Poprvé vláda vyhlásila nouzový stav v Česku kvůli pandemii koronaviru v březnu. Zakázala veřejné i soukromé akce, nesmělo se chodit do sportovních ani kulturních zařízení. Zavřené zůstaly i restaurace a většina obchodů. Později lidé nesměli pobývat na veřejnosti ve větším počtu než ve dvou.
To, že vláda plánuje od příštího pondělí opět zavést nouzový stav, však automaticky neznamená, že budou opět platit stejná opatření. "Lidé si možná spojují nouzový stav s plošným omezením volného pohybu ve smyslu toho, jak to bylo v březnu. Nouzový stav však neznamená, že se rovnou zavede plošná karanténa na celém území České republiky," vysvětluje právník neziskové organizace Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
"Samotné vyhlášení nouzového stavu vlastně neznamená nic. Je to akt vládnutí, který říká, že tady je nouzový stav. Sám o sobě nezavádí žádná opatření," doplňuje právník Ondřej Dostál.
Nouzový stav však může doprovázet řada opatření, která omezují některá z práv a svobod občanů. Typicky se jedná o nucenou evakuaci obyvatel z konkrétní oblasti, zákaz vstupu do ní, omezení práva na stávku či shromažďování či nařízení pracovní povinnosti.
V Česku v současnosti platí řada opatření, ta však vydal na základě zákona o ochraně veřejného zdraví ministr zdravotnictví Roman Prymula, případně ještě jeho předchůdce Adam Vojtěch. Ve společných vnitřních prostorech platí například povinnost nosit roušky nebo restaurace musí zavírat nejpozději ve 22 hodin.
Ministr Prymula nyní tvrdí, že kvůli špatné epidemiologické situaci v Česku je potřeba zavést další opatření. Mluví například o omezení volnočasových aktivit na maximálně deset nebo dvacet lidí. Jak konkrétně budou omezení vypadat, by měla vláda oznámit ve středu.
Patrně kvůli nim chce nouzový stav vyhlásit. Opatření o omezení počtu lidí při volnočasových aktivitách už totiž natolik omezuje lidská práva a svobody, že ho podle právníků nemůže vyhlásit pouze ministr zdravotnictví s odkazem na zákon o veřejné ochraně zdraví.
"Razantní a plošná" opatření ministr vyhlásit nemůže
Koneckonců právníci poukazují na několik měsíců staré rozhodnutí Městského soudu v Praze, který některá nařízení zrušil. Tehdy je - ačkoliv v zemi platil nouzový stav - vydávalo ministerstvo zdravotnictví. Soud vyhověl žalobě právníka Dostála, když řekl, že samotný ministr má jen omezené možnosti, jak s epidemií bojovat. "Razantní a plošná" opatření musí podle rozhodnutí soudu vyhlašovat vláda v rámci nouzového stavu. Tím se má mimo jiné zamezit tomu, aby o omezování lidských práv sám rozhodoval jediný člen vlády.
Omezení volnočasových aktivit na maximálně deset nebo dvacet lidí podle právníků již splňuje soudem stanovený termín "razantní a plošné" opatření, které už nemůže vyhlásit jen ministr. "Pokud by se tímto způsobem řešilo nějaké malé ohnisko, tak by to zřejmě mohl nařídit ministr sám. Stejně jako kdyby nešlo o takhle razantní opatření. Já rozhodnutí soudu čtu tak, že nařízení povinnosti nosit roušky může projít, ale zákaz volného pohybu už ne," říká Dostál.
Podle právníka jsou však už i současná opatření na hraně zákonnosti. "Určitě jsou plošná a mají některé aspekty, které považuji za razantní. Konkrétně zásah do otevírací doby je vůči některým podnikům likvidační, stejně jako omezení počtu účastníků akcí. Kdyby to zůstalo na 1000 lidech venku a 500 vevnitř, tak budiž, ale v některých momentech - pokud nemají dostatek míst na sezení - je to pouze 50 lidí," upozorňuje Dostál s tím, že takhle přísné opatření už měla vyhlásit vláda.
Jak již upozornil týdeník Respekt, právník Dostál kvůli tomu už minulý týden poslal ministerstvu předžalobní výzvu, aby korigovalo a upřesnilo toto mimořádné opatření, a vyzval ho, ať bez souhlasu vlády další omezení nepřijímá, jinak znovu podá žalobu.
Volby vláda odložit nemůže
Nouzový stav dává vládě do rukou silné nástroje, jak se se situací vypořádat. Nepatří však mezi ně odklad voleb. Právě tento pátek a sobotu si lidé budou vybírat své zástupce do krajů a třetinu senátorů. "Volby lze odložit jenom na základě zákona, ne na základě usnesení vlády. Věc navíc musí schválit i Senát, který nelze přehlasovat. Nedovedu si představit, že by to za současného složení Senátu prošlo," říká právník Kraus.
Na jaře však vláda i přesto posunula doplňovací senátní volby na Teplicku, kde si lidé vybírali nástupce zesnulého šéfa horní komory Jaroslava Kubery, jen na základě svého usnesení. Nejvyšší správní soud však tehdy řekl, že tento postup byl protizákonný. Ministr vnitra Jan Hamáček navíc v úterý na Twitteru uvedl, že o odkladu voleb vláda vůbec neuvažuje.
Posunovat volby sice nouzový stav neumožní, i přesto dává vládě silné pravomoci. Kromě toho, že o opatřeních rozhoduje celá vláda a nikoliv jen ministr, má však další kontrolní mechanismy. Samotné zavedení nouzového stavu musí každých třicet dní jeho trvání schvalovat sněmovna, přičemž ho může kdykoliv odvolat a tím i zrušit veškerá opatření v něm vydaná.
Jednotlivé nařízení navíc může skupina 25 poslanců, 10 senátorů, ombudsman nebo zastupitelstvo kraje poslat k přezkoumání k Ústavnímu soudu. "U opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví tohle možné není, tam to mohou žalovat pouze aktivisti u 'běžného' soudu," poukazuje Dostál na své počínání během jara, kdy se na soud kvůli nařízením ministerstva zdravotnictví obrátil.
Snadnější by mělo být i vymáhání škody, kterou po státu budou požadovat podnikatelé. Zákon výslovně říká, že vláda má kompenzovat ztráty, které lidé kvůli takto vyhlášeným opatřením utrpí.
Šlo to i jinak, vláda situaci podcenila
Právníci Dostál a Kraus se shodují, že pokud chce vláda ještě zpřísnit stávající opatření, je dobře, že tak bude činit pomocí nouzového stavu, na který může dohlížet Poslanecká sněmovna.
Opoziční strany však s podpořením tohoto kroku zatím váhají. Chtějí od vlády slyšet přesné zdůvodnění, proč má být nouzový stav vyhlášen a jaká práva hodlá vláda omezit. Debata se o tom ve sněmovně povede ve středu ráno, odpoledne by pak nouzový stav měla schválit na mimořádném zasedání vláda.
Právník Rekonstrukce státu Kraus upozorňuje, že už během jara vznikal speciální pandemický zákon, který by dal vládě do rukou citlivější právní nástroj pro zvládnutí epidemie. Jeho zavedení by podle něj nevzbuzovalo takové emoce, neboť by umožňoval daleko menší rozsah zásahů do práv a svobod občanů než nouzový stav, přičemž jednotlivé kroky by musela odsouhlasit sněmovna.
Návrh tohoto zákona se však ve sněmovně vůbec nezačal projednávat. "Vláda situaci zásadně podcenila a nezajistila si pro druhou vlnu právní rámec. Nemuseli jsme dospět do téhle fáze, kdy musíte vyhlašovat nouzový stav, protože bychom mohli postupovat na základě jiného zákona," říká Kraus.