"Město jsou jen kulisy." Přeplněný Krumlov je pryč, ale místní se do centra nevrátí

Český Krumlov.
...
... ale například i Korejci.
...
Adventní atmosféru si přijeli užít Češi...
Foto: Profimedia.cz
Tomáš Klézl Jakub Plíhal Tomáš Klézl, Jakub Plíhal
Aktualizováno 17. 12. 2022 12:54
Obrázek starobylých uliček Českého Krumlova přeplněných turisty. Rok co rok se opakující kolorit. Předloni ho změnila pandemie covidu. Možná navždy, radnice o návrat do dob extrémního náporu, jednoho z největších v zemi, nestojí. I přesto turismus z centra dál vyhání místní, posledním 250 obyvatelům zde chybí samoobsluha i parkování. Centrum je odsouzené stát se skanzenem, přiznává vedení města.

"Byly časy, kdy sem přijelo i 200 autobusů plných turistů denně. Někdy chodilo těmito úzkými ulicemi i 100 tisíc lidí najednou," vypráví skupině britských turistů na náměstí Svornosti v Českém Krumlově jeden z místních průvodců. Jako by byly doby před covidovou pandemií už dávnou historií, podobně jako pověsti o rytíři Vítkovi nebo Bílé paní z Rožmberka.

Foto: Jakub Plíhal

V pátek před třetí adventní nedělí to přitom v historickém centru jihočeského města žije téměř jako za "starých časů" minulého desetiletí, kdy sem za rok přijely i dva miliony lidí. Pro městečko o 12 tisících obyvatelích mimořádné číslo. Křivolakými uličkami se i přes zasmušilé počasí potulují stovky rodin, kromě vůně svařáku a melodie koled vyhrávajících z reproduktoru u vánočního stromku na náměstí se jimi nese němčina, angličtina, ale také třeba korejština.

Právě se zájezdy asijských turistů byl Český Krumlov od devadesátých let neodmyslitelně spojený. Změnila to omezení spojená s příchodem nemoci covid-19, která byla právě ve východní Asii velmi přísná a například Číňanům zakazují vycestovat doposud.

Díky uvolňovaným restrikcím se ale Asijci do Krumlova postupně vrací. S obdivem si prohlížejí každou sochu, fotí se pomocí selfie tyčí, několik z nich má čepici s velkým nápisem "Prague".

"Milují střední Evropu, nádhernou zimu, přírodu a historické památky," přibližuje průvodkyně Hana a dává vzpomenout na oblíbenou vánoční pohádku Anděl Páně, která se ve zdejších kulisách natáčela. Na vyhlídce u zámku čeká, až se skupina asi dvaceti Korejců dofotí s výhledem na město.

Oproti době před pandemií je však návštěvnost ještě slabá. V současnosti jezdí do Českého Krumlova asi o polovinu méně turistů než na konci minulého desetiletí. Do starých časů se ale radnice ani zdejší obyvatelé už vrátit nechtějí. Při vzpomínkách na předchozí dekádu se stále opakuje jedna věta: "Byl to extrém."

Český Krumlov v zimním období. Ilustrační snímek
Český Krumlov v zimním období. Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Číňany nahradili Němci a Rakušané. Více utrácejí

"Každá lokalita má omezené zdroje. Vody, odpadů, průchodnost mostů a ulic. Jakmile do města přijede milion lidí v hlavní sezoně, tak je to průšvih. Řešilo se tedy, jak návštěvnost redukovat. Na to přišel až covid a udělal to dokonale," popisuje kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko.

Známá figura. V čele správy památky stojí už od roku 1989 a byl u přerodu Českého Krumlova z oprýskaného okresního města na historický klenot střední Evropy a památku UNESCO. "Ideální by bylo, kdyby se návštěvnost ještě mírně zvedla na zhruba 70 procent toho, co jsme měli před covidem, ale více ne," míní.

Kastelán Pavel Slavko.
Kastelán Pavel Slavko. | Foto: Jakub Plíhal

Podobně hovoří i místostarosta Dalibor Uhlíř, který má v nově zvoleném vedení na starosti turismus a kulturu. Podle něj nižší návštěvnost městu svědčí paradoxně i z hlediska výdělku.

"Úplně se změnila struktura turistů. Vrací se nám sem lidé, kteří jezdili v 90. letech, ale přestali, protože se město čím dál víc ucpávalo," vysvětluje. Zatímco dříve tvořili velkou část turistů Číňané, kteří dopoledne přijeli autobusem, obešli hlavní památky a odjeli, aniž by utratili nějaké peníze, nyní Krumlov "frčí" u Němců nebo Rakušanů. A to je výhodné, protože turisté ze sousedních zemí tu častěji zůstávají i na noc a více utrácejí v obchodech a restauracích.

Tento trend by město rádo udrželo i nadále. "Máme destinační management, který prostřednictvím sociálních sítí a další komunikace cílí na turisty, na které si můžeme tak trochu sáhnout. Míříme na maďarský, slovenský, polský trh. Ten asijský trh je pro nás ale také stále důležitý. Bez něj zase nejsme schopní přežít zimu," popisuje Uhlíř.

Přísná proticovidová opatření se v Číně mírně uvolňují, radnice však návrat turistů ve velkém neočekává. A to i z důvodu zhoršení politických vztahů mezi zeměmi v posledních letech, například kvůli cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan.

"V centru se žije těžko"

Ačkoli se člověk v Českém Krumlově už nutně nemusí prodírat davy lidí, centrum stále působí dojmem "disneylandu pro turisty", jak jej často nazývají kritici takzvaného overturismu, čili jevu, kdy turisté obsadí památku v tak obrovských počtech, že to způsobuje problémy. Z fasád budov i dnes trčí svítivé reklamní bannery a lidé zakopávají o tabule zvané áčka postavené před obchody se suvenýry. Snahu některých podnikatelů snažících se o citlivé zasazení poutačů do historické zástavby kazí křiklavě zbarvené módní butiky.

A zatímco stánků s trdelníky roky přibývalo, obyvatel žijících v centru je čím dál méně. "Je to tu krásné, z turistů máme radost. Ale žije se tu těžko," přikyvuje Kateřina, mladá žena, která má byt na jedné z turisticky oblíbených ulic jen pár metrů od palačinkárny, kde pracuje. 

Stěžuje si například na dopravu. "Všichni pořád dostáváme pokuty. I když stojím na místě, kde můžu stát, tak se policisté ani nepodívají, že mám povolení," zoufá si.

Nejbližší běžné potraviny jsou od jejího bytu 10 minut a ceny za jídlo se v blízkých restauracích běžně blíží 350 korunám. "Hledali jsme, kde se najíst, ale vše je tu jen pro turisty," popisuje Kateřina. "Leda je tu jeden kebab, tam je levněji," připomíná jeden z jejích kamarádů.

"Krumlov ještě nevyčerpal své dědictví. Trdelník zmizí jako langoš"

Místní, kteří v centru nebydlí, se mu vyhýbají. Čas tráví na okolních sídlištích, případně v městském divadle nebo knihovně, které sídlí na východním okraji centra. "Máme pocit, že centrum jsou jen kulisy. Nepotkáte tam paní v šátku, co venčí psa, ale jen navoněné páry, co se právě vysprchovaly v penzionu a teď se jdou projít," popisuje pohled Krumlovanů průvodkyně Hana, zdejší rodačka.

Vedení města je smířené s tím, že se centrum časem stane úplným skanzenem. "Bavili jsme se, jak tomu zabránit a pomoct sem třeba jednorázově dostat velký počet bydlících lidí. Ale není to reálné. Radnice tam má díky rozvojovému fondu jen pár bytů, a tak se už nikdy nevrátí éra, kdy bylo centrum obydlené," předpovídá zástupce starosty Dalibor Uhlíř.

Foto: Jakub Plíhal

Neskrývá, že hlavní problémy vidí jinde. Český Krumlov musí vyjít s napnutým rozpočtem, kvůli pandemii přišel až o 150 milionů korun, musí navíc splácet téměř čtvrtmiliardový úvěr, který si před covidem vzal na pořízení čistírny odpadních vod. Složitě se hledají peníze například na nutnou údržbu mostů a lávek. Krumlov, skrze nějž úchvatně meandruje řeka Vltava či říčka Polečnice, jich má celkem osmadvacet. Čtyři z nich jsou v havarijním stavu.

Město tedy uvažuje alespoň o tom, jak centrum "zlidštit". Uspořádalo například soutěž, kde mohou lidé hlasovat o nejvíce a nejméně vkusnou adventní výzdobu zdejších podniků. Pro místní pořádá v centru kulturní akce, oblíbený je například Andělský průvod.

Proti takzvanému vizuálnímu smogu, čili křiklavým či nevhodným reklamám, dlouhodobě bojuje kastelán Pavel Slavko. Zásadní problém vidí v tom, že prostor v historickém městě zabírají třeba zmiňované stánky s trdelníkem, který přitom není českého původu a populární začal být až na počátku 21. století, nebo muzea mučicích nástrojů a voskových figurín, jež nemají s historií města nic společného.

Český Krumlov ale podle Slavka potenciál svého kulturního dědictví ještě nevyčerpal. I na něm lze přitom vydělat. "Být ve vedení, vytvořil bych tým historiků. Jeden najde zajímavý recept na rosolku z 19. století (likér, pozn. red.). A ejhle, máme zajímavý produkt, turistický fenomén. Další řekne, že v muzeu je něco divného, a třeba zjistí, že jde o nejstarší daguerrotypii (předchůdce klasické fotografie, pozn. red.) na světě, jako se to stalo v Kynžvartě," popisuje kastelán.

"Málo lidí si zde dává tu práci hledat historické hodnoty, které platily v minulosti, platí dnes a budou platit i zítra. Po trdelníku za deset let nikdo ani neštěkne. Zmizí podobně jako tehdy zmizely langoše," dodává.

Video: Projekt UNES-CO se zaměřil na chybějící normální život v centrech turisticky populárních měst (25. 9. 2018)

Jak zabydlel centrum Českého Krumlova cestovatel Pavel Klega?
 

Právě se děje

Další zprávy