Lákat voliče na mír je u nás nepředstavitelné. Norský expert hodnotí Babišův slib

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
18. 1. 2023 14:00
Andrej Babiš v kampani před druhým kolem prezidentských voleb opakuje, že nechce válku na Ukrajině, a slibuje, že by uspořádal mírový summit na Pražském hradě. Nakolik je to reálné? Kristian Berg Harpviken, expert na mírová vyjednávání z institutu PRIO v Norsku, které se na usmiřování znesvářených stran všude na světě dlouhodobě specializuje, nabízí v rozhovoru pro Aktuálně.cz jasnou odpověď.
Billboard Andreje Babiše v pražských Stodůlkách před druhým kolem prezidentských voleb
Billboard Andreje Babiše v pražských Stodůlkách před druhým kolem prezidentských voleb | Foto: ČTK

Může stát bez předchozí zkušenosti uspořádat mírový summit o Ukrajině, který by měl šanci přinést výsledek?

Stručná odpověď je ne, nemůže.

Proč?

Mírová vyjednávání se za posledních třicet let, po rozpadu bipolárního světa, vyvinula ve vysoce konkurenční disciplínu. Pokouší se v ní uspět řada zemí světa a mnoho z nich neuspěje. Nestačí si o roli vyjednavače jen říct, vyžaduje to kompetenci, kapacitu a koncentraci. Jinak řečeno, musíte mít dostatek lidí, kteří vyjednávání povedou. Norsko je svým způsobem výjimkou, protože jsme do této oblasti velmi mnoho investovali. I tak jsme ale často neuspěli.

Lze si představit, že norští politici budou vzhledem ke zkušenostem své země slibovat voličům, že uspořádají mírová jednání?

Ne. Není to činnost, která se předem hlásí voličům nebo do médií, protože by to mohlo zhatit potřebu základní intimity takového procesu zejména na začátku.

Jaký je vlastně poměr mezi konflikty, které se Norsku podařilo a naopak nepodařilo urovnat?

To je těžké říci. O mnohých neúspěších nevím ani já, protože je tu hodně diskrétnosti, řada rozhovorů probíhá tajně. Mohu proto mluvit spíš o úspěších, kde tím nejvýraznějším v posledních letech bylo mírové ujednání mezi různými guerrilovými skupinami a oficiální vládou v Kolumbii. Vyjednávání začala v roce 2012 a mírová dohoda byla podepsána v listopadu 2016.

Co je pro mírová jednání důležitější? Vrcholní politici, kteří jsou známí a celý proces zaštítí, nebo neviditelní diplomaté a experti, kteří vědí, co dělat?

Zejména v Africe jsme občas svědky pokusů, kdy se bývalí šéfové států rozhodnou vložit do místního konfliktu a chtějí tu zprostředkovat mír. Myslí si, že tam přiletí, chvíli tam pobudou, vyřeší problém a zase odletí. Ale to málokdy funguje. Mírové vyjednávání je dlouhodobá a svým způsobem úmorná činnost, která vyžaduje trpělivost a dlouhodobý horizont. Na druhé straně, jistě osobnost Billa Clintona sehrála svoji roli při vyjednání míru mezi Izraelci a Palestinci, které vedlo k podpisu dohody z Osla v roce 1993.

Celkově bych ale řekl, že to skutečně vyžaduje především expertizu, kolektivní inteligenci řady složek administrativy. Norsko má na ministerstvu zahraničí zvláštní oddělení pro mír a mírová ujednání, které bylo založeno před dvaceti lety, vedle toho je ale každá norská ambasáda ve světě nějak zapojená do podpory mírových rozhovorů, které Norsko zrovna vede, ať už je to na Filipínách, v Afghánistánu, nebo Somálsku. Je to klíčová priorita státu, která prochází celým systémem.

Česko je stejně jako Norsko členem NATO a dodává Ukrajině zbraně. Může se přesto přihlásit o roli mediátora mezi Ukrajinou a Ruskem? Nediskvalifikuje ho to?

Česko má možná lepší startovní pozici pro takovou roli než většina ostatních států v regionu. Východní Evropu znáte, jste blízko, máte jasnou pozici v podpoře napadené země, ale ne extrémní v rámci západního bloku. Dodávky zbraní do určité fáze konfliktu nevadí, jak ukazuje i norská zkušenost. Zřídkakdy ale v posledních letech zajistila mír jedna země. V případě kolumbijského urovnání bylo Norsko jedním ze čtyř států, které se do rozhovorů vložily. Nemyslím si, že by Česko samo mohlo usmiřovat Ukrajinu a Rusko, ale spíš být součástí širší skupiny. O podobnou roli si už řeklo Turecko a také nová izraelská vláda.

Je vůbec teď správný moment pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou?

Myslím, že není. Válka ještě bude muset postoupit, než se vytvoří prostor pro mírové rozhovory. Momentálně jsou nepředstavitelné kompromisy z obou stran, které by při mírovém ujednání musely přijít. Rusko by se muselo vzdát všech svých územních nároků na Ukrajině, to znamená vrátit Krym i okupovaný východ země. Nebo by se Ukrajina musela vzdát části svého území ve prospěch Ruska. Pochybuji, že by to nyní některá ze stran byla ochotná udělat.

Bude se chtít Norsko vložit do možného urovnání mezi Ruskem a Ukrajinou?

Norsko sdílí s Ruskem 200kilometrovou hranici, máme svoje vlastní velmi vážné bezpečnostní obavy, jaký precedens pro mezinárodní právo by se vytvořil postoupením části ukrajinského území Rusku, což by nyní velmi pravděpodobně bylo jedním z témat na stole. Nemyslím si proto, že máme dobré výchozí postavení pro to, abychom Ukrajincům a Rusům nabídli svoje mediační schopnosti.

Video: Rozhovor Lindy Bartošové s novinářem Erikem Taberym o druhém kole prezidentských voleb (17. 1. 2023)

Prezidentské volby 2023 - Erik Tabery | Video: Jakub Zuzánek, Aktuálně.cz
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy