Praha - Všechny židle v kongresovém sále pražského hotelu Step jsou obsazeny. Čekajícím posluchačům se - puštěné klimatizaci navzdory - lesknou na čelech krůpěje potu.
Jak v úmorném horku prezidentské primárky ODS před dvěma měsíci začaly, tak jdou i do finále. Podle stranické centrály se zde sešlo 260 z celkem 3100 straníků, kteří mohou v metropoli volit svého kandidáta.
Jde o předposlední štaci. Po Praze zbývá odvolit jen na jižní Moravě, ale už nyní je zřejmé, že vítězství připadne doyenovi ODS Přemyslu Sobotkovi.
Místopředseda Senátu, jemuž v průzkumech oblíbenosti potenciálních prezidentských kandidátů připadá sedmé či osmé místo, vede před Evženem Tošenovským o bezmála 900 hlasů. Zatímco Sobotka jich dosud získal 2899, průzkumy ještě více upozaděný europoslanec 2027.
Tohle špatně dopadne
"Mediální nálepku, že kandidáti ODS jsou outsideři, odmítám," zdůrazňuje Sobotka ve svém úvodním vystoupení.
Přítomní posluchači, s nimiž měl deník Aktuálně.cz možnost hovořit, jsou ale jiného názoru. "Tohle dopadne špatně, nikoho to nezajímá," kroutí jeden z nich hlavou nad akcí, jež měla posílit povědomí nejen o kandidátech ODS pro přímou volbu prezidenta, ale i o straně samotné.
Když ke konci padne dotaz, proč primárky nepřitáhly k občanské demokracii kýženou pozornost, Tošenovský odvětí, že ho to sice mrzí, ale že ani jeden z kandidátů nebyl ochoten jít do většího konfliktu.
"Jsme konzervativní strana. Novináři nás chtěli například fotit, jak se přetlačujeme, ale to jsme oba odmítli," vysvětluje. "Je to poučení z krizového vývoje, nikdo s tím neměl zkušenosti."
Jako jeden muž za Česko
A výsledek dvouměsíčního snažení?
Místo toho, aby se uchazeči pokusili jeden od druhého odlišit (a dali tak souboji, který na sebe nestrhl pozornost veřejnosti ani straníků, alespoň náznak názorového střetu), splynuli v jedno.
Primárky tak ovládly proklamace o vlastenectví, hrdosti na dres ODS či ujišťování, že v případě zvolení nedopustí, aby se Česká republika rozplynula v "pseudofederalismu" Evropské unie, ale zůstala suverénním a hrdým státem. Evžen Tošenovský pak přejal erbovní téma Přemysla Sobotky, tedy akcentovaný antikomunismus.
"Poprvé to použil v Olomouci," komentoval ´opisování´ Edvard Kožušník. Ačkoliv v europarlamentu jsou kolegové, nyní stojí každý na jiné straně barikády.
Mladý politik totiž patří k Sobotkovu týmu. Před svým zvolením do Evropského parlamentu ostatně pracoval jako Sobotkův asistent. Co svému někdejšímu nadřízenému radí muž, jenž se do Bruselu dostal i vlastní promyšlenou kampaní? "Nenechá si moc radit. Je svůj," krčí rameny.
Zabránit návratu komunistů
Na pódiu tak Sobotka nejprve připomíná krvavý rok 1968 v Liberci, kdy - coby lékař tamní nemocnice - zažil během vpádu vojsk Varšavské smlouvy "válečnou chirurgii".
Europoslanec Evžen Tošenovský nezůstává pozadu a líčí, jak těžce se pod jeho rukama měnila Ostrava z výkladní síně komunismu v město, jež na sebe bere odpovědnost. Na rozdíl od prvního vystoupení v Pardubicích ovšem mluví sebevědoměji, neodbíhá od tématu, nezamotává se tolik do vlastních myšlenek. Oproti prvním projevům vypustil i obhajobu, proč před lety nekandidoval po odchodu Václava Klause na předsedu ODS.
Sobotka si drží svůj strohý styl a étos člověka, který je schopen říkat věci tak, jak jsou. To Tošenovský občas vypadává z role a uchyluje se k "mluvě Bruselu".
"Jsou to takové opatrné, nic neříkající odpovědi," komentuje dění na pódiu mladá členka ODS. Po necelé hodině se první účastníci setkání zvedají k odchodu, a to přes to, že program je teprve v polovině.
Jedno se ovšem během prezidentských primárek nezměnilo: volání po kandidatuře Miroslavy Němcové. "Třeba by nevyhrála, ale nebylo by to takové fiasko," glosoval neúčast přední političky ODS další straník.
Čtěte také zde
