Praha - Nově vzniklý Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran má jako jeden z hlavních úkolů zprůhlednit financování předvolebních kampaní a dohlížet nad jejich férovostí. A v případě porušení může udělovat i pokuty.
Na jednoho důležitého aktéra je ale zákon krátký: na prezidenta, který obhajuje svůj post. "Při výkonu své funkce má indemnitu, takže nedává úřadu šanci prezidenta postihnout. Pokud toho zneužívá, je to diskriminační vůči ostatním kandidátům," poukázal právník Josef Karlický z iniciativy Rekonstrukce státu. Úřad, který funguje jen něco málo přes rok, sice vypracuje zprávu o financování kampaně Miloše Zemana, ale správní řízení s ním zahajovat nebude.
"Postihnout ho nelze, to je evidentní. Asi by se to dalo řešit změnou zákona, že musí být někdo, kdo je zodpovědný za vedení kampaně mimo kandidáta. Ale prezident ho vždy může omilostnit," říká sarkasticky dlouholetý poslanec a předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).
Na tapetě budou Přátelé Miloše Zemana
Za krátkou dobu fungování nového zákona se však objevilo mnohem víc jeho nedostatků. První týden v dubnu se proto ve sněmovně uskuteční seminář, kde by si politické strany měly říct, jak se zákon osvědčil, a měly by se dohodnout, jak jej změnit.
Určitě bude řeč i o spolku Přátelé Miloše Zemana, přes který byla financována prezidentova volební kampaň. Od koho vybral spolek peníze, zveřejnil prezident až den před volbami v debatě České televize. Seznam navíc nebyl úplný a někteří zveřejnění přispěvatelé budili pochybnosti. Například firma Contradiction s více než sto miliony dluhů, která údajně přispěla 885 tisíc korun.
"Dneska se děje, že volební fondy berou peníze neznámo odkud a následně financují kampaně jednotlivých kandidátů," říká k tomu předseda pirátského klubu Jakub Michálek, který to považuje za největší problém stávajícího zákona.
Změny v zákoně připouští i ČSSD, podle předsedy klubu Jana Chvojky by vláda měla přijít s novelou. "Je zřejmé, že zákon má mezery," napsal Aktuálně.cz Chvojka.
A co ty noviny?
"Je to celé zoufalé a hloupé. Jediné, co to přineslo, je finanční omezení kampaní," kritizuje nový zákon předseda poslaneckého klubu starostů Petr Gazdík a vypichuje další nedostatek - zákon třeba neřeší situaci, kdy některý politik vlastní vlivná média v zemi.
"Když si do svých novin objedná třístránkový rozhovor a řekne o vás něco, co není pravda, tak vy pak máte jedině možnost si u něj za půl milionu zaplatit inzerát. To je špatně," poukazuje Gazdík, jehož starostové právě výše zmíněný seminář iniciovali.
Řešit by se na něm mělo také to, že zákon vůbec nepamatuje na případ, kdy někdo vede kampaň ze zahraničí. Tématem bude i možnost, že neúspěšní kandidáti z prvního kola svou kampaň přesměrují na některého z finalistů, kterému se pak tyto náklady do jeho padesátimilionového limitu nepočítají. Mezi prvním a druhým kolem takto Michal Horáček svoje billboardy, za něž zaplatil miliony korun, dal k dispozici Jiřímu Drahošovi, což vyvolalo nevoli příznivců Miloše Zemana.
Podle člena dohledového úřadu Jana Outlého ale není možné zakázat neúspěšným kandidátům po prvním kole vést kampaň. Už jen z toho důvodu, že by se v případě odstoupení jednoho ze dvou úspěšnějších kandidátů do druhého kola dostal třetí v pořadí.
Outlý by si ale dokázal představit změnu i na tomto místě. "Souhlasil bych s úpravou, která by říkala, že v mezidobí mezi prvním a druhým kolem může vést kampaň pouze na svůj vrub a nemůže poskytnout kapacitu někomu jinému," říká.
Hlídat 233 stran a hnutí
Nejvíc podnětů k diskusi o změně zákona má přitom právě Outlý. Tomu kromě již uvedeného vadí i to, že se norma vztahuje na všech 233 registrovaných stran a hnutí - byť mnoho z nich bylo založeno jen jednorázově pro komunální volby v nějakém malém městě či vesnici.
"U lokálních stran je ten režim možná až příliš přísný. Vlastně všechny musí povinně zveřejňovat transparentní účet, i když říkají, že prostě nemají žádné peníze a účetnictví. Tam si umím představit, že by režim byl mírnější až do situace, kdy lokální strana přijme nějaký dar a ten bude muset začít vykazovat," říká Outlý. Zjednodušení by tak pomohlo jak těmto stranám, tak by i výrazně ulehčilo úřadu.
Podle Outlého by stálo za úvahu i vyloučení drobných nákladů z dohledu úřadu. "Bylo by rozumné stanovit nějakou hranici, od kdy má smysl, aby se státní instituce zabývala tím, že někdo něco propaguje nebo se nějak angažuje v kampani. Nevím, jestli je smyslem zákona, aby někdo, kdo chce vyvěsit nějakou podobiznu politika, musel se státním úřadem řešit x věcí," domnívá se Outlý.
Volby byly transparentnější
I přes výhrady však zákon kýžený efekt alespoň částečně přinesl. "Kampaň byla celkově o hodně čistší a ekonomicky úspornější, což bylo vidět jak v prezidentských, tak sněmovních volbách. Negativních anonymních kampaní výrazně ubylo," říká Karlický z Rekonstrukce státu.
"Přineslo to posun v tom, že jsme se v průběhu kampaně mohli relevantně bavit o dárcích, které jsme dříve neznali. Vlastně se nestalo, aby byla v masivní míře vedena kampaň, u které bychom nevěděli, kdo za ní stojí," dodává Outlý.
Poslanec Benda je ale k celému zákonu skeptický. "Podívejte se na Spojené státy. Regulují tam 150 let a v každých volbách se objeví nějaký nový trik, jak to obejít," říká.
To se podle něj ukázalo i v českých volbách. "Určitě je tam co opravovat, ale nepatřím k těm, kteří by měli iluze, že čím líp to opravíme, tím méně se to bude obcházet," konstatuje.
A rozpačité pocity má i Gazdík. "Tváří se, že celý proces ztransparentňuje, ale politickým stranám přinesl obrovské množství naprosto zbytečné byrokracie. Těm poctivým. A ti nepoctiví to stejně obejdou," uzavírá.
