"Byl tady pán, který na mě křičel, co si to vymýšlíme za buzeraci, ať už dáme pokoj a vykašleme se na to," popisuje zážitek z léta ředitelka domova důchodců v Horní Plané Renata Březinová. Terčem zlosti se stala poté, co její podřízení požadovali po muži, který přišel navštívit svého příbuzného, aby vyplnil prohlášení o bezinfekčnosti a nasadil si při pohybu uvnitř budovy roušku. To však odmítal, považoval to zbytečné a obtěžující.
Zatímco během léta člověk běžně roušku potřeboval jen při cestě pražským metrem, v sociálních zařízeních tato povinnost pro návštěvníky zůstala zachována. Ne všichni to však chtěli respektovat, jak dokazují zkušenosti i z jiných domovů pro seniory.
"Takové zkušenosti mají všechny domovy. Zaměstnanci mi pak říkají: 'Pane řediteli, my se tady snažíme, radši nikam nechodíme a pak vidíme návštěvu, jak si sundává roušku.' Řekl bych ale, že se to teď trošku zlepšilo," přitakává ředitel břeclavského domova seniorů David Malinkovič.
Domov v Horní Plané má výhodu, že má velkou zahradu, kde se návštěvy mohou odehrávat. Tam rouška není povinná. I tak si však někteří návštěvníci nechtějí zakrýt ústa a nos ani po krátkou dobu, kdy se ocitají uvnitř budovy zdejšího zařízení. "Dělá jim to strašný problém. A někdy jsou kvůli tomu hrubí na zaměstnance. Je mi to líto. Ne kvůli mně - na mě ať si křičí, jak chtějí -, ale kvůli zaměstnancům. Však oni si tím neváží práce našich holek, které v rouškách musí pracovat pořád," říká ředitelka Březinová.
Zároveň však dodává, že problémových návštěvníků je jen několik a naopak většina rodin veškerá opatření respektuje. "Některým lidem to nedochází nebo jsou prostě sobečtí. Obyvatelé jsou různí," říká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, který potvrzuje, že zkušenost s nedodržování preventivních opatření ze strany návštěvníků mají takřka všechna podobná zařízení.
Zákaz návštěv trápil seniory více než koronavirus
Přitom návštěvy představují patrně největší nebezpečí zavlečení nákazy do domovů seniorů. Na jaře proto několik týdnů platilo opatření, které návštěvy v sociálních zařízení úplně zakazovalo. Někdy klienti zůstali bez kontaktu s rodinou i více než tři měsíce. Žádné takové plošné nařízení se v tuto chvíli neplánuje, ačkoliv denní nárůst počtu nakažených tento týden už několikrát překonal dosavadní rekordy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo tento týden takzvaný semafor pro pobytové sociální služby. Domovy seniorů v regionech, které budou v nejrizikovějším, červeném stupni, by měly veškeré návštěvy zakázat. Zkušenosti jednotlivých ředitelů ale dokazují, že podobné opatření se velmi neblaze podepsalo na zdravotním stavu jejich klientů.
"Nedovedu si představit, že by se podobná situace opakovala," říká ředitelka Březinová. "Mnohým klientům to strašně ublížilo. Zdravotní stav našich klientů bývá už hodně špatný, mnoho z nich je ve třetím nebo čtvrtém stupni demence. A jim nedokážete vysvětlil, proč za nimi rodina nechodí. Den ode dne se nám před očima zhoršovali. I to, že nesměli ven, bylo pro ně strašně deprimující," vysvětluje ředitelka domova v těsné blízkosti vodní nádrže Lipno.
Ředitel Malinkovič si uvědomuje, že jde o hledání optimální hranice. "Má to dvě roviny. Jedna je, že klienti bez návštěv opravdu strádají, druhá však je, že to je jediná možnost, jak je ochránit. Musíte to dát na misky vah. Já bych to nechal na odbornících, aby našli míru, kdy říct, že se musí návštěvy zakázat," myslí si šéf břeclavského domova.
Podle něj by však takový zákaz neměl trvat déle než měsíc a půl. Domnívá se, že po tuto dobu to senioři bez návštěv zvládnou. Ani on by však nechtěl, aby se opakovala situace z jara. Jím vedené zařízení sice tehdy pomáhalo klientům s tím, aby se s rodinami spojili alespoň pomocí moderních technologií, fyzický kontakt s rodinou to však zcela nahradit nedokázalo.
Před tím, aby případný zákaz návštěv netrval příliš dlouhou dobu, varuje i prezident asociace Horecký. Podle něj by takové nařízení mělo skutečně platit jen v regionech s nejhorší epidemiologickou situací - tedy těch, které ministerstvo zdravotnictví označí za červené. "Tam si to po omezenou dobu dokážu představu. Musíme se ale bavit o malých jednotkách týdnů, nikoliv měsíců. Jednoznačně se ukázalo, že pokud se na dlouhou dobu zakážou návštěvy, je to pro klienty z hlediska psychického zdraví a pohody více devastující než riziko nákazy," vysvětluje Horecký.
Koneckonců i ředitelka Březinová tvrdí, že jestli se klienti jejího domova něčeho obávají, tak to není ani tak samotný koronavirus, ale případné nařízení, které by návštěvy zakázalo.
První vlna byla horší
Nákaza se však ani v září domovům seniorů nevyhýbá. Například v Úpici na Trutnovsku se v Domově důchodců Beránek nakazilo koronavirem 31 klientů a 14 zaměstnanců. Do podobného zařízení v Humpolci zase přijela pomáhat armáda, když se tam objevil virus u 23 klientů a 19 pracovníků.
Ačkoliv se počty infikovaných zvyšují, ani zdaleka není podle Horeckého situace v sociálních zařízeních tak vážná, jako byla v dubnu. To, že velké propuknutí nákazy za zdmi domovů seniorů není tak časté, přičítá přijatým preventivním opatřením i tomu, že se klienti vyhýbají rizikovým situacím.
"Povinnost roušek v pobytových zařízeních až na jeden krátký moment nikdy neskončila. Používaly se stále stejně jako rukavice a dezinfekce. Myslím si, že to podobně jako v nemocnicích dost eliminovalo možnost nákazy," vysvětluje Horecký.
