Česko se kvůli epidemii koronaviru nachází v nouzovém stavu od 5. října. Od té doby platí řada omezení, která zasahují do ekonomiky, společenského života a práv občanů. Školy jsou uzavřené, restaurační zařízení nesmí přijímat hosty a lidé musí v uzavřených prostorech nosit roušky. Vláda může zmíněné restrikce zavádět díky nouzovému stavu, jenž má přispět ke zpomalení epidemie.
Stávající stav nouze uplyne v neděli 14. února. Vláda Andreje Babiše by však ráda, aby vzhledem k nepříznivému vývoji epidemie trval až do 16. března. Pokud by kabinet svou žádost v Poslanecké sněmovně prosadil, Česko by překročilo půl roku v nouzovém režimu. Podle vládní žádosti, kterou deník Aktuálně.cz prostudoval, kabinet nevidí jinou možnost.
"Převládá komunitní přenos a riziko dalšího šíření onemocnění v populaci je velmi vysoké. Hodnoty posledních dvou týdnů ukazují na déle trvající fázi stagnace, v některých dnech i mírný nárůst. To je bohužel velice nežádoucí jev, jelikož se pohybujeme ve velmi vysokých denních počtech případů znamenajících velmi vysoké riziko dalšího šíření v populaci, a celková situace je tak i nadále nepříznivá," píše vláda.
Kritická situace ve dvou krajích
Kabinet si všímá kritické situace v Královéhradeckém a Karlovarském kraji, jež se negativně podepisuje na celkovém trendu epidemie. V obou regionech připadá nejvíce infikovaných na sto tisíc obyvatel. "Vysoké denní záchyty v těchto regionech se promítají největší měrou do klíčového parametru, a to je počet hospitalizací," upozorňuje kabinet v žádosti, kterou zpracoval k 7. únoru.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po středečním jednání Ústředního krizového štábu připustil, že vláda projedná cílená opatření právě pro tyto dva kraje. Kabinet by o nich měl rozhodnout na svém dalším zasedání. "Mohu vás ujistit, že hermetické uzavření nějaké části Česka se nechystá," poznamenal však ministr. Opatření kabinet přijme v součinnosti s tamějšími hejtmany.
Statistiky se zhoršují i v Praze, která byla dosud jedním z nejméně zasažených regionů. Mezitýdenní srovnání ukazuje nárůst infikovaných o dvanáct procent. Za tímto trendem může stát zhoršená situace ve Středočeském kraji, odkud mnoho lidí cestuje za prací do Prahy. V Plzeňském kraji oproti předchozímu týdnu stoupl počet nemocných o třetinu, nejvíce trpí příhraniční okresy Tachov, Domažlice a Klatovy.
75 případů britské mutace
"Celkové riziko pro Českou republiku je i nadále velmi vysoké a potenciál dalšího výrazného šíření onemocnění v populaci je taktéž velmi vysoký, a to i s ohledem na vysokou pravděpodobnost šíření takzvané britské mutace v některých částech republiky," varuje vláda. Zmíněnou mutaci viru poprvé zaznamenali ve Velké Británii, z toho vychází její označení. Tato varianta viru je podle odhadů až o 40 procent nakažlivější.
Vláda včetně ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) hrozbu převahy britské mutace na českém území považuje za největší riziko pro další vývoj epidemie, v této souvislosti se v žádosti odkazuje i na hodnocení Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. V Česku se však její výskyt stále systematicky nemapuje. Analyzovaly se jen stovky vzorků.
"Z dat Státního zdravotního ústavu vychází, že celkový počet případů, jejichž vzorky byly doposud analyzovány v rámci detekce britské varianty, tj. počet případů, které byly za daným účelem vyšetřeny k 5. únoru 2021, je 681. Počet případů, v jejichž vzorcích byla britská varianta prokázána, je 75 k témuž datu," přiznává vláda. Podle epidemiologů by měla britská mutace převážit nad stávajícím kmenem viru v březnu.
1149 infikovaných seniorů denně
Přestože od 6. ledna mezitýdenní počet infikovaných postupně klesal, tento trend od 21. ledna začal zpomalovat. Od 28. ledna naopak začalo množství záchytů opět pomalu stoupat. V úterý 9. února počet potvrzených případů poprvé od 13. ledna překročil hranici deseti tisíc. V dalších týdnech vláda výrazné zlepšení neočekává.
Jako vysoce rizikové hodnotí pokračující pronikání viru mezi zranitelné skupiny, které představují lidé nad 65 let. Tvoří zhruba 18 procent infikovaných. Denně jich onemocnělo za uplynulý týden v průměru 1149. Právě těžší průběh onemocnění u seniorů výrazně přispívá k současné vysoké obsazenosti nemocnic. Více než třetina starších 65 let potřebuje hospitalizaci.
"Vzhledem k aktuálnímu vývoji v seniorní skupině obyvatel, který se projevuje ve vyšších denních příjmech k hospitalizaci, očekáváme v následných dnech stagnaci celkového počtu hospitalizací, případně velmi pozvolný pokles," říká vláda. Podle posledních údajů leží v českých nemocnicích 5921 pacientů s covidem.
K datu zpracování vládní žádosti, 7. únoru, bylo těchto pacientů 5477. Téměř o pětinu z nich se lékaři starali na jednotkách intenzivní péče. Stav 514 z nich vyžadoval jejich připojení na ventilátor či mimotělní oběh. Podle vlády tímto náporem pacientů trpí zejména nemocnice v menších krajích, kde se potýkají i s nedostatkem personálu. Nejhorší je v tomto ohledu situace opět v Královéhradeckém a Karlovarském kraji.
Pomoc Německa stále potřebujeme
Ministr Jan Blatný přitom dosud odmítá pomoc, kterou vládě kvůli síle epidemie v příhraničí nabídlo Německo. Některé pacienty by bylo ochotné převzít, aby ulevilo přetíženým českým nemocnicím. "Pomoc stále potřebujeme, a pokud by se povedlo na vládní úrovni dojednat transporty akutních pacientů, tak by nám to moc pomohlo," řekl v pondělí v DVTV Jiří Černý, místostarosta Chebu, jehož nemocnice je nejzasaženější.
Nápor pacientů však dusí i velké páteřní nemocnice. V nich nadále panuje stav, na nějž poprvé veřejně upozornila vláda před třemi týdny. "Dochází ke snižování obvyklých organizačních, ošetřovatelských nebo diagnosticko-léčebných standardů, nejenom to - zásadním způsobem je omezena běžná péče s možnými dlouhodobými dopady na zdravotní stav populace."
Standardní péče by se měla obnovit ve chvíli, kdy počet pacientů klesne pod hodnotu tři tisíce. "Což bude vyžadovat nadále snižování výskytu onemocnění covid-19 v populaci zvažovanými opatřeními ještě po dobu minimálně v řádu tří až čtyř týdnů," plánuje vláda. Je třeba dodat, že stejnou predikci kabinet předestřel i před třemi týdny. Stav v nemocnicích se od té doby přitom nikterak nezměnil.
Počet nakažených zdravotníků klesl o polovinu
Kabinet v žádosti zdůraznil jedinou dobrou zprávu. Od počátku ledna počet infikovaných lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu klesl o polovinu. K 6. únoru jich bylo 3092. "Jednoznačně jde o pozitivní dopad očkování. Zdravotničtí pracovníci jsou prioritní skupinou pro vakcinaci," hodnotí tento trend vláda.
Poslanecká sněmovna zasedne k žádosti o prodloužení nouzového stavu ve čtvrtek v devět hodin dopoledne. Prosbu by měl přednést premiér Andrej Babiš, očekává se i vystoupení ministra zdravotnictví s podrobným výkladem. Podpora stran mimo vládní koalici, tedy ANO a ČSSD, se v tuto chvíli jeví jako minimální. Opozice ji vyloučila. KSČM, která dosud vládě pomáhala, svou přízeň již také odřekla.
Vypadá to, že premiér Andrej Babiš patrně s opozicí jednat nechce. "Pokud někdo zítra (ve čtvrtek) neschválí nouzový stav, tak bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Přímo odpovědný. Pokud se zvýší smrtnost u nás, tak ať si to opozice vezme na triko," prohlásil nyní.
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) February 10, 2021
"99 procent opatření může vláda dělat i podle zákona na ochranu zdraví lidu, i když to bude znamenat větší nápor na ministerstvo zdravotnictví, hlavní hygieničku a krajské hygienické služby," řekl místopředseda strany Stanislav Grospič. Že KSČM další trvání nouzového režimu nepodpoří, se vedení strany dohodlo uplynulou sobotu.
Kvůli chybějícím hlasům ministr vnitra Jan Hamáček avizoval, že vláda se pokusí najít cestu, jak prosadit nouzový stav bez ohledu na postoj sněmovny. "Takový postup by byl zcela jasně protiústavní. Ústava stanoví, že nouzový stav lze prodloužit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, nelze ji takto obcházet opakovaným vyhlašováním nouzového stavu ze stejného důvodu," upozornil však ústavní právník Marek Antoš.
