Praha – Filosof a sociolog Václav Bělohradský (nezávislý za ČSSD a Stranu zelených), který kandiduje v senátním obvodu Praha 6, odpovídal v online rozhovoru čtenářům Aktuálně.cz. Vyjádřil svůj postoj k nelegální migraci a přiznal strach z "neorasismu". Zároveň napsal, že politická kampaň pro něj jako pro filosofa byla traumatickým zážitkem.
Hlavní problém nelegální migrace vidí v tom, že fungující systémy narušily svými intervencemi západní země, především USA. "Otázka není, kolik uprchlíků která země přijme, ale zda jsme schopni obnovit zničené, rozbombardované a vnitřně zhroucené státy na středním Východě," nastínil možnou cestu řešení migrační krize.
S tím souvisel i dotaz, proč je bohatství ve vlastnictví jednoho procenta obyvatel. "Otázka je, proč si to těch 99 procent lidí nechá líbit," napsal s tím, že "se nemůžeme divit, že miliony lidí prchají tam, kde to jedno procento je doma".
Zároveň přiznal, z čeho má jako filosof a sociolog největší strach. "Obavy mám z návratu starých evropských démonů, jako je etnický nacionalismus nebo neorasismus," upřesnil Bělohradský.
Zmínil také to, jak traumatická zkušenost pro něj politická kampaň byla. "Zaprvé jsem trpěl tím, že bylo nutné zjednodušit radikálně každé sdělení. Mezi ideou a heslem je strašná propast, kterou jsem opravdu prožíval dramaticky!" odpověděl a dodal: "Politika ale žije především z hesel a to je tragické".
Nevyhnul se ani otázce na ruskou propagandu a kult prezidenta Putina. Za oblíbeností šéfa Kremlu v Rusku podle něj stojí i Spojené státy. "Myslím, že popularita Putina v Rusku je reakcí na trauma, které Rusům přinesla devadesátá léta divoké privatizace a následná ultraoligarchizace ruské společnosti. A také na ponižující vyhlášení konce studené války za vítězství USA," napsal. Podle něj má Putin své věrné následovníky nejen ve federaci, ale i v Polsku, Maďarsku a mezi katolickými tradicionalisty.
Filosof připustil, že pro mnohé mladší ročníky chápání komunismu ovlivnila ideologie devadesátých let. "Strach ze slova 'komunismus' u mladých lidí je důsledek ideologického terorismu devadesátých let, který jsem se vždycky snažil mírnit," napsal Bělohradský. Na přímou otázku ale odmítl, že by sám komunistou byl. "Za komunistu bych se nikdy nemohl označit, nikdy jsem jím nebyl. Souhlasím s Masarykem a Peroutkou v tom, že komunismus je projekt na změnu světa a v to já nevěřím. Jsem pragmatik v tom Čapkově demokratickém smyslu: můžeme se dohodnout na změně spousty věcí ve světě, ale svět bude pořád stejný, podobně jako 'struktura existence' – rodíme se a umíráme a potřebujeme k životu lásku a přátelství druhých," uzavřel.