Jako asociace PR specialistů jste mluvčímu hradu Jiřímu Ovčáčkovi vystavili takzvanou červenou kartu. V posledních dnech se k vám v souhlasu přidalo dalších tisíc profesionálů z oboru. Mohl byste vysvětlit, proč jste tak učinili?
Zkrátka jsme spočítali jeho prohřešky. Pokud to mám shrnout, vedly nás k tomu dva důvody. První je řekněme časový, jelikož teď je na jeho práci extrémně upřená pozornost, a to nejen novinářů, ale celé veřejnosti. A ten druhý aspekt je ten, že už se jeho prohřešky kupí opravdu dlouho.
Pana Ovčáčka jsme kritizovali už před několika lety, ale od té doby si na jeho styl práce už bohužel všichni tak trochu zvykli. V současné době jsme tak pocítili potřebu se ozvat a distancovat se od způsobu práce, jaký předvádí, protože takto to vypadat nemá. Nechceme, aby náš obor získal nálepku, že tímto způsobem správně fungují tiskoví mluvčí. Osobně se nás to dotýká.
V čem podle vás Jiří Ovčáček jedná neeticky a v rozporu s principy oboru, jak jste napsali?
První věcí je, že byl opakovaně usvědčen ze lži. To je v práci PR profesionála samozřejmě naprosto nepřípustné. Nechává velký prostor pro dezinformace, a pokud se na nich zrovna sám rovnou nepodílí, vytváří prostor pro spekulace médií.
Dlouhodobě mu také vyčítáme, že u něj nelze velmi často rozpoznat, jestli tlumočí stanoviska prezidenta, nebo jestli šíří vlastní názory. Často jsou to evidentně jen jeho názory, na které nemá právo využívat oficiální kanály Kanceláře prezidenta republiky. Kdyby měl svůj vlastní soukromý účet a tam sdílel žalmy, tak to nikomu vadit nebude, ale tím, že k tomu zneužívá kanály Hradu, také porušuje principy práce.
Rozumím tomu tedy dobře, že podle vás není namístě, aby mluvčí prezidenta prostřednictvím sociálních sítí vyjadřoval jakékoliv osobní názory, i když se třeba netýkají Hradu a nikomu by teoreticky neublížily?
Oficiální profil Hradu by měl tlumočit stanoviska prezidenta. Kdyby tiskový mluvčí banky na twitterovém účtu banky sdílel své vlastní názory na to, jak má, nebo nemá vypadat daňová zátěž, tak to přece není správně.
Takže jde vlastně o to, že lidé mohou občas zaměnit jeho názor za názor prezidenta, na základě čehož pak vznikají spekulace…
Ano, přesně tak.
Podle vás byl Jiří Ovčáček opakovaně usvědčen ze lži, mohl byste uvést příklad?
Typický příklad je jeho komentování schůzek, které neměly proběhnout, a pak proběhly. V dřívějších našich výtkách lhal například o zpoždění prezidenta, kdy to následně sváděl na letadlo, a ukázalo se, že to není pravda. V poslední době evidentně lhal o zdravotním stavu prezidenta, takže příkladů bylo a stále je mnoho.
Podobně hovoříte také o tom, že napomáhá vzniku fake news. Jak?
Nahrává fake news v tom, že nechává hodně otevřený prostor pro spekulace a mluví v jinotajích, kvůli čemuž vzniká spousta dezinformací. Není to fake news ve smyslu, že by šířil nějakou lež, ale vytváří pro ně podklad a atmosféru.
Jeho Twitter je semeništěm výroků, často velmi emotivních, kdy přirovnává aktuální situaci k dějinným zvratům minulého století. Jeho styl komunikace je nesrozumitelný, rozdmýchává nejistotu a zároveň vzbuzuje otázky o zdravotním stavu prezidenta. Když začne citovat žalmy, lidem není jasné, jestli se mají začít také modlit, protože je na tom prezident velmi špatně, nebo jde o něco jiného. Chybou je, že se uchyluje k emotivním a zároveň bezobsažným sdělením a na přímý dotaz neodpoví, nebo se dokonce napřímo vyhýbá jejich položení.
Když mluvčí hradu ví, že je na tom prezident špatně, tak komu se má na prvním místě zodpovídat? Veřejnosti anebo chránit prezidenta, pokud jeho výslovným přáním je, aby o jeho zdravotním stavu veřejnost nevěděla?
V minulosti prezident Miloš Zeman sám deklaroval, že má veřejnost právo zdravotní stav prezidenta znát. On ví, že veřejnost chce vědět, jaký je stav hlavy státu, protože to má velké dopady na další situaci a dění v republice. Pan Ovčáček by měl tyto informace být schopen podávat a podávat je pravdivě a komunikovat v nejlepším zájmu celé veřejnosti. Zodpovídá se samozřejmě i panu kancléři Vratislavu Mynářovi, ale to je formální supervize.
Selhal podle vás mluvčí prezidenta ve své funkci?
Nepochybně selhal. V posledních týdnech svou roli nezvládl a místo konzistentní a pravdivé komunikace nechával prostor pro spekulace a sám je přiživoval. Profesionalitu porušil na mnoho způsobů. Vezměte si, kolik za poslední dobu svolal tiskových konferencí na poslední chvíli, u kterých vždy - což pro mě bylo také naprosto nepochopitelné - řekl, že to je tiskový brífink bez dotazů. Proč se vyhýbá diskusi s médii?
Styl komunikace Jiřího Ovčáčka působí dojmem, jako kdyby vedl volební kampaň kandidáta na prezidenta Miloše Zemana. Ale v této pozici on už dávno není. Neustále se vymezuje vůči velké části veřejnosti, uráží a chová se velmi agresivně vůči novinářům, což je naprosto nepřijatelné. Místo aby mluvil za prezidenta Miloše Zemana, tak mluví často sám za sebe nebo prezidenta hájí, ale spíš jako kdyby mu vedl kampaň.
Jak má tedy podle vás správně vypadat funkce mluvčího prezidenta?
Mluvčí je zodpovědný hlavně za to, aby měl nastavenou správně komunikační strategii a kanály, kterými bude veřejnost informovat. Měl by dokázat efektivně a rychle oslovit cílené skupiny, které má, ať už jsou to média, nebo veřejnost. A v neposlední řadě by měl dodržovat zásady a principy práce PR profesionála - to znamená komunikovat transparentně, vstřícně a nelhat. Je to vlastně přesný opak práce, jakou současný mluvčí hradu předvádí.
VIDEO: Rozhovor s Jiřím Ovčáčkem pro CNN Prima NEWS (19. října)
