Možná děláme reklamu něčemu, co ani nefunguje, říká o remdesiviru pacientův lékař

Radek Dragoun Markéta Šrajbrová Radek Dragoun, Markéta Šrajbrová
27. 3. 2020 16:46
Zdravotní stav pacienta Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se tři dny potom, co začal užívat experimentální lék remdesivir, zlepšil. Jeho lékař Martin Balík však upozorňuje, že pacient dělal pokroky ještě před podáním léku a není tak jisté, na kolik pomohl samotný remdesivir. Navíc pacient nadále zůstává ve vážném stavu a vyhráno ještě nemá, jak připomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeho lékař.
Lékař Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík
Lékař Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík | Foto: ČTK

Jaká je další budoucnost remdesiviru?

Byl bych velmi rád, kdyby se nám intenzivistům podařilo společně s inkfektology nadefinovat stav pacienta, kdy má podání remdesiviru skutečně nejlepší dopad. Ale opravdu se bojím upínat se k tomuto léku. Tyto tiskové konference vnímám trošku jako PR něčemu, co možná ani nefunguje. Nevím, jestli jsme na dobré cestě k tomu, abychom to rozšířili do takových rozměrů, že skutečně všichni musí mít remdesivir. Sami vidíte, že uzdravených pacientů přibývá po desítkách, někde po stovkách. A ti žádný remdesivir nedostali.

Ano, na tiskové konferenci jste řekl, že nevíte, na kolik stojí za zlepšením zdravotního stavu pacienta remdesivir. Koneckonců lépe se mu začalo dařit ještě před podáním léku. Čím to bylo?

Tím, že my tady rutině léčíme pacienty na ECMO (mimotělní membránová oxygenace, krev pacienta je při takové léčbě vedena z těla pacienta do oxygenerátoru, kde dochází k jejímu okysličení, a přístroj tak nahrazuje funkci plic, pozn. red.), čímž se léčí tyhle záněty plic. Je to komplexní záležitost a my tady tohle děláme už minimálně 13 let.

Takže je to komplexní léčba, kterou nyní nemohu rozebírat do detailu, aniž bych odkryl některé pacientovy choroby. Jsem vázán lékařskou mlčenlivostí, takže více k léčbě tohoto konkrétního pacienta říct nemůžu.

Vy jste varoval před přílišným optimismem. Na druhou stranu pacient už nepotřebuje mimotělní okysličování těla, i když tedy stále zůstává na umělé plicní ventilaci. V čem se tedy zlepšil jeho zdravotní stav, že jste ho mohli odpojit od ECMO?

Jeho imunitní systém se probudil a začal efektivně eliminovat koronavirus. To je myslím to nejdůležitější. Já za tím vidím to, že se nám u něj skutečně podařilo nastartovat buněční imunitu a jeho parametry jsou teď takové, že si myslím, že se s koronavirem popere úspěšně. Tak jako možná jednou každý z nás.

Pacient je nyní na umělé plicní ventilaci, ale v odvykacím režimu. Co to znamená?

To znamená, že je tracheostomií (průdušnice je uměle vyústěna na povrch těla, pozn. red.) připojený na umělou plicní ventilaci, ale že je ve fázi, kdy už není ventilátorem tak agresivně ventilován.

Jaký je tedy jeho zdravotní stav?

Pán je nadále v těžkém stavu. Uvidíme, co přinese dalších 48 nebo 72 hodin. My spěcháme, protože jeho parametry nedávají prostor k otálení. A čím déle bude v prostředí intenzivní péče, tím horší bude potom jeho stonání a tím více svých sil ztratí.

Jak máme vnímat jeho pokrok v posledních třech dnech? Zlepšila se výrazně jeho šance na úplné zotavení?

To je otázka, co je definice úplného zotavení, ale ano. Jeho šance přežít to se zvětšila.

Remdesivir by měl fungovat tak, že zabraňuje rozmnožování koronaviru. Má tedy váš pacient nyní v těle méně viru?

Uvidíme. Virovou nálož budeme teprve ověřovat a uvidíme, jestli se nám to podařilo.

Ale zabráněním rozmnožování by měl remdesivir koronavir v těle vymýtit.

To nevíme. Pouze víme, že jsou lidi, kteří ho dokázali úplně vymýtit a zbavili se ho. V těle ho nemají díky úspěšně nastartované imunitě a vytvořené protilátce.

Pro tohoto pacienta máte jen omezené množství remdesiviru. Poslední dávku by měl obdržet na začátku dubna. Může se jeho stav zhoršit po vysazení léku? Je možné, že budete pro něj žádat o další dávku?

Jeho stav se může zhoršit. Opravdu se může stát cokoliv. Vůbec nemáme vyhráno. Jak to bude dál s remdesivirem, nevíme. Program byl zastavený, teď očekáváme, že firma Gilead podle svých možností nastaví kritéria, na základě kterých bude lék dál distribuovat.

Jsou nějaké další experimentální léky, které vidíte jako nadějné?

Nějaké léky máme už přímo tady. Používáme třeba hydroxychlorochin, což je antirevmatikum. Jeho podávání jsme ale omezili skutečně jen na monitorovaná nemocniční lůžka a se souhlasem určitých autorit a společností, které vědí, jak lék funguje, jaké má vedlejší efekty a jak může svými interakcemi se spoustou dalších léků, které riziková populace bere, zamávat. Jde o lék, který má ovlivnit kyselost buněčného obsahu tak, že vir pak nemůže ve své koroně produkovat správné proteiny a přilepit se na receptory v plicích, přes které se dostává dovnitř, kde následně začne plíce ničit.

Další možností jsou různé imunomodulace. Například určitý pacient může reagovat na nálož viru vyloženě patologicky, čímž vyprodukuje šílenou zánětlivou odpověď, která pak vir zničí. Když bychom něco takového věděli, snad bychom mohli cíleně použít určité mononuklerární protilátky, které by zablokovaly imunitní odpověď. Ale to je léčba extrémně drahá a náročná a zatím v tomhle nemáme úplně jasno.

Pak se ještě mluví o tom, že u některých pacientů ve světě zabraly léky na HIV.

Jde o antiretrovirové léky, které se skutečně podávají u HIV pacientů. Má to logiku v určitém patofyziologickém aspektu, ale z dat, které se sehnaly zatím z Itálie, kterým věřím o trošku více než Číně, to spíše ukazuje na vedlejší efekty a spíše se od toho bude ustupovat.

Pak jsou tady ještě imunomodulační efekty různých antibiotik, které se ale zase mohou podepsat na jiných lécích a ovlivnit, co se s pacientem děje. Prostě je potřeba být zdrženlivý a se znalostí toho, co podávám do pacienta, hlavně pacientovi neuškodit. To je hlavní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy