


Rozhodujícím faktorem pro propuštění Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele byla americká vojenská intervence, při které byl zajat prezident Nicolás Maduro. Bez ní by snaha o vysvobození Čecha, na které se podíleli diplomaté i církevní představitelé, trvala mnohem déle. V sobotním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident Petr Pavel.

„Angažovaly se v tom desítky nebo stovky lidí, a dlouhodobě. Byli to lidé ze zastupitelských úřadů, konzulárních úřadů, lidé z církve,“ řekl Pavel. Sám v rozhovorech s hlavami států v regionu apeloval na to, aby se zasadily o Darmovzalovo propuštění. „Rozhodujícím faktorem byla americká akce, která vytvořila podmínky pro propuštění politických vězňů. Jinak by to zřejmě trvalo mnohem delší dobu,“ dodal.
Venezuelské úřady zadržely Darmovzala při jeho turistické návštěvě země v září 2024 s tvrzením, že se chystal podílet na plánu zabít Madura a svrhnout tamní vládu. Česká diplomacie uvedla, že taková tvrzení postrádají jakýkoli reálný základ. S podobnou záminkou venezuelské úřady zadržely i další zahraniční občany.



Venezuelská vláda začala po únosu Madura a jeho ženy do USA propouštět větší počet politických vězňů. Darmovzal byl propuštěn minulý týden. V neděli večer ho armádní speciál dopravil do Česka.
Podle Pavla se lze na americký zásah ve Venezuele dívat z více úhlů. „Z pohledu rodičů Jana Darmovzala to byl dar z nebes. Z pohledu vyhnaných osmi milionů Venezuelanů to je naděje, že se věci mohou obrátit k lepšímu a budou se moct vrátit a žít v své zemi v bezpečí,“ řekl prezident. Jako bývalý voják ocenil i preciznost vojenské akce s minimálním počtem obětí. Zároveň ale zdůraznil, že z hlediska mezinárodního práva jsou intervence a únos prezidenta suverénní země diskutabilní.
V případě, že by ale akce přinesla stabilitu do regionu, návrat demokracie do Venezuely a zlepšení tamních světových podmínek a prostřednictvím zlevnění ropy vytvořila i větší tlak na Rusko k ukončení války na Ukrajině, pozitiva by podle Pavla převážila.



Jak souvisí ceny potravin s bombardováním Íránu? Docela dost. Ve válce s Íránem nejde totiž jen o ropu (jak vidíme nyní na čerpacích stanicích), ale i o hnojiva. A ta závisí na plynu v Perském zálivu. Bez dusíkatých hnojiv by přitom bylo možné uživit jen asi polovinu světové populace.



Spojené státy navrhly, aby třístranná jednání s Ruskem o ukončení války pokračovala příští týden, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur. Rozhovory by se podle něj mohly konat ve Švýcarsku či Turecku.



Cena nafty v ČR stoupla od začátku války na Blízkém východě 28. února v průměru o 6,10 koruny na 39,20 koruny za litr. Naposledy byla průměrná cena dieselu nad 39 korunami v dubnu 2024. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, v současné době se prodává u čerpacích stanic za průměrných 36,36 Kč za litr, což je o 2,75 koruny více než na konci února.



Požár plynu unikajícího z potrubí v Dobrovského ulici v Praze 7 byl po zhruba čtyřech hodinách uhašen, plynaři zastavili přívod, oznámil novinářům mluvčí hasičů Miroslav Řezáč. Hasiči podle něj ještě na místě měří koncentrace plynu. K zastavení požáru museli plynaři udělat výkopové práce, uzavření nejbližší plynové přípojky nestačilo. Požár vyvolal evakuaci čtyř domů a omezil dopravu v okolí.



Úterní jednání Poslanecké sněmovny se stalo v životě poslankyně Markéty Šichtařové (Svobodní) svým způsobem výjimečným dnem. Poté co byla kritizována řadou politiků i částí veřejnosti za to, že ve sněmovně vůbec nemluví a nepracuje ani v žádném výboru, konečně promluvila. A to dokonce hned dvakrát – jak na tiskové konferenci hnutí SPD, za něž kandidovala, tak následně i v jednacím sále.