lidská práva

Třináct zemí vyzvalo komisi, aby zasáhla proti maďarskému zákonu proti LGBT

Třináct evropských zemí ve společném prohlášení vyjádřilo "hluboké znepokojení" kvůli novému maďarskému zákonu, který zakazuje na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví. Skupina vyzvala Evropskou komisi, aby zasáhla, informovala agentura AFP. Vznik společné deklarace iniciovala Belgie, svůj podpis připojila také Francie, Německo, Irsko, Španělsko, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Finsko, Švédsko a tři pobaltské země.

"Naléhavě žádáme Evropskou komisi, jakožto strážkyni smluv, aby využila všechny nástroje, které má k dispozici, k zajištění plného dodržování evropského práva, včetně předložení sporu Soudnímu dvoru EU," uvedli signatáři.

U příležitosti setkání ministrů členských zemí Evropské unie v Lucemburku francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune vyjádřil také "lítost" nad zákazem duhového osvětlení stadionu při utkání fotbalového mistrovství Evropy mezi Německem a Maďarskem v Mnichově. Zákaz UEFA naopak uvítalo Maďarsko. Německo, jako hostitelská země zápasu, chtělo duhovým osvětlením protestovat proti novému maďarskému zákonu. Místo mnichovského stadionu budou během zápasu barvami duhy osvětlené stadiony ve Frankfurtu nad Mohanem, Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Mohuči, Wolfsburgu a Augsburgu.

Zákon, který mimo jiné znemožňuje ve školách pro děti mladší 18 let osvětu týkající se sexuálních menšin, kritizují i aktivisté a lidskoprávní skupiny jako diskriminační vůči komunitě LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Zdroj: ČTK

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK

Rusko a Čína byly zvoleny do Rady OSN pro lidská práva

Čína a Rusko byly zvoleny do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), naopak neuspěla Saúdská Arábie, informuje agentura Reuters. Pro spravedlivé zastoupení zemí má v radě každá část světa zajištěný určitý počet křesel. Asijsko-pacifický region, byl jedinou skupinou, v níž museli kandidáti skutečně soutěžit, protože jich pět soupeřilo o čtyři křesla. Právě do tohoto regionu patří Saúdská Arábie.

Když se o členství v radě ucházela Saúdská Arábie v roce 2016, získala 152 hlasů, v úterý pro ni však zvedlo ruku jen 90 států, což představuje 40procentní pokles. O 20 procent méně hlasů než v roce 2016 získala také Čína. Obě země si právě kvůli lidským právům vysloužily mezinárodní kritiku. Čínu Západ nedávno odsoudil za potlačování práv ujgurských muslimů v provincii Sin-ťiang a postoj k prodemokratickým protestům v Hongkongu, který je pod Čínskou správou. Rusko bylo znovuzvoleno poté, co před čtyřmi lety nedokázalo kvůli chybějícím dvěma hlasům obhájit mandát.

Zdroj: ČTK
Pokračovat