Nezralost dítěte už jako důvod pro odklad nástupu do školy stačit nebude. Počítá s tím novela školského zákona, která chce pravidla zásadně zpřísnit. Dnes je podle České školní inspekce 80 procent odkladů udělováno právě kvůli nezralosti.
Návrh, který připravili poslanci všech vládních i opozičních stran, chce umožnit odklady pouze v případě, že zdravotní stav dítěte dlouhodobě neumožňuje účast na výuce. Doporučení bude muset nově obsahovat konkrétní diagnózu od odborného lékaře nebo klinického psychologa. Už nebude stačit vyjádření praktického lékaře jako dosud.
Do budoucna by odklad mělo dostat jen pět procent dětí, což je blízko průměru v zahraničí. Podle údajů Českého statistického úřadu je v tomto školním roce po odkladu 23 procent dětí. Ještě před deseti lety to bylo 18 procent.
"Je to dobrý krok, ale obávám se dopadů. Když se razantně sníží počet odkladů, než se najdou lidi, než se na to vyškolí, než si školy zvyknou, že jim tam budou chodit děti s různou mírou připravenosti, je riziko, že vzroste neúspěšnost dětí na základní škole," varuje Václav Korbel z výzkumné organizace PAQ Research.
Za vysokým počtem odkladů v Česku vidí i historický vývoj. "Zakotvilo se u nás, že dítě má být připraveno na školu. Přitom v zahraničí se naopak razí, že škola má být připravená na dítě," říká. "Dát dítěti test a podle toho určit, zda vychází jako připravené na školu, nebo ne, je trochu přežitý koncept," dodává.
Školy podle něj musí dostat čas se na změnu připravit. A dětem, které jsou částečně pozadu a dnes by odklad dostaly, je třeba poskytnout podporu při přechodu z mateřské školy. Návrh s tím počítá. Pracovníci poraden by měli ve školkách na začátku posledního ročníku před nástupem do školy vyhledávat, jestli některé dítě nepotřebuje speciální podporu.
"Dát na vše více času"
Ředitelka základní školy ve Zlatých Horách na Jesenicku Jitka Novotná ale upozorňuje na možné úskalí. "V současné době se často stává, že je sice teoreticky povinný poslední rok školky, ale zrovna děti, které by potřebovaly větší podporu, tam nedocházejí," říká.
V případě, že bude v prvním ročníku základní školy více než 15 dětí, má třída automaticky dostat asistenta pedagoga. Podle ředitelky by to mohlo pomoci. Ale kromě asistentů by podle ní bylo dobré "přizpůsobit výuku v první třídě tomu, že děti mají různou startovní čáru - dát na vše více času."
Právě Jeseník patří k okresům, kde děti mají odklad nejčastěji v Česku. Podle školní inspekce se týká zhruba 34 procent dětí. Naproti tomu hned v sousedním okrese Šumperk je to výrazně méně, "jen" 21 procent.
"Některé okresy převyšují v podílu odkladů, přitom tam není velký počet sociálně vyloučených dětí, u kterých je riziko odkladu větší. To ukazuje, že je to o praxi rozhodování poraden nebo i o tom, jak se rodiče snaží odklad dostat. Pravděpodobně tam pak spadnou i děti, které by zvládly školní docházku i bez odkladu," podotýká Korbel. Novela má rozhodování poraden sjednotit, rozdíly mezi okresy by se tím mohly snížit.
Posun zápisů, konec známek. A možná i úspora
Potíže mohou být i se zajištěním asistentů, už nyní je jich nedostatek. Jen za minulý školní rok přibyly téměř čtyři tisíce žáků, kteří na něj mají nárok. Školy navíc nemají možnost asistentům poskytnout stálé místo v pedagogickém sboru.
Dítě získává nárok na asistenta dle vyšetření z pedagogicko-psychologické poradny. Pokud dítě dokončí školu nebo přestoupí jinam, pozice asistenta zaniká a ten si musí najít uplatnění jinde. Podle Korbela jsou poradny už nyní přetížené a největší slabinu návrhu vidí právě v tom, jak kapacity zajistit.
Navrhovaná změna počítá také s posunem termínu zápisů do první třídy. Vrátí se do dříve platné varianty od 15. ledna do 15. února namísto dubna jako nyní. Školka také bude mít povinnost předat nástupní základní škole přehled výsledků diagnostikování a podpůrných opatření.
V první a druhé třídě chce návrh mimo jiné zrušit známkování. Od učitelů by tak děti měly dostávat jen pravidelnou zpětnou vazbu o svém pokroku, tedy slovní hodnocení. Na to ale nemusí být připraveni rodiče. "U nás jsme jednu dobu měli na prvním stupni slovní hodnocení a skončilo na nezájmu - nikomu se to nechtělo číst," poznamenává ředitelka Novotná.
Významné omezení odkladů má státu přinést i úspory. Ačkoliv další asistenti vyjdou na stovky milionů korun, ušetřit se má víc. Stát by díky změně nemusel platit jeden rok školní docházky navíc tak velkému počtu dětí jako dosud.
"Uvolnění míst v mateřských školách by částečně ušetřilo náklady na zřizování dalších míst v oblastech s převisem poptávky po předškolním vzdělávání. Horní hranice odhadu těchto úspor se pohybuje kolem 9,1 miliardy," píše se v návrhu. Podle Korbela jsou ale odhady o úsporách nadhodnocené. "Spíš přinese nižší jednotky milliard, pokud vůbec. Během týdnů k tomu vydáme analýzu," uzavírá.
Opatření mají začít fungovat postupně, aby se na ně školy stihly připravit. V roce 2026 by se nový postup vztahoval jen na děti narozené před 1. dubnem 2020.
