Praha - Kdo může říct, že mu rukama prošlo 131 milionů britských liber? Adolf Burger ano. Dokonce je v Sachsenhausenu sám padělal.
Jeho život připomíná hollywoodský scénář. Ze Slovenska, kde byl členem komunistického odboje, odvezli nacisté Burgera do Osvětimi. Prošel táborem Birkenau, odtud byl převezen do Sachsenhausenu.
A právě koncentrační tábor nedaleko Berlína ho pronásleduje až do současnosti.
Spolu se skupinou dalších 140 vězňů - Židů odsouzených na smrt - musel falšovat pro Hitlerovu říši britské libry, americké dolary, známky a dokumenty. Operace "Bernhard" byla nejutajovanějším a zároveň nejambicióznějším padělatelským plánem v moderních dějinách.
Příběhu si všiml i režisér Stefan Ruzowitzky. Podle Burgerovy knihy "Ďáblova dílna" natočil film "Padělatelé", který 20. září vstoupí do českých kin.
Snímek si našel cestu na filmový festival Berlinale, kde ho uvedli v soutěžní sekci. Kritika byla velmi příznivá. Při premiéře publikum vestoje nadšeně tleskalo a Tim Robey z britského Telegraphu ho ve svém blogu z Berlinale označil za jeden z nejlepších filmů, které na festivale viděl.
Film nemá ambice přesně dokumentovat někdejší události. "Řada věcí se nestala, třeba ty postelové scény. Ale film je jinak naprosto pravdivý," chválí si práci rakouského režiséra Burger.
Adolf Burger začal rozprávět se čtenáři Aktuálně.cz online v pravé poledne. Přes hodinu vzpomínal na minulost a to, jak moc chce člověk přežít.
Zde jsou jeho odpovědi:
Odpovězeno: 13. 08. | 12:02Autor: Jaromír
Otázka: Jak se díváte na vězně, kteří v některých koncentrácích vyráběli zbraně pro wehrmacht? Je podle vás obava o ztrátu vlastního života morální omluvou za takovou podporu Říši? Dnes jsou životy NĚKTERÝCH lidí ničeny jen proto, že se za komunismu sešli s estébákem v kavárně. Nepřijde vám to jako nepoměr?
Adolf Burger: Dobrý den všem.
O této záležitosti nevím vůbe nic. Nikdy jsem se s nikým nestýkal, proto k této věci nemohu nic říkat.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:09Autor: Jirka1
Otázka: Myslím,že byste neměl být na svobodě.Asi Vás netíží svědomí,mýlím se?
Adolf Burger: Osvětim a zvláště potom Birkenau, koncentrační tábot, kde přežilo jen velmi málo lidí, byly nejhorší tábory, které kdy existovaly. 100 ticí mužů a 20 tisíc žen - nikdo odtamtud nesměl psát a nikdy nesměl být propuštěn. Já jsem byl v Birkenau 1,5 roku. Každých šest neděl jsem museli nastoupit, dělali tzv. selekce. Přišel SS lékař a na koho ukázal, měli jsme už jen 35 kg, šel do plynu. Při tom všem nás fotili. Všechny toto dokumenty dnes mám k dispozici. I když můžete napsat knih o 500 stranách, ale ty věci jsou tak neuvěřitelné, že když nemáte ten dokument, nikdo tyto věci nemůže pochopit. Svou knihu jsem vydal až poté, co jsme sebral 250 dokumentů sebraných ze všech evropských archivů. Já jsem žurnalista a pustili mě ke všem dokumentům - bez nich nikdo těmto hrůzám nemůže uvěřit. Můžete se přesvědčit - za 14 dní vychází německá kniha přeložená do češtiny a bude sejmenovat Ďáblova dílna. Tam se můžete přesvědčit o tom, že nacisté nebyli jen vrazi, ale byli to také prachobyčejní padělatelé, pro které jsme MUSEL tuhle práci dělat. Goebbels, který připravil velkou propagandu proti Švédsku, nechal u nás natisknout známky. Vedle krále Jiřího jsme museli odstranit královnu a místo něj jsme museli umístit Stalina. To byla propaganda zamířená proti Švédům.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:16Autor: jarmila
Otázka: Dobrý den,
zajímalo by mne, jaká předsevzetí jste si po skončení války splnil. Myslím tím: kdybych měl ještě možnost, udělal bych/ potkal bych/ zavolal bych...
Díky za odpověd
Adolf Burger: Když mě osvobodili v dubnu 1945 Američané, tak jsme měl jen jednu myšlenku: ukázat tu pravdu, jak lidé po osvobození vypadali. Šel jsem do vesnice ještě ve vězeňských šatech, byl jsem ozbrojený, v prvním domě byla jedna paní s dvěma dětmi. Když mě viděli, křičeli - chtěl jsme jen půjčit fotoaparát a film. Nevím, co mě to napadlo, mohl tam být esesák. Šel jsme zpět do tábora a fotil jsem tam. Oněch deset snímků byly jediné mé dokumenty z koncentračního tábora. Vydal jsem pak v Praze takovou malou knížečku, kde byly všechny ty fotografie z osvobození. Ale pak jsem 20 let o tom nepsal, nemluvil, nechtěl jsem s tím mít nic společného. V roce 1972 vyšly v Německu letáky pro novou generaci vyzývající k tomu, aby za 10 milionů marek kdokoli dokázal, že se v Osvětimi - Birkenau vraždilo plynem. Takový leták rozšířil neonacista po celém Německu. A nová generace najednou věřila, že Osvětim neexistovala... To mě vzbudilo, řekl jsem si, jak tohle někdo může mladým lidem tvrdit. Od té doby, a to je můj cíl, chodím na gymnázia, univerzity a dělám přednášky o Osvětimi - Birkenau. Varuju mladou generaci: "Vy zato nemůžete, ale pokud se přidáte k neonacistům, stanete se dříve nebo později vrahy." Od té doby jsem už promluvil v Německu k 86 tisícům žáků gymnázií.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:18Autor: jan
Otázka: Nedostal jste stejnou nabídku i od komunistů ? / v článku je uvedeno , že jste komunistický odbojář/
Adolf Burger: Já jsem od roku 1945 byl členem Svazu bojovníků za svobodu. Moje práce tam byla vedena jediným směrem, proti neonacistům. Nikdy mi nikdo nenabídl, abych šel padělět. Ani bych to nešel dělat, to by mě přivedlo na Pankrác.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:21Autor: MeGab
Otázka: Jaký byl Váš osud po prohraném únoru 1948?
Adolf Burger: Žil jsem normálně jako všuchni občané Československa. Měl jsem rodinu a tři děti. Nikdo me nezavřel, nikdo mi nic nedělal, pracoval jsme v tiskárně.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:27Autor: martin
Otázka: dobrý den, můžete prosím krátce popsat situaci v koncentračním táboře? Byla nějaká jiná možnost- kromě smrti, jak se této práci vyhnout? Nakolik byla operace Bernhard úspěšná? Zlepšilo se při té práci vaše postavení jako vězně? Děkuji za odpověďi a přeji krásný den
Adolf Burger: Mohu mluvit jen o dvou koncentračních táborech. Když mě zatkli na Slovensku převezli nás v roce 1942 do Osvětimi, mou dvaadvacetiletou manželce, týden před Vánoci, při jedné selecki poslali do plynu. Mě přivedli do Osvětimi. Tam jsem byl deset týdnů a pak mě převezli do Birkenau. Ten rozdíl mezi Osvětimí a Birkenau, to se nedá popsat. v Osvětimi měl každý vězeň svou postel, v bloku, kde jsem bydleli, bylo teplo a čisto. V celé Osvětimi byly silnice vyasfaltované a čisté. V Birkenau to bylo peklo. Himmler dal rozkaz, aby v Birkenau nestavili domy pro vězně, ale koňské stáje. Ty byly bez okna. Do jedné takové nacpali 800 vezňů - leželo nás pět vedle sebe, ve třech pryčnách nad sebou. Bez vody, bez hygieny. Tam už každý vězeň končil život v plynových komorách. Že já žiju, můžu říci jen proto, že hledali z Berlína Židy typografy, které přeložily do Sachsenahausenu, kde nás nutili, abychom padělali anglické libry. Tito typografové byli z celé Evropy, ale výslovně to museli být Židé, měli jsem poté být likvidováni. Nacisté likvidovali stovky lidí v plynových komorách, klidně by nás zlikvidovali také, neměli jsme pro ně cenu.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:28Autor: Miro
Otázka: Nic sa nechcem optat. Len vyzerate velmi dobee! Vlastne ma napada: Ked byste mal volbu, sel byste do tej roboty znovu?
Adolf Burger: Je samozřejmé, že bych nikdy nepadělal peníze. Vždycky jsem si jako typograf dost vydělal. Neměl jsem to zapotřebí za normálních podmínek.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:30Autor: Zdenek
Otázka: Dobrý den. Ve své knize, II. doplněné vydání (1191) píšete na straně 28 o skupině vězňů, tzv. znalcích bible (svědci Jehovovi). Jaké byly vaše zkušenosti s nimi? (Prosím upřímně!) Děkuji.
Adolf Burger: V koncentračním táboře jsem měli všichni stejný osud. Těžko jsme při 300 gramech chleba přežívali. Nebyl rozdíl, zda to byl takový nebo jiný, Francouz, Čech, Holanďan, jaké má nebo nemá vyznání. Tam jsme byli všichni na stejné lodi. Byli tam katolíci, Židi...
Odpovězeno: 13. 08. | 12:32Autor: Peter
Otázka: Dobrý deň, p .Burger. Pred rokmi som si so záujmom prečítal knihu "Akce Bernhard". Neviem, či si spomínam správne, ale vedúcim skupiny bol Poliak - profesionálny falšovateľ, ktorý sa nikdy nenašiel. Máte tušenie, kde po vojne skončil? Ďakujem.
Adolf Burger: Doporučuji Vám, abyste si přečetl mou knihu, který teď vyjde (Ďáblova dílne) a tam se dozvíte, že předákem byl Žid - Holanďan a ne Polák.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:34Autor: Jarda
Otázka: Je něco, co byste pro SS nebyl ochoten udělat, s rizikem, že zemřete?
Adolf Burger: Kdybych sabotoval a neduělal to, co SS rozkázali, na místě by mě zastřelili a na mé místo by přišel jiný vězeň, který by to udělal. Tam nebylo možné sabotovat.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:39Autor: Martin28
Otázka: Dobrý den, co byste označil za své nejlepší dílo v poválečné době?
Adolf Burger: Za prvé, že jsem si založil rodinu, to bylo to nejhezčí, co jsem udělal. Za druhé, roku 1951 jsem vydal knihu Ďáblova díln. A za třetí, že sjem se rozhodnul, když vyšla Auschwitzlüge, že sjem přestal pracovat a jezdím po školách a do Bundeswehru a vysvětluji, co zač byli nacisté, aby k nim nikdo netíhnul. Další práci dělá tisk, který je při těchto přednáškách a pak to čtou desetitisíce lidí v novinách. A nakonec, že se zfilmovala kniha Ďáblova dílna, že tento film se dostal na Berlinale, a tak se lidé dozví, že nacisté nebyli jen vrazi, ale také padělatelé.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:42Autor: Katka
Otázka: Dobrý den,
jak dlouho jste padělal výše zmíněné dokumenty a peníze? Pokoušel jste se v té době o útěk?
Děkuji za odpověď.
Adolf Burger: Do padělatelské dílny jsem se dostal v roce 1944 (duben). Když mě tam přivezli, viděl jsme dva zadrátoavné bloky, okna byla bílá a tři metry velká vrata, která spojovala dva bloky. Do tohoto tajného bloku nikdo nesměl, ani Lageführer. Když nás v neděli vodili do sprch, tak byla tzv. Lagerspeere. V uličkách nesměli být ani vězni ani esesáci, tábor byl prázdný! A až pak zase tábor oživl. Útěk z těhcto bloků nebyl vůbec možý, protože nás dnem i nocí hlídali, celkem 16 esesáků ze Sicherheitsdienst, byli velmi ostražutí, nebylo ani možné myslet na útěk.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:56Autor: Mirek
Otázka: jako člen lidových milicí, předák svazu československo-sovětského přátelství,zasloužilý člen KSČ,celý život výhody z prožité hrůzy koncentračního tábora asi je to v pořádku ale je to vždy s čistým svědomím ? Toto vše byla celoživotní náhrada za nedosažené vzdělání
Adolf Burger: Můj život nebyl přímočarý. Ano, už v roce 1933 jsme byl ilegálně v koministické straně Slovenska a pak jsem tiskl pak falešné dokumenty pro Židy, aby se nedostali do Osvětimi. Za to mě zatkli a v Birkenau zplynovali mou ženu, týden před Vánoci roku 1942. V roce 1945 jsem byl osvobozen americkou armádou a vrátil jsem se do Prahy. Na Slovensko jsem nemohl, mosty byly zbořené. Když jsme se konečně dostal do Popradu, kde byla moje rodina, tak jsem zjistil, že maminku a celou rodinu zavraždili nacisté v koncentračním táboře. Nemohl jsme tam žít, znal jsme lidi z Hlinkovy gardy, kteří to měli také na svědomí. Musel jsem se vrátit do Prahy. Samozřejmě, že jsem byl dál členme komunistické strany. Vždyť komunistiská strana na Slovensku v ilegalitě pracovala tak, aby zachránila lidi před Osvětimí. I když jsem byl v milicích, ve straně, hlavní politická práce spočívala v aktivitách pro Svaz bojovníků za svobodu. Pak přišel rok 1969 a předsedou nové vlády se stal komunista. To jsem nepochopil... V této době jsme pracoval jako ředitel tiskáren v Praze. Pak přišli jendoho dne dva lidé, ani se nepředstavili a položili mi na stůl papír, kde bylo napsaáno: "Uznávám, že jsem kosmopolita." Říkal jsem, že když to nepodepíšu, tak mě zavřou, že jsem se nikdy netajil s tím, že jsem žid, ale kosmopolita? Tak jsme jim odvětil, ať mě klidně zavřou, že jejich vězení musí být proto Osvětimi sanatorium. Na to mi řekli, že čtyři ředitelé - Židé to podepsali a stali se náměstky, pokud bych to ale nepodespal, předal bych funkci svému náměstkovi a šel bych do Loděnic, do těžkého strojírenství. Neměl jsme ani kvalifikaci, měl jsem tisíc korun měsíčně... V té době všechny Židy na vysokých ekonomických postech vyhodili.
Odpovězeno: 13. 08. | 12:59Autor: Aleš
Otázka: Zdravím, zacházeli s vámi lépe než s ostatními, když jste pro ně pracoval?
Adolf Burger: KDyž mě do Sachsenahausenu přivezli, tam v oněch dvou blocích, byl úplně jiný režim. Dostali jsme chleba, kolik jsme chtěli, mému veoducímu řekli: "Musíme vás udržet v kondici. Pošli vám stolní tenis, večer od 17:00 a v sobotu nepracujete, tak si zahrajet." Když si na to dnes pomyslím, že jsem hrál v koncetráku stolní tenis s esesákem, zdá se mi to nemožné... Každý jsme měli vlastní postel. Vždycky večer jsem si říkal: "Chlape, ty jsi na dovolené, ale mrtvý." Oproti všem ostatním koncentračním táborům a ostatním bloků, jsem měli všechno, ale zrovna tak mrtví dopředu.
Odpovězeno: 13. 08. | 13:02Autor: Markus
Otázka: Jaký máte názor na lidi typu Jan Hus nebo Jan Palach, kteří zemřeli, protože věřili ve vyšší hodnoty než je vlastní život? Považujete je za fanatiky nebo za vzory?
Adolf Burger: Je to podle mého názoru politováníhodná věc, protože život je to nejdražší, co člověk má. To jsem si uvědomil v Birkenau, co je to vidět smrt. Zda to pomohlo, co udělali, to já nemohu posoudit, já bych to neudělal, život je to nelepší, co člověk mál.
Odpovězeno: 13. 08. | 13:07Autor: míša
Otázka: Dobrý den pan Burger,chtěl bych se zeptat do jaký míry byly falšované dollary a libry se rovnaly pravým bankovkám?Jestli též pracovaly na falešných známkách do Velké Británie?
Adolf Burger: Pokud jde o anglické libry, tak bych sám nerozeznal falešné od pravých. Byla naprosto perfektní, ani Anglie nepoznala, které jsou falešné a ketré jsou pravé. Pokud jde o dolary, tak to ybal jediná sabotáž, kterou náš předák udělla. Udělal špatnou želatinu pro světlotisk, vždyck byly bankovky špatné. Pak ale přišel esesk a vyhrožoval, že pokud do šesti týdnů nebdude mít pořádné dolary, tak nás zastřelí. A bylo po sabotáži - ani nejlepší odborník nerozeznal ty parvé od falešných. To už ale byli Rusové blízko, musely se demontovat stroje a už ani jeden dolar se nevytisknul. Měli jsme dělat miliony dolarů...
Odpovězeno: 13. 08. | 13:11Autor: VojtaB
Otázka: Nevím jestli mi odpovíte, ale někteří koncentráčníci vzpomínají na ojedinělé případy nacistů, pro které nebyla služba v SS srdeční záležitostí, ale ocitli se ve špatnou dobu ve špatné uniformě. Zažil jste někoho takového vy sám?
Adolf Burger: Neexistoval slušný a dobrý esesák. Všichni nás mlátili a všichni byli přesvědčeni o své ideologii a neexistoval slušný esesák.
Nashledanou všem čtenářům, omlouvám se, jsem nestihl odpovědět na všechny otázky.