Politici tají dluhy, nikdo je nekontroluje a netrestá

Radek Nohl Radek Nohl
24. 9. 2014 6:36
Za chybné údaje v dokumentech podle zákona o střetu zájmů hrozí pokuta až 50 tisíc korun, úřady ji ale téměř vůbec nevyužívají.
S vyplňováním přiznání mají politici problém.
S vyplňováním přiznání mají politici problém. | Foto: Martina Křížová

Praha - Čeští primátoři a jejich náměstci, kteří chybují při vyplňování svých majetkových přiznání a porušují tak osm let platný zákon o střetu zájmů, se nemusí obávat téměř žádného postihu.

Za špatné nebo chybějící údaje o majetku, dluzích či o jejich působení ve firmách totiž komunálním politikům úřady nedávají pokuty, přestože za špatně vyplněnou kolonku nebo zamlčené informace jim hrozí až padesátitisícová sankce. V reálu ale politiky buď úředníci napomenou, nebo jim dají symbolickou pokutu v řádu několika málo tisícovek.

Že scházejí efektivní tresty, je dané především špatně nastaveným systémem kontroly. Komunální politiky mají prověřovat jejich podřízení - lidé z přestupkových komisí magistrátů, kteří se do auditů svých šéfů nehrnou.

"Nikdo v této zemi systematicky nekontroluje, jestli jsou formuláře majetkových přiznání obsahově v pořádku," potvrzuje pro Aktuálně.cz Michal Voda, analytik sdružení Naši politici.

Chyby se objevují i v dokumentech současných komunálních politiků, jak si deník Aktuálně.cz ověřil i při svém nedávném zkoumání, při němž před blížícími se volbami nahlédl do přiznání primátorů a náměstků 25 největších českých měst.

Z registrů vyplývá nejen zvýšená investiční aktivita komunálních politiků krátce po nástupu do funkce (Aktuálně.cz informovalo na začátku tohoto týdne), ale třeba také to, že ne všechny informace z formulářů do sebe zapadají. Vyvolávají tak pochybnosti, které někteří politici neochotně rozptylují.

Primátor neuvedl dvě hypotéky

Například ústecký primátor Vít Mandík (ČSSD) uvedl, že v roce 2010, kdy nastoupil do vedení města, čerpal na nákup bytů ze dvou hypoték zhruba dva miliony korun. Přitom v dalších letech už se o dluzích veřejně nezmiňuje. Navíc není jasné, jak dlouho hypotéky má. Splácí je ale dodnes.

"Přiznání má zachycovat změny v majetkových poměrech za uplynulé období, zpravidla jednoho roku. Pokud v tomto období k žádným novým změnám nedošlo, pak není co uvádět," snaží se vysvětlit Mandík, proč v přiznáních za roky 2011 nebo 2012 o hypotéce ve svém přiznání nepíše, přestože ji podle svých slov čerpal.

Podle jednoho z autorů zákona o střetu zájmů - bývalého poslance za ČSSD a dnes prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly - však ústecký primátor nejspíše chyboval. Výše hypoték měl mít napsané i v dalších letech, pokud sám přiznává, že je čerpal. "Zřejmě to tak je," prohlásil Kala, jehož zákon platí od roku 2006.

Rozhodnout o Mandíkově případné chybě by podle Kaly měla přestupková komise příslušného obecního úřadu - tedy magistrát v Ústí nad Labem. Zda se jeho úředníci případem svého šéfa vůbec zabývali, není jasné. Magistrát na zaslané dotazy dosud nereagoval.

Další chyby v přiznáních

Podle analytika Transparency International Michala Vody fungují úřady jen jako povinné shromaždiště majetkových přiznání. "Působí jen jako evidenční úřady, nikoliv jako ověřovací či sankční. V dané chvíli existuje jediná 'reálná kontrola', a to je kontrola veřejná," dodal Voda.

Kromě ústeckého primátora Víta Mandíka nemají zřejmě údaje v pořádku i další politici. Třeba náměstek českobudějovického primátora Kamil Calta (TOP 09), který v přiznání za rok 2010 uvedl, že čerpal dvě hypotéky v úhrnu za zhruba 1,2 milionu korun.

V následujících dvou letech ale jakékoliv závazky v dokumentu zamlčel. Hypotéky přiznal až loni: 490 tisíc a 550 tisíc korun.

Svou chybu po dotazu Aktuálně.cz připustil. "Hypotéky mi běží stále a jen nějakým nedopatřením jsem je zapomněl uvést," prohlásil Calta. "Chybu jsem si vůbec neuvědomil a slibuji, že si dám pozor, aby se tak v budoucnu již nestalo," dodal.

Redakce rovněž zjistila, že někteří politici mají problém zapsat nabytý majetek do správné kolonky. Třeba jako náměstek děčínského primátora Pavel Sinko (ČSSD), který se při vyplňování přiznání za rok 2010 spletl a uvedl v něm, že získal polovinu rodinného domu za 1,2 milionu korun.

Jelikož zároveň neuvedl žádnou půjčku či hypotéku, nebylo jasné, jak nákup financoval. Teprve když se ho reportér Aktuálně.cz začal ptát na detaily, Sinko uvedl, že nemovitost nekupoval, nýbrž prodával. "Já jsem prodal polovinu domu svému synovci," řekl Sinko.  

Pokuta 50 tisíc? Málo

Zákon přitom přímo říká, že veřejný funkcionář - mezi které spadají i primátoři či jejich náměstci - musí uvést přesně, úplně a pravdivě informace o získaném majetku či působení ve firmách.

Podle experta z Transparency International Michala Vody je ale pokuta za porušení povinnosti nízká. "V současné době vám úřad v místě vašeho bydliště může uložit pokutu do výše 50 tisíc korun. Pokud budete korupčník, můžete takovou částku brát jako provozní náklad nebo investici," podotkl Voda.

Podle spoluautora zákona o střetu zájmů Miloslava Kaly měli politici při zavádění zákona o střetu zájmů větší strach ze samotného zveřejnění informací o svém majetku než z případných pokut. Teď se ale časy mění a politikům je to prý jedno.

"Mám pocit, že se svou reputací si už nikdo hlavu příliš neláme," říká Kala.

Pět tisíc za utajenou živnost

Že tuzemské úřady udělují v případě pochybení nízké pokuty, ukázal loňský projekt nevládní organizace Oživení. Iniciativa oznámila desítkám radnic přestupky více než stovky veřejných funkcionářů za rok 2011 a čekala na odezvu.

Když úřady zveřejnily postihy, nejvyšší z nich dosáhl pěti tisíc korun. Dostala jej senátorka ODS Veronika Vrecionová za to, že v přiznání zatajila živnostenský list.

Bývalý náměstek pražského primátora Josef Nosek pak obdržel pokutu čtyři tisíce korun, protože neuvedl, že byl jednatelem a společníkem firmy FutureNet.

Zákonem o střetu zájmů se chce ještě letos zabývat vláda Bohuslava Sobotky. Uvažuje o změnách, například že by politici museli do přiznání zahrnout i majetek, který vlastnili před příchodem do vysoké veřejné funkce.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii, kterou prosazovala Česká republika.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy