Praha - S nárůstem byrokracie se daří bojovat stejně málo, jako za levicových vlád.
"Je to zajímavé, leč velmi smutné čtení," řekl v červenci 2005 místopředseda ODS Ivan Langer o analýze tehdejšího ministr financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), která shrnovala nepříliš úspěšnou snahu při snižování počtu zaměstnanců na ministerstvech. Langerův kolega Petr Nečas dokonce přislíbil: "Sobotkova dokumentu budeme hojně využívat k tomu, abychom prokázali neúspěchy Paroubkovy vlády."
Ještě smutnější čtení nabízí jednotlivé kapitoly státního rozpočtu na rok 2008. Výdaje na platy zaměstnanců rostou na většině ministerstev ještě rychleji, než za premiéra Jiřího Paroubka.
Máme nové úkoly
Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) bude mít pro své úředníky o třetinu peněz víc, než loni. Ministr školství Ondřej Liška (SZ) si oproti své předchůdkyni Daně Kuchtové polepšil o čtvrtinu.
"Zvýšení nebylo spojeno s nárůstem počtu zaměstnanců, ale bylo určeno na úpravu jejich platů, neboť ministerstvo kultury se v platové oblasti mezi ostatními ústředními správními úřady dlouhodobě pohybovalo pod průměrem," vysvětluje využití nových peněz tisková mluvčí ministerstva kultury Marcela Žižková.
Tak se utratila polovina nárůstu, druhou polovinu ministerstvo potřebuje, aby zajistilo povinnosti spojené s českým předsednictvím Evropské unie. toto zvýšení je podle Žižkové pouze dočasné.
Na ministerstvu školství potřebovali přijmout 130 nových lidí do oddělení, které bude rozdělovat evropské dotace. "Nárůst prostředků na platy je umožněn díky úsporám státní správy. Není to na úkor škol či pedagogických pracovníků," zdůrazňuje Tereza Brůchová z odboru vnějších vztahů.
Vysvětlit přijímání nových úředníků novými úkoly bylo běžnou metodou již za minulých vlád. "Úředníci přicházeli kvůli vstupu do Evropské unie a využití bruselských dotací, teď se často používá argument, že Česká republika bude předsednickou zemí unie. Zajímavé přitom je, že po skončení úkolů už úředníci neodejdou," shrnuje zvyklosti státní správy analytik ČSOB Tomáš Sedláček, který dříve pracoval na ministerstvu financí.
Konečný účet
O čtvrtinu se zvětšily fondy na platy úředníků také na dalším lidoveckém ministerstvu pro místní rozvoj.
Dále k rozpočtu:
- Stát hospodařil líp, než čekal. Vláda ušetřila 25 miliard
- Je konec roku, úředníci rychle utrácejí daňové miliardy
- Ministerstvo vyšetřuje poslaneckou dotaci tenistům
- Z rozpočtového medvěda má největší porce Morava
- Rozpočet v prvním kole schválen, pomohli přeběhlíci
Blog Tomáše Sedláčka
O pětinu rozšíří rozpočet na mzdy dva resorty ODS: Římanovo ministerstvo průmyslu a Topolánkův úřad vlády.
Mezi vítěze rozpočtových jednání patří ještě ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (SZ), ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Jejich úředníci si polepší o osm procent.
Mzdy ministerských zaměstnanců se celkově zvýší o víc než čtyři procenta a stát za ně utratí celkem 93 miliard korun. Pokud se odečtou oba neúřednické resorty vnitro a obrana, přilepší si státní zaměstnanci o šest procent.
Překvapivá data potvrzuje ministerstvo financí. Podle Jakuba Haase z tiskového oddělení se metodika výpočtu mzdových výdajů od loňského roku neměnila.
Jen závidět mohou učitelé základních a středních škol, kteří dostanou na mzdy jen o 2,9 procenta navíc a to ještě díky miliardě, kterou pro ně speciálně odhlasovala sněmovna.
Jak to nevyšlo
Původní plán ministra financí Miroslava Kalouska přitom počítal s tím, že se mzdové prostředky včetně odvodů na pojistné zvýší všem státním úřadům o 1,5 procenta. Zároveň měl každý resort propustit tři procenta svých lidí a platy by tak stouply o 4,5 procenta.
Důvody byly pochopitelné: ministerstva předala část pravomocí krajům, obcím i bruselským úředníkům, koalice se chystá zjednodušit byrokracii.
Záměr nevyšel, když vláda loni v dubnu zrušila povinnost propouštět. Pak už záleželo na jednotlivých ministrech, co v jednáních o rozpočtu prosadí.
Výdaje na platy ministerských zaměstnanců nakonec stoupnou v prvním roce úsporné reformy o 4,1 procenta, tedy o tři procenta víc, než platy zvýšila vláda Jiřího Paroubka těsně před volbami.
Výsledek levice není tak dobrý, jak se zdá na první pohled. V roce 2006 mohla pohodlně šetřit na platech policistů, kterým premiér Stanislav Gross rok předtím zvýšil mzdy o čtvrtinu.
Po odečtení výdajů na vnitro a obranu (kde zase šetří Topolánkova vláda), jsou výsledky úřednických ministerstev zhruba stejné v průměru šestiprocentní nárůst.
Méně než jejich levicoví předchůdci dokázali pro úředníky vybojovat pouze ministr práce a sociálních věcí Nečas, ministr spravedlnosti Pospíšil a ministr zdravotnictví Julínek, shodou okolností všichni za ODS.
S výjimkou Grossova zásahu se také v minulém volebním období nezvyšovaly platy na žádném z ministerstev o desítky procent za rok.
Niskanenův zákon
Statistika ukazuje, že rozpočet neodměňuje výsledky. Přidáno dostaly neúspěšné resorty školství a místního rozvoje, které nesou odpovědnost za zpoždění při čerpání z evropských fondů.
Nižší nárůst zaznamenal resort spravedlnosti, který loni připravil polovinu nových zákonů projednaných na vládě. Šetří se také na ministerstvu zdravotnictví, které připravilo nebývalou reformu celého systému.
Potvrzuje se tak teorie amerického ekonoma Williama Niskanena, podle kterého je účelem práce státních úředníků rozšiřovat svůj vliv tím, že získávají větší rozpočet, nové podřízené a kontrolu nad novou agendou. Smyslem naopak nemusí být podávat dobré výkony ani odstranit ty zbytečné, protože se jejich kvalita a potřebnost obvykle nedá objektivně posoudit.
Pak je logické, že svědomití byrokraté úkoly plní, nemají však už tolik času na posilování vlivu.
