Nedávný nedostatek paralenu v českých lékárnách by mohl být jen slabou předzvěstí toho, co může podle farmaceutických společností čekat Evropu, pokud nechá na výrobce léků plně dopadnout koronavirovou krizi. Firmy totiž tvrdí, že jejich podnikání aktuálně čelí hned několika hrozbám.
Tou první jsou zavřené hranice a složitá přeprava zboží mezi jednotlivými státy. Jak se například v minulém týdnu přesvědčil i český výrobce léčiv Zentiva, když jeho kamiony zůstaly stát na hranicích s Maďarskem.
"Zatím máme surovin pro výrobu klíčových léků dostatek. Problém se však může objevit velice brzy, a to v řádech několika týdnů. Nesmíme dopustit, aby byl dodavatelský řetězec pro farmaceutický průmysl jakkoliv narušen," uvedla generální ředitelka Zentivy Soňa Porubská.
Výrobci a dodavatelé léků z celé Evropy proto tlačí na vznik takzvaných zelených pruhů, které mají zajistit rychlý průjezd kamionů s nezbytnými dodávkami. Mezi ně se samozřejmě počítají i léky a látky potřebné pro jejich výrobu.
Kritické zdržení na hranicích
Česko už zelené pruhy zavedlo 19. března, podobně jako další země. Jak ale ukazují zkušenosti nejen z hranic Maďarska se Slovenskem, systém nefunguje úplně tak, jak si mnozí představovali. Leckde v Evropě přejezdy stále doprovází velké zdržení. "Problémy jsou například při hraničních kontrolách na německých a francouzských hranicích," říká Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která sdružuje výrobce originálních léků.
A nejde podle něj jen o to, že by dodávka dorazila později. Část léků je potřeba uchovávat v chladu. "Představte si, že vám kamion stojí na hranici dva dny a nemůže vypnout motor, protože musí udržovat přesně danou teplotu. Když se to nepodaří zajistit, můžete ten přípravek rovnou vyhodit," vysvětluje Dvořáček.
Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) dokonce po ministerstvu požaduje, aby kontroly a zdravotní prohlídky kamionů s lékařským materiálem na hranicích trvaly maximálně patnáct minut. "Požádali jsme ministerstvo vnitra a ministerstvo dopravy, aby podpořily urychlení průjezdu kamionů na našich hranicích. Plynulý tok látek potřebných pro výrobu léků i léků samotných je v tuto chvíli kritický pro zvládnutí celé koronavirové krize," uvádí ředitel ČAFF Martin Mátl.
Česko je podle Dvořáčka navíc na podobné výkyvy nesmírně náchylné, protože na rozdíl od mnoha dalších států se sem většina léků dováží. "Nejsme vůbec soběstační, jsme vyloženě importní země. Pro nás je průchodnost hranic naprosto nezbytná," říká.
Když se zastaví výroba, zásoby dojdou rychle
Jedna věc je dopravit rychle léky od výrobce do lékárny a věc druhá je mít vůbec co přes hranice převážet. Zatím sklady výrobců ani zdaleka prázdné nejsou, ale není vyloučené, že se to v příštích týdnech změní.
"Dostupnost léčiv obecně se nijak výrazně nezměnila oproti situaci, která panovala před vypuknutím koronavirové infekce. Neevidujeme žádné významné výpadky v dodávkách léčiv," říká mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová. Dodává však, že ústav v posledních týdnech věnuje dostupnosti léčiv mimořádnou pozornost.
Ani výrobci nechtějí přímo vyvolávat paniku. Řada z nich se však obává toho, že se jejich fabriky v příštích týdnech zastaví, ať už kvůli nedostatku surovin nebo pracovních sil. Firmy se totiž bojí, že státy vydají ještě přísnější opatření než dosud a léky nebude mít kdo vyrábět.
"Musíme být schopni udržet výrobu. Nemůže se stát, že nějaký stát nechá naše zaměstnance doma, nebo že se třeba odbory rozhodnou, že zaměstnanci nebudou chodit do práce. V tu chvíli jsme skončili. Naše zásoby jsou velmi krátkodobé, jakmile se výroba zastaví, léky brzy dojdou. Nebavíme se o měsících, ale spíš o týdnech," uvádí Dvořáček.
Podobný efekt podle něj může mít omezení takzvaných pendlerů, kteří jezdí kvůli práci za hranice státu. Jako příklad dává Švýcarsko, jednoho z nejvýznamnějších producentů léčiv v Evropě. "Třicet až čtyřicet procent zaměstnanců do tamních fabrik na léčiva dojíždí z Německa a Francie. Jakmile se pro ně hranice zavřou, výroba spadne na polovinu," upozorňuje Dvořáček.
Hromadí se léky, které by mohly působit na Covid-19
Po některých druzích léků je navíc logicky mnohem vyšší poptávka než dřív. Jsou to zejména ty, které pomáhají od příznaků chřipky a nemoci Covid-19. Problém je však v tom, že systém výroby léčiv je podle Dvořáčka na hraně kapacity. "Byli jsme tlačeni k co největší efektivitě. V této chvíli fabriky stále fungují, problém ale je, že už před koronavirem jely na 90 procent. Nemáme proto kapacity na to, abychom lusknutím prstu spustili další výrobu," vysvětluje.
Obratem ale dodává, že se podle něj podaří situaci zvládnout, pokud se všichni budou chovat rozumně. To se však podle Dvořáčka ne vždy děje. Poukazuje třeba na to, že jakmile se o nějakém léku začne psát v souvislosti s tím, že by snad mohl být účinný při léčbě Covid-19, okamžitě začne mizet z trhu. Bez toho, aby se tato naděje potvrdila, se podle něj distributoři a lékárny snaží lékem předem co nejvíce zásobit.
"To jsou ale všechno léky, které se běžně pacientům podávají na úplně jinou indikaci, ať už je to revmatoidní artritida, HIV, nebo třeba malárie," říká Dvořáček. Na takové skokové výkyvy v poptávce však podle něj farmaceutické firmy nedokážou pružně reagovat a léky pak mohou leckde chybět pro ty, kdo je potřebují nejvíc.
Většina léků se dá nahradit jinými, třeba i z ciziny
Pokud by se však situace dramaticky změnila a jednotlivé léky skutečně přestaly být v Česku dostupné, sehraje v zajištění lékařské péče významnou roli už zmíněný Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ten se na takovou situaci už nyní připravuje, a to i přesto, že český stát sám žádné léky nevyrábí ani nedistribuuje.
"Už nyní nad rámec zákona vyhodnocujeme nahraditelnost jednotlivých přípravků a aktivně navrhujeme možná řešení nebo vyhledáváme v jiných členských státech přípravky, které by mohly výpadek daného léčiva nahradit. Je nezbytné podotknout, že většina léků má svou léčebnou nebo terapeutickou alternativu. Těch skutečně nenahraditelných je minimum," uvádí Peterová.
Lékový ústav tak může například schválit dovoz léčiv z Německa, která se za normálních okolností v Česku prodávat nesmí třeba proto, že mají německy psanou krabičku a příbalový leták. Na druhou stranu ale ústav není všemocný. O dodávkách léků bude muset vždy jednat se soukromými subjekty, ať už to jsou výrobci, či distributoři léčiv. Zejména na nich pak bude záviset, jestli se nedostatkové léky do Česka dostanou.
Česká vláda se současně snaží v zemi udržet minimálně všechny léky, které už do Česka ze zahraničí dorazily a byly pro něj určeny. Už 17. března proto zakázala takzvaný reexport - distributoři tak nemohou přípravky určené pro tuzemský trh vyvážet z Česka do jiných zemí.
