WHO se bojí, že nebudou roušky pro lékaře. Čechů se to netýká, šijí si je sami

Jakub Heller Jakub Heller
31. 3. 2020 19:44
Nejen v Česku vzbudilo pozornost pondělní prohlášení představitele Světové zdravotnické organizace (WHO), že roušky jsou k ničemu a mohou lidem naopak škodit. Není to ale tak úplně pravda. Přestože WHO skutečně nedoporučuje masové využívání roušek zdravými lidmi, jeden z hlavních důvodů, proč tomu tak je, pro Česko tak úplně neplatí. Mohou za to zlaté české ručičky.
Češky a Češi zasedli k šicím strojům a vybavili se podomácku vyrobenými rouškami. Povinné nošení roušek, ač je s ním Česko výjimečné, příliš světové zásoby roušek neztenčilo.
Češky a Češi zasedli k šicím strojům a vybavili se podomácku vyrobenými rouškami. Povinné nošení roušek, ač je s ním Česko výjimečné, příliš světové zásoby roušek neztenčilo. | Foto: Jakub Plíhal

Na začátek je potřeba říci, že zástupci WHO o rouškách na pondělní tiskové konferenci mluvili jen proto, že se na ně zeptala rakouská novinářka. Právě v Rakousku totiž od úterý platí povinnost nosit roušky během nákupů.

Když tedy lékař a koordinátor krizové pomoci WHO Michael Ryan potvrdil, že organizace nedoporučuje plošné používání roušek, nemluvil přímo o situaci v Česku. Navíc hned zdůraznil, že WHO nijak nekritizuje země, které všeobecné nošení roušek na veřejnosti zavedly. Jen pro zajímavost, zatím se k tomu odhodlalo pouze Česko a Slovensko. I v těch nejzasaženějších zemích, jako je Itálie a Španělsko, platí jen doporučení ochranné pomůcky nosit. Svou roli v tom právě hraje i doporučení WHO. 

Z pohledu Světové zdravotnické organizace totiž roušky dávají smysl zejména ve chvíli, kdy je má na ústech už nakažený člověk. Pak podle Ryana skutečně pomáhají tomu, aby se virus mezi lidmi šířil pomaleji. Na to, aby roušky nosili i zdraví lidé bez příznaků, však WHO nijak netlačí, spíše naopak.

"Obecně se dá říct, že nedoporučujeme nošení roušek zdravými lidmi, protože zatím nebylo prokázáno, že by to s sebou přinášelo nějaké konkrétní výhody," řekl na konferenci Ryan. Hned se ale opravil s tím, že měl na mysli lékařské výhody, a upřesnil, že nošení roušek může mít pozitivní psychologické a sociální dopady. 

Na řadě míst světa například čelí lidé se symptomy, které provázejí respirační onemocnění, urážkám a někdy i fyzickému násilí. Zdá se, že menší problém je to tam, kde roušky nosí větší část obyvatelstva. I přesto však oficiálním stanoviskem WHO zůstává, že roušky by měli nosit zejména nakažení lidé, ti, kdo se o ně doma starají, a samozřejmě také zdravotníci. Nikoliv však lidé bez symptomů.

I to je důkazem, že také podle WHO mohou roušky v prevenci sehrát svou roli, jinak by je organizace nedoporučovala zdravotníkům a opatrovníkům nemocných.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula však namítá, že je jen velmi těžké poznat, kdo je zdravý a kdo není. Nemoc Covid-19 má totiž nezvykle dlouhou inkubační dobu - až čtrnáct dní - a člověk je nejvíce infekční právě ke konci tohoto období. Na druhou stranu se nemoc šíří kromě fyzického kontaktu převážně kapénkovou infekcí, tudíž člověk bez příznaků, a tedy i bez kašle obtížněji nemoc přenáší.

Přesto je podle Prymuly jistější, když budou roušku nosit všichni, a vláda žádnou změnu pokynů v tomhle směru neplánuje.

WHO: Bojíme se, že nebudou roušky pro zdravotníky

Podstatné ale je, že se WHO nesnaží tvrdit, že když bude celá republika nosit roušky, postup viru to nijak nezpomalí. "Je prostě ještě moc brzy tohle vědět. Zatím se můžeme jen dohadovat, jak to je. Já si myslím, že to funguje, ale studie na to nejsou," říká k tomu český imunolog Zdeněk Zadražil.

Zásadní důvod, proč WHO nedoporučuje, aby roušky nosili úplně všichni, je proto třeba hledat jinde - v tenčících se zásobách na skladech zdravotnického materiálu.

"Neustávající nedostatek osobních ochranných pomůcek je teď jednou z největších hrozeb, které ohrožují naši společnou schopnost zachraňovat životy. Aby mohli naši zdravotníci tyto životy zachraňovat i nadále, musíme jim být schopni poskytnout ochranu, kterou si zaslouží," odpověděl mluvčí WHO Andrei Muchnik na žádost Aktuálně.cz o upřesnění, proč se organizace staví proti masovému využívání roušek.

WHO tak vychází z logické úvahy, že čím více zdravotnických pomůcek spotřebuje široká veřejnost, tím méně jich zbude na ty nejpotřebnější - nakažené pacienty a lékaře.

To je ostatně jeden z důvodů, proč třeba vláda USA své obyvatele přímo vyzývá, aby na veřejnosti roušku nenosili, pokud na sobě nepozorují příznaky. A podle epidemiologa Petra Smejkala je to také hlavní důvod, proč o rouškách v tomhle smyslu vůbec WHO mluví a proč další státy od zavedení povinnosti nosit roušky spíše odrazuje. "Podle mě mají pocit, že by pak roušky už vůbec nebyly," říká lékař.

Zlaté české ručičky

Tato úvaha pro Česko tak úplně neplatí, jak upozorňuje i Zadražil. "U nás si roušky pro svou potřebu lidé šijí sami doma. Osobně na ulici nepotkávám nikoho, kdo by měl na obličeji něco jiného než podomácku vyrobenou roušku," říká Zadražil. 

Česko je v tomto ohledu poměrně specifické a v drtivé většině případů státem zakoupený materiál putuje ke zdravotníkům, nikoliv do obchodů či přímo k lidem. Je však poměrně jednoduché představit si, jak by se zásobami ochranných pomůcek mohli zahýbat jinde. "V jiných státech to prostě takhle nefunguje. Ne všude by si lidé byli schopni takhle sami pomoci," dodává Smejkal.

S tím souhlasí i virolog Ivan Hirsch. Ani podle něj tento argument WHO pro naši republiku příliš neplatí. "V Česku se roušky masivně připravují podomácku z běžně dostupných materiálů. To samozřejmě snižuje jejich efektivitu, ale nezkracuje zásoby kvalitních ochranných prostředků pro pracovníky v první linii potírání epidemie," říká.

Zadražil nicméně souhlasí s myšlenkou WHO, že zdravotníci jsou ve frontě na ochranné pomůcky rozhodně přednější než obyčejní a zdraví lidé. "Pokud se zdravý člověk dostane k lékařským ochranným pomůckám, měl by je skutečně předat zdravotníkům. To je důležité říct," říká.

Cílem WHO tak je, aby zdravotníci na celém světě měli dostatek ochranných prostředků. Ne všechny země jsou ale dost bohaté nebo vůbec schopné získat pro své lékaře vysoce účinné respirátory FFP3, jak se o to snaží Česko, byť také ne úplně úspěšně. Navíc výrobní kapacity nejsou nekonečné, a tak si řada zdravotníků po celém světě musí leckdy vystačit s chirurgickými rouškami. 

I ty jsou ale, zdá se, účinnější než podomácku vyrobené pomůcky, a proto se zřejmě WHO snaží jejich zásoby ochránit. "Několik studií jasně dokázalo, že chirurgická rouška je zpravidla lepší než podomácku vyrobená látková," říká Stejskal. Hodně ale podle něj záleží na tom, z jaké látky je ta látková rouška vyrobená. 

"Chirurgické roušky jsou sice podle studií účinnější, ale taky mají tu nevýhodu, že zpravidla rychleji provlhnou a v takovém prostředí se viru daří. Po dvou hodinách je musíte vyměnit, u té látkové to většinou nemusíte dělat tak často," říká Stejskal.

Roušky skutečně mohou uškodit, když je člověk používá špatně

Poslední důvod, proč se WHO zdráhá doporučit masivní používání roušek, se skrývá v tom, že jejich špatné užívání skutečně může riziko nákazy zvýšit. Když si člověk například roušku sundává nesprávně, jeho prsty se dostávají nebezpečně blízko očím a nosu.

Pokud se předtím takový člověk třeba v hromadné dopravě dotýkal infikovaného povrchu, okamžitě se znásobí šance, že se nakazí. Nebýt roušky, nestalo by se to. S tím souhlasí i Zadražil. "Proto je důležité, aby byly masky a roušky používány správným způsobem," říká. 

Před nasazením roušky si podle něj člověk musí důkladně umýt ruce a až poté přiložit roušku na obličej a vytvarovat ji tak, aby dobře přiléhala k nosu a tvářím. Pak už by se člověk neměl roušky dotýkat, a pokud se mu to přece jen povede, měl by si důkladně umýt ruce mýdlem. Roušku je z hlavy potřeba snímat odzadu a v žádném případě se přitom nedotýkat obličeje. Jednorázová rouška pak patří do koše a bavlněnou je třeba sterilizovat. Ihned poté by si měl člověk znovu důkladně umýt ruce mýdlem.

Zdravotnická organizace tvrdí, že nošení roušek může v člověku také vyvolat falešný pocit bezpečí a ten kvůli tomu může zanedbávat důležitější formy prevence, jako je časté a důkladné mytí rukou mýdlem. "To je za mě pouze spekulace, nevím o žádné sociální studii, která by tohle chování popisovala. Dokonce to může být naopak, že při nošení roušky jsou lidé opatrnější a dávají si pozor na sahání na obličej. Mytí rukou je ale samozřejmě naprosto zásadní," říká Zadražil.

Podle Smejkala však na tomhle tvrzení WHO přece jen něco je. "Lidé se často soustředí jen na jednu věc. Vezmou si roušku a v tu ránu zapomenou na to, že si mají také umývat ruce a držet si dostatečnou vzdálenost od ostatních lidí," říká Smejkal.

Podobně to vidí i Hirsch. "Nebezpečný pocit falešné bezpečnosti při použití ochranných prostředků znám dobře z práce v infekčních laboratořích," říká. Na druhou stranu je podle něj česká veřejnost při pohledu na zamaskované spoluobčany k epidemii mnohem citlivější a snad si i lépe uvědomuje její vážnost.

Podle lékařů nicméně nelze říct, že by všeobecné nošení roušek nepomáhalo v boji s koronavirem, či bylo dokonce škodlivé. Obzvláště v Česku, kde odpadá jeden z hlavních důvodů, proč se ho zdravotnická organizace zdráhá doporučit - tedy nedostatek průmyslově vyráběných roušek.

A nemyslí si to ostatně ani český premiér Andrej Babiš, který se v sobotu na Twitteru pokoušel přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby povinné nošení roušek zavedl i v USA.

Podle Hirsche je stejně tak docela dobře možné, že se česká cesta ukáže jako ta správná a příště už náš příklad budou další země následovat. "Česká republika může být zemí, která k zjištění významnosti nošení roušek při potírání epidemie významně přispěje," říká.

Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prototyp nové rakety SpaceX explodoval na testovací rampě, nehoda nesouvisí se sobotním startem

Prototyp nové rakety Starship společnosti SpaceX dnes explodoval na testovací rampě v americkém státě Texas. Nehoda podle agentury Reuters nesouvisí s chystaným sobotním startem lodě Crew Dragon stejné firmy k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informace o případných zraněných zatím nejsou hlášeny.

V sobotu má raketa Falcon 9, která rovněž patří SpaceX, vynést do vesmíru na druhý pokus z floridského Mysu Canaveral loď Crew Dragon s dvojčlennou posádkou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy