Čtvrteční verdikt není pravomocný, státní zástupce si nechal lhůtu na rozmyšlenou. Obhájce ani obžalovaný ve čtvrtek k soudu nedorazili, z jednání se omluvili.
Do zmíněné první třídy v Základní škole Plynárenská chodily převážně romské, vietnamské a arabské děti. Fotografii dětí zveřejnil regionální Deník a na sociální síti pak někteří lidé pod fotografii psali nenávistné komentáře.
Kroupa podle soudu komentoval snímek větami: "Ještěže jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí." Podle soudkyně Lucie Yakut už nyní bylo prokázáno, že profil na sociální síti, na kterém komentáře vyšly, patří Kroupovi.
Muži hrozilo vězení od šesti měsíců do tří let za tento čin a za to, že na sociální síti zveřejnil fotografie Adolfa Hitlera, Hermana Göringa a říšské orlice s hákovým křížem.
Státní zástupce navrhl podmíněně odložený trest ve výměře dvou let s odkladem na tři až čtyři roky. "Podstatné je, že došlo k uznání viny, nicméně z naší strany byl navrhován trest přísnější, především s ohledem na trestní minulost obžalovaného, bude zváženo podání odvolání," řekl novinářům státní zástupce Ondřej Langr.
Byl to projev nenávisti, uvedla soudkyně
Komentář pod fotkou sedmačtyřicetiletý Kroupa zveřejnil v listopadu 2017. Soudkyně Lucie Yakut uvedla, že polehčující okolností je doba, jaká od skutku uplynula. Soud doplnil dokazování na základě pokynů krajského soudu o výslech několika svědků. Jeden z nich uvedl, že s Kroupou přes Facebook komunikoval.
Kroupa sám odmítl vypovídat, při pondělním hlavním líčení nevyužil možnosti závěrečného slova, skutků nelitoval. To, že je spáchal, je podle soudkyně dále prokázáno tím, že profilové jméno na Facebooku je podobné jménu obžalovaného, komentář byl psán z Dánska v době, kdy tam byl Kroupa.
Komentář pod fotkou prvňáků nepovažuje soud za humor tak, jak to uvedl Kroupův obhájce v závěrečné řeči. Je to podle soudu přečin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. "V žádném případě nebylo možno dospět k závěru, že komentář by byl byť zcela nevhodným vtipem či žertem ze strany obžalovaného, rozhodně se nejednalo o humor," uvedla soudkyně.
Obsahem komentáře je podle ní odkaz k "řešení" ve formě vyvražďování v plynových komorách tak, jak se to dělo za druhé světové války Židům. "Odkaz na takovýto postup lze vyhodnotit jako projev nenávisti a její podněcování," uvedla soudkyně.
Z nálezu ústavního soudu podle Yakut mimo jiné vyplývá, že právo menšiny na vyjádření politického postoje nesmí být zaměňováno za právo libovolnými prostředky hlásat zlo.
