Je pátek odpoledne, konec zimy a podél hlavní budovy Městské knihovny v Praze se táhne fronta zahraničních turistů. Pár kroků odtud je Staroměstské náměstí i Karlův most, ale turisty zajímá instituce, do níž dříve chodili jen místní. Nejdou si však půjčit knihu. Stojí frontu na to, aby si mohli vyfotit Idiom, sloup složený z osmi tisíc knih. Uvnitř uměleckého díla jsou zrcadla, která vytvářejí dojem nekonečna.
Zprávy o tom, že je knihovna v obležení cestovatelů, se poprvé objevily v roce 2022. Mluvčí instituce Lenka Hanzlíková potvrzuje, že zájem stále trvá. "V období vánočních svátků, Velikonoc a letních měsíců si lidé ve frontě počkají i hodinu a půl," říká. Knihovna kvůli tomu vyčlenila jeden označený vstup z Mariánského náměstí a uvnitř vytvořila koridor tak, aby zůstal zbytek budovy průchozí.
Proč ale začali turisté k dílu slovenského umělce Mateje Kréna proudit až nyní, když sloup v knihovně stojí už od roku 1998? Jsou za tím sociální sítě, které stále výrazněji ovlivňují podobu turismu. Podle digitální antropoložky Marie Heřmanové se travel bloging rozvinul nejdříve na Instagramu coby síti zaměřené na fotky a později i videa. Na něm bylo hlavně v začátcích zvykem publikovat značně upravované a aranžované snímky, ideálně z luxusních nebo zdánlivě luxusních míst.
Těsně před pandemií covidu byly na sociálních sítích oblíbené praktické cestovatelské tipy. V posledních letech pak převládl trend autenticity. Do toho se s razantnějším nástupem TikToku prosadil příklon ke každodennosti místo naleštěné instagramové stylizace, vysvětluje Heřmanová. Dává proto podle ní smysl, že se lidé pochlubí raději unikátním tubusem z knih než videem ze Staroměstského náměstí.
Dílo Idiom je navíc díky optické iluzi na TikTok jako dělané. Americký výzkum ukazuje, že to, jak dobře vypadá dané místo či atrakce na fotografiích nebo videích, je rozhodující až pro 40 procent mileniálů a 43 procent příslušníků generace Z.
To vysvětluje i sílící zájem turistů o Tančící dům, který se ve videích objevuje coby "zázrak moderní architektury". Před ním si turisté pořizují fotografie, kde předvádějí, že fasádu ve skutečnosti prohnuli oni.
Oblíbený je také takzvaný "Bobří ostrov". Tak říkají Střeleckému ostrovu na Vltavě v centru Prahy. Okolo něj se hojně vyskytují nutrie, které někteří na sociálních sítích mylně označují za bobry. A zdůrazňují, že tato skvělá "atrakce" je navíc zdarma. Mnozí lidé pak přemnožené invazní hlodavce krmí, přestože je to zakázané a také nebezpečné - nutrie přenáší mnoho infekčních nemocí a kousnutí může být značně bolestivé.
Turista versus cestovatel
Heřmanová upozorňuje, že honba za jedinečnými turistickými zážitky není až tak novou disciplínou. Rozdělení na trochu opovrženíhodného turistu a dobrodružného cestovatele podle ní sahá ještě roky před rozmach sociálních sítí, které tuto tendenci jen posílily. Stejně jako touha být na místě, které je v našem sociálním okruhu tolik populární. "Principiálně to není až tak odlišné od toho, že dříve chtěli všichni chodit do jednoho populárního klubu," přirovnává.
Rozdíl je však v tom, že zatímco existence oblíbeného klubu zpravidla negativně ovlivní "jen" okolní rezidenty, overturismus má ničivé dopady na mnohem více lidí. Různé definice nadměrného turismu se liší, ve zkratce jde ale o situaci, když začne cestovní ruch negativně ovlivňovat kvalitu života místních, přírodu či památky.
Svádět problém nadměrného turismu a cestovatelů, kteří v honbě za zážitky zaplavují i místa, která dříve sloužila rezidentům, pouze na sociální sítě, je však podle odborníků nepřesné. Na proměně cestovního ruchu se podle studie publikované v časopise Tourism Research podílel také agresivní marketing tohoto průmyslu, boom sdílené ekonomiky s ubytovacími službami jako Airbnb či obecně rozvoj takzvaného webu 2.0, který je charakteristický větším podílem obsahu vytvářeného uživateli. K overturismu přispívá také rozmach nízkonákladových letů a výletních lodí.
Jako místní
Větší zapojení "běžných lidí" do vytváření obsahu o cestování však nemusí mít jenom negativní dopad. Polina Polkovniková z cestovatelského start-upu Daytrip zmiňuje, že jsou tak turisté méně závislí na naleštěných fotografiích z katalogů cestovních agentur. "Máme také přístup k recenzím jiných lidí, ne jen k informacím od provozovatelů pohostinských zařízení a podobně," říká.
"Na druhou stranu hrozí zneužívaní těchto kanálů velkými hráči cestovního byznysu, kteří se za pomoci influencerů snaží zmírnit negativní dopad na cestovní ruch v oblastech s nestabilní politickou nebo ekologickou situací," upozorňuje.
Polkovniková sleduje, jak se touha po autenticitě, o níž Heřmanová mluví v kontextu sociálních sítí, reálně promítá do cestovatelských preferencí. Zejména mladí lidé upřednostňují neotřelé lokace a zážitky před památkami. "V poslední době se klade větší důraz i na sociální a kulturní propojení s místními lidmi i udržitelnost. Důležité je samozřejmě estetické vnímání skrze obsah jednotlivých tvůrců na sociálních sítích," vyjmenovává.
Knihovna jako turistický cíl tak dává smysl - monument je trochu schovaný, na tiktokových videích vypadá esteticky skvěle, budova má sloužit primárně místním a jedná se o něco netradičního. Paradoxem však je, že právě popularizací místa se autenticita postupně vytratí. Podobně jako při návštěvě Pražského hradu zde turisté nakonec stojí ve frontě s ostatními turisty a místní začnou využívat jiný vchod. To jim ostatně radí samotná knihovna. "Kdo se chce vyhnout davům, může využít vstup z Valentinské ulice," doporučuje mluvčí.
Situace podle ní není dlouhodobě udržitelná a instituce bude zvažovat, jak ji řešit. "Nic konkrétního ale zatím na stole neleží," přiznává. "Vstupní hala není navržená na to, aby byla trvale rozdělena frontou lidí. Rozbíjí se tím její celistvost a provázanost jednotlivých funkcí svázaných se službami knihovny, jako je vstup do Pragensií, šatna, zápis čtenářů, vracení výpůjček, ale i samotný vstup do prostor knihovny," vyjmenovává. "V overturismu žádnou výhodu pro knihovnu ani žádné jiné místo nespatřuji. Většina davu možná ani neví, že jde o knihovnu," dodává mluvčí Hanzlíková.
Jaká jsou tedy východiska? Není jich mnoho a podle predikce Světové organizace cestovního ruchu spadající pod OSN by měl být rok 2024 z pohledu turismu zatím nejsilnější v historii. Odborníci se shodují, že je potřeba změnit samotné uvažování o cestování. Současný stav ilustruje nabídka aplikací, v nichž si může uživatel odškrtnout, kolik zemí již navštívil.
Výzkumník Lionel Saul představil oproti tomu v americké CNBC koncept "restorativního turismu", jež momentálně zkoumá. Ten počítá například s tím, že při cestování do turismem zničených lokalit se budou návštěvníci podílet na jejich obnově - třeba na záchraně vegetace. Tato idea je ale teprve v zárodku.
