holokaust

Rakouská vláda chystá zpřísnění zákonů, které trestají popíraní holokaustu a jiných zločinů nacistického režimu. Vídeň chce nové postihy za zlehčování těchto zločinů. Reaguje tím na demonstrace odpůrců povinného očkování proti koronaviru, kteří jako symbol používali žluté hvězdy podobné těm, které museli nosit Židé za nacistické nadvlády, uvedla agentura Reuters.

Podle rakouské ministryně spravedlnosti Almy Zadičové ze strany Zelených je nutné trestat a netolerovat jakékoliv zlehčování holokaustu či jiných nacistických zločinů proti lidskosti.

Odpůrci povinného očkování proti koronaviru na demonstracích nosili žluté hvězdy podobné těm, jaké nacisté nutili nosit Židy v rámci rasové diskriminace, která vyvrcholila vyhlazovacími tábory. Demonstranti měli v symbolu napsané "nenaočkovaný" místo "Žid".

Podobně jako v Německu zákony i v Rakousku zakazují nacistické symboly, obnovu nacistické strany či oslavování hitlerovského režimu. Legislativa také trestá "hrubé zlehčování" zločinů. Podle stávajících zákonů nelze jednání demonstrantů proti povinnému očkování proti koronaviru postihnout. Vláda konzervativců a Zelených chce odstranit ze znění zákona právě označení "hrubý".

V noci na pátek zemřela v Praze sestra spisovatele Arnošta Lustiga Hana Hnátová, která stejně jako její o dva roky mladší bratr přežila holokaust. Bylo jí 98 let, informovala o tom její rodina.

Hana Hnátová se narodila 20. června 1924 v Praze v židovské rodině Lustigových. Podle projektu Paměť národa byla v listopadu roku 1942 společně se svým bratrem, matkou a sestřenicí Věrou, která žila s rodinou Lustigových, deportována do ghetta v Terezíně. Otec přijel kvůli pracovnímu nasazení na veřejně prospěšné práce o několik měsíců později.

Do Osvětimi byli nejprve v září 1944 převezeni otec a bratr, otec tam zahynul. Hana Hnátová se v říjnu 1944 dobrovolně přihlásila do transportu do Osvětimi s matkou a sestřenicí Věrou. Po kratší době v Osvětimi byly vybrány na práci do pracovního tábora Freiberg, pobočného tábora Flossenbürgu, kde pracovaly v továrně na letadla. V dubnu 1945 při evakuaci tábora byly transportovány do Mauthausenu, kde se začátkem května 1945 dočkaly osvobození americkou armádou.

Ve věku 100 let dnes zemřel Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. Potvrdil to předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. Svou nedobrovolnou pouť po koncentračních táborech začal Kolmer v Terezíně, odkud dokonce mohl utéct, neboť znal únikovou cestu ven. Jak řekl před časem v rozhovoru s Českou tiskovou kanceláří, neudělal to, aby uvnitř zůstal někdo, kdo by v případě smrtelného ohrožení vězňů je dokázal zachránit.

Nakonec údajně zůstal jediný, kdo cestu vyzkoušel. Později prošel vyhlazovacím táborem v Osvětimi a díky kuriózním útěkům se na samém konci války dostal na svobodu. Generaci Němců, která páchala nacistické zločiny, dodnes neodpustil. Vraždy odpustit nelze, řekl Kolmer v roce 2015, kdy mu bylo 92 let.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které na ni dal stát, sdělila Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje.

V místě byl za války tábor a později tam vznikl vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil za 450 milionů od firmy Agpi, která tam měla 13 tisíc prasat. Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.

Ministerstva zahraničí a vnitra, další resorty a židovské organizace připravují národní strategii boje proti antisemitismu. Soustředit se bude na legislativní opatření, vzdělávání a boj s nenávistnými projevy na internetu. Ve videopříspěvku na čtvrteční připomínce mezinárodního dne památky obětí holokaustu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

"Připomínání tragédie holokaustu a uchovávání svědectví o něm nás učí lépe rozpoznávat nebezpečné tendence, které se mohou proměnit v hrůzný konec," uvedl šéf diplomacie.

Z výzkumu o projevech antisemitismu a extremismu v Česku podle Lipavského vyplývá, že je v zemi poměrně nízký počet registrovaných incidentů s antisemitským podtextem. "Na to můžeme být hrdí, nicméně i u nás dochází k nárůstu počtu projevů antisemitismu a dalších forem rasové nesnášenlivosti na internetu. To se dotýká i romské menšiny," dodal ministr. Právě tím zdůvodnil vznik nové národní strategie.