


Ústavní soud odmítl návrh Nejvyššího soudu, který by v případě úspěchu rozšířil prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19. V zákoně tak zůstává zakotvená podmínka "zvlášť závažného" ublížení na zdraví.

Ústavní soud rozhodoval tento týden bez veřejného jednání, důvodem odmítnutí je dílem neoprávněnost navrhovatele, dílem zjevná neopodstatněnost návrhu, vychází z přehledu plenárních věcí na webu soudu. Plné odůvodnění zatím není dostupné.
Návrh souvisí s případem muže, u kterého se v roce 2022, dva týdny po třetí dávce očkování proti koronaviru, rozvinula myokarditida, tedy zánět srdečního svalu. Léčili jej opakovaně v Nemocnici Hořovice a také v pražské Nemocnici Na Homolce. Před očkováním proti covidu-19 muž neměl žádné dlouhodobé problémy.
V žalobě se domáhal bezmála osmi milionů korun, šlo hlavně o náhradu za ztížení společenského uplatnění, dále o bolestné a náhradu ztráty na výdělku. Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl. Poukázal na to, že podle lékařských zpráv muž odcházel do domácí péče v celkově dobrém stavu, není tedy naplněna podmínka "zvláště závažných" zdravotních dopadů, mezi které se řadí třeba dlouhodobé ohrožení života, těžká invalidita nebo komatózní stavy.
Muž neuspěl ani s odvoláním k Městskému soudu v Praze. Poté podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který řízení přerušil a obrátil se na Ústavní soud. „O dovolání nelze prozatím rozhodnout, neboť příslušná právní úprava je v takovém rozporu s ústavním pořádkem ČR, že jej nelze překlenout právním výkladem,“ napsali soudci Nejvyššího soudu.
Navrhli konkrétně zrušit část takzvaného lex covid, tedy zákona o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění covid-19, a také část zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Poukázali jednak na rozpor mezi oběma normami, dále na výkladové nejasnosti, gramaticky chybnou a nelogickou formulaci, a také na přísnost právní úpravy.
Podle Nejvyššího soudu měl Ústavní soud zrušit v obou zákonech slova "zvlášť závažné". Soudy by pak mohly v každé konkrétní věci posoudit zdravotní následek očkování a stanovit spravedlivou náhradu. Už nyní je zřejmé, že Ústavní soud návrhu nevyhověl, důvody zveřejní později v písemném odůvodnění. Poté se Nejvyšší soud k případu vrátí a rozhodne o mužově dovolání.



Cena nafty v ČR stoupla od začátku války na Blízkém východě 28. února v průměru o 6,10 koruny na 39,20 koruny za litr. Naposledy byla průměrná cena dieselu nad 39 korunami v dubnu 2024. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl v uplynulých dnech mírnější, v současné době se prodává u čerpacích stanic za průměrných 36,36 Kč za litr, což je o 2,75 koruny více než na konci února.



Úterní jednání Poslanecké sněmovny se stalo v životě poslankyně Markéty Šichtařové (Svobodní) svým způsobem výjimečným dnem. Poté co byla kritizována řadou politiků i částí veřejnosti za to, že ve sněmovně vůbec nemluví a nepracuje ani v žádném výboru, konečně promluvila. A to dokonce hned dvakrát – jak na tiskové konferenci hnutí SPD, za něž kandidovala, tak následně i v jednacím sále.



Spojené státy navrhly, aby třístranná jednání s Ruskem o ukončení války pokračovala příští týden, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur. Rozhovory by se podle něj mohly konat ve Švýcarsku či Turecku.



Ukrajinští vojenští experti jsou tento týden očekáváni v Kataru, Spojených arabských emirátech a v Saúdské Arábii, aby tam sdíleli své zkušenosti s ničením dronů íránské konstrukce. Oznámil to v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.



Požár plynu unikajícího z potrubí v Dobrovského ulici v Praze 7 byl po zhruba čtyřech hodinách uhašen, plynaři zastavili přívod, oznámil novinářům mluvčí hasičů Miroslav Řezáč. Hasiči podle něj ještě na místě měří koncentrace plynu. K zastavení požáru museli plynaři udělat výkopové práce, uzavření nejbližší plynové přípojky nestačilo. Požár vyvolal evakuaci čtyř domů a omezil dopravu v okolí.