"Fotkou s masovým vrahem bych se fakt nechlubil," komentuje expremiér Andrej Babiš z hnutí ANO snímek svého soupeře Petra Pavla s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem. Pavel pro změnu označil Babiše za kandidáta podporovaného proruskými silami. Soupeři, kteří se příští víkend utkají o post hlavy státu, ruskou kartu ve finiši kampaně využívají. S napadáním začal Babiš hned po sečtení hlasů z prvního kola.
Rychle vyhrocená kampaň zacílila na sympatie k Rusku, podporu válčící Ukrajiny nebo českou účast na západních sankcích proti Moskvě. Babišův tým upozorňuje na Pavlovu vojenskou minulost, sám expremiér byl ale dříve k Rusku zdrženlivý. O nástupci dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana rozhodnou voliči už v pátek 27. a v sobotu 28. ledna.
Oslovení politologové upozorňují, že Babišovy postoje skutečně Rusku nahrávají. Za proruského politika jej ale označit nechtějí. Zdůrazňují spíš expremiérův pragmatismus utužený mnoha lety v byznysu. Šéf hnutí ANO kontroluje holding Agrofert a s odhadovaným majetkem 107,8 miliardy korun je podle časopisu Forbes pátým nejbohatším Čechem.
Pavel je naopak absolventem vojenských škol, účastníkem zahraniční mise v Jugoslávii, bývalým náčelníkem generálního štábu české armády i vojenského výboru NATO. Právě z doby, kdy řídil síly aliance, pochází kritizovaná fotka. S Gerasimovem, který je od poloviny ledna velitelem ruské operace na Ukrajině, vedl jednání v říjnu 2017 a líčil je jako tvrdá. Snímek zveřejnil společně s fotkami dalších setkání s politiky či vojáky v reakci na Babišovo obvinění, že mu chybí mezinárodní kontakty.
Ve finiši kampaně líčí Babiš svého soka jako nepřítele míru a sebe jako mírotvůrce. Na billboardech nejprve hlásil: "Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják." Po kritice od politiků i veřejnosti nápis změnil na: "Generál nevěří v mír. Volte mír. Volte Babiše." Pavel kontroval prohlášením, že je tím posledním, kdo by chtěl vtáhnout zemi do války. Právě proto, že válku zažil. Expremiér mu ale vyčítá i prohlášení, že trvalý mír je iluze.
Rusko-ukrajinský konflikt trvá už téměř rok, loni v únoru ho zahájila invaze ruských vojsk na území svého souseda. Pavel prohlašuje, že je třeba usilovat o ukončení války a zahájení obnovy Ukrajiny. Před Ruskem navíc dlouhodobě varuje. Například v rozhovoru pro Český rozhlas Plus v roce 2017 odpověděl, že je Moskva větším nebezpečím než Islámský stát.
"Rusko se chce stát opět významným světovým hráčem. V jeho chápání to znamená určovat chod dějin i pro ty ostatní, dělbu světa na sféry vlivu mezi mocnými, kde ti slabší hrají druhé a třetí housle a poslouchají, co jim mocnější určí," uvedl v době, kdy prezident Miloš Zeman udržoval s Ruskem blízké vztahy a odmítal, že by Moskva mohla být hrozbou.
Území Ukrajiny okleštilo Rusko už v roce 2014, kdy po bojích separatistů podporovaných Moskvou s vládními vojsky vznikly na východě země dvě separatistické republiky, neuznané většinou světových států, a kdy Rusko anektovalo Krym. Evropské unie zavedla proti Rusku sankce, které Babiš respektoval, ale nevěřil v jejich účinnost. "Sankce nic moc nepřinesly a poškozují všechno. Bylo by dobré to politicky vyřešit a znovu začít s Ruskem obchodovat," sdělil Českému rozhlasu v červenci 2018.
Takto se v NATO loučí, když odchází zapisovatel. pic.twitter.com/3H7mkJMUAm
— Petr Pavel (@general_pavel) January 18, 2023
I na českém území museli politici řešit ruské zájmy. To když se státní společnost Rosatom ucházela o stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Temelín. Měsíc po obsazení Krymu se Babiš k tendru vyjadřoval pro Deník. "Zastavení vývozu a ekonomické výhrůžky vůči Rusku nic neřeší. Nemyslím, že když vyloučíme Rusy z Temelína, Putin se stáhne z Krymu," uvedl.
Svůj postoj léta neměnil, přestože před Ruskem varovali politici i české zpravodajské služby. Jeho blízký spolupracovník Karel Havlíček ještě v březnu 2021 jako ministr průmyslu a obchodu účast Rosatomu ve výběrovém řízení podporoval.
Názor změnila Babišova vláda teprve poté, co o měsíc později tajné služby oznámily, že za výbuchem muničních skladů v moravských Vrběticích roku 2014 stála ruská tajná služba GRU. V reakci na to nechala vláda vyhostit 18 ruských diplomatů, později vypověděla dalších 63 lidí z ruské ambasády v Praze. Právě argument o vyhošťování Babiš používá, když jej kritici obviňují z proruských postojů.
"Babiš je především byznysem vycvičený pragmatik. Nehledí na ideologie, ale na efektivitu uzavřeného obchodu. Není proruský, pročínský, proamerický ani proevropský," říká politolog Lukáš Jelínek. Pavel je podle něj ovlivněný službou v NATO. "Proto by byl vůči Moskvě i Pekingu obezřetný. U obou ale očekávám, že by se na stěžejních bodech zahraniční politiky uměli s vládou dohodnout," předpovídá.
Kritičtěji mluví politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. "Označit Babiše za proruského by bylo přehnané. Jeho postoje jsou ale lavírující. Ve svých vyjádřeních používá akcenty, které Rusku nahrávají," prohlašuje. Zároveň uvádí, že expremiér zneužívá téma ukrajinské války. "Kritizuje pomoc Ukrajině a Ukrajincům a tvrdí, že vláda dělá málo pro české občany. Je populista, zaujímá stanoviska podle toho, jak se mu to hodí," říká.
Šéf hnutí ANO například dlouho žádal vyzbrojování českého vojska a také pomoc ukrajinské armádě. "Investice do obrany musí mít prioritu. Naše armáda by měla zrychlit navyšování počtu profesionálních vojáků a urychlit nábor," prohlašoval ve sněmovně loni v únoru po napadení Ukrajiny Ruskem. Jak se ale blížily prezidentské volby, měnil názor.
V kampani mluvil nejvíce o nutnosti zajistit mír. "Nechceme válku, nechceme, aby umírali lidé," říkal na mítincích. Přestože ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hlásí, že za současného stavu na frontě není mír možný, a prosí Západ o další podporu, Babiš hovoří jinak. Stručně uvede, že Rusko musí opustit Ukrajinu, o dodávkách další vojenské techniky se ale nezmiňuje. Podporu mu vyjadřují skupiny, které kritizují Ukrajinu a hlásí se k proruským názorům. Jeho volbu prezidentem tak doporučili například čeští komunisté.
