidu.

"Rusko musí nést odpovědnost za agresi, lidské utrpení a ničení na Ukrajině. Proto bylo pozastaveno jeho členství v Radě OSN pro lidská práva," uvedlo dnes české ministerstvo zahraničí. "Česko chce Rusko v radě nahradit, kandidaturu jsme právě podali. Podpora lidských práv je prioritou české vlády," oznámil úřad.

Rada pro lidská práva je orgán OSN sdružující 47 států, jehož cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě, a zabývá se případy porušování těchto práv. Valné shromáždění OSN schválilo 7. dubna přerušení ruského členství v radě ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ruskými vojáky.

Zdroj: ČTK
Pokračovat