Při jmenování do funkce jste zmínila, že chcete zlepšit spolupráci s partnery v regionech. Jak konkrétně by ideální spolupráce měla podle vás vypadat?
Spolupráce v krajích by měla představovat dialog o regionální situaci na trhu práce, o skladbě oborů na místních školách, dále komunikaci s jednotlivými obcemi v rámci společné sociální práce s příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi. Tato partnerství by měla být založena na funkčním propojení jednotlivých subjektů na regionálním trhu práce s cílem komplexně řešit problematiku zaměstnanosti a vzájemně si předávat zkušenosti a know-how.
Krajské pobočky Úřadu práce zřizují za tímto účelem poradní sbory, mezi jejichž členy by měly být zejména organizace zaměstnavatelů, organizace zdravotně postižených, zástupci územně samosprávních celků a zástupci vzdělávacích institucí.
Nezaměstnanost je nízká, míst je dost. Přesto si některé firmy stěžují, že nemohou najít zaměstnance. Kde je chyba? Jak hodláte zlepšit pomoc firmám s vyhledáváním lidí?
V evidenci zůstávají uchazeči, kteří mají různá zdravotní omezení, jinou kvalifikaci, než jakou na volná pracovní místa požadují zaměstnavatelé. Zaměstnavatelé mají dlouhodobě zájem o kvalifikované pracovníky v technických oborech, kterých je v evidenci Úřadu práce velmi málo. A v tom případě přichází na řadu rekvalifikace. Úřad práce umí jejich prostřednictvím a na základě přesných požadavků zaměstnavatele připravit konkrétního uchazeče.
Dalším problémem je nedostatek pracovních míst pro ženy, zejména pracovních míst bez směnného provozu, pro osoby se zdravotním postižením či vysoká nezaměstnanost osob ve věku nad 50 let. Všem skupinám, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnujeme zvýšenou péči. Podporujeme jejich zaměstnanost především v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.
Úřad práce nabízí už nyní firmám operativní výběry vhodných uchazečů o zaměstnání. Dle jejich požadavků provádí "předvýběry" uchazečů. Pořádá nábory přímo ve vlastních prostorách, realizuje exkurze nezaměstnaných do firem.
Zmínila jste poradenství a zlepšení vzdělávání podle potřeb zaměstnavatelů. Jak toho hodláte docílit, a jaké jsou tedy potřeby zaměstnavatelů, kterým se zatím nedaří vycházet vstříc?
Za důležité považuji předpovídání potřeb zaměstnavatelů. Úřad práce pravidelně monitoruje potřeby zaměstnavatelů, plánování lidských zdrojů ve firmách. Je nutno přizpůsobit systém vzdělávání potřebám zaměstnavatelů. Je vysoce neefektivní, pokud končí v evidenci uchazečů o zaměstnání absolventi, kteří nejsou ve svých profesích uplatnitelní. Tito mladí lidé, kteří by měli představovat potenciální novou generaci zaměstnanců, tak hledají uplatnění prakticky bez odborné kvalifikace, protože pro jiné obory nemají ani základní teoretické znalosti a praktické dovednosti, byť minimální, získané praxí v době studia.
Nelze zapomínat také na přenositelnou kompetenci v podobě znalosti cizího jazyka práce s počítačem. V té souvislosti bych ráda upozornila na náš nový projekt Vzdělávání a dovednosti pro trh práce 2 (Nové vědomosti = Nová šance). Jeho hlavním cílem je realizace cílených rekvalifikačních kurzů (jak rekvalifikací zabezpečovaných, tak i rekvalifikací zvolených), potažmo i poradenských činností, které budou zaměřeny na dané regionální podmínky. Jeho podstatou je úzká spolupráce Úřadu práce se zaměstnavateli, přímý monitoring trhu práce a současných či plánovaných požadavků na konkrétní pracovní pozice.
V rámci projektu bude Úřad práce nabízet volná pracovní místa klientům. Pokud by nesplňovali jejich požadavky, pak je zařadíme do rekvalifikačního kurzu, a to na základě podrobného individuálního pohovoru či pracovní diagnostiky.
Jak bude vypadat slibovaný důkladnější monitoring pracovních míst?
Jde o klíčovou aktivitu Úřadu práce. V rámci monitoringu volných pracovních míst kontaktují jeho zaměstnanci firmy a obce, vyhledávají volné pozice pro uchazeče o zaměstnání a dále je seznamují nejen s jednotlivými nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž složení vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu. Úřad práce se ještě více zaměří na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje.
Smyslem monitoringu trhu práce bude získat takové informace, aby na jejich základě Úřad práce mohl poskytnout zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje.
Jak hodláte pomoci skupinám ohroženým na trhu práce - absolventům, lidem v předdůchodovém věku, matkám po rodičovské?
Zejména u absolventů je nezbytné, aby se s nimi pracovalo hned na samém počátku vstupu do evidence. Tito mladí nemají pracovní návyky, nemají praxi a často mají pouze základní teoretické znalosti z oboru, kterému se při studiu věnovali. Na jejich předpoklady a chuť pro brzké zařazení na trh práce má velký vliv skutečnost, jaký vztah k práci mají jejich rodiče a blízké okolí.
Důležité je proto zjistit, jak zdokonalit jejich předpoklady pro výkon zaměstnavateli poptávané profese a pomoci jim tyto předpoklady zajistit, například formou motivace, rekvalifikace nebo poskytováním příspěvku zaměstnavateli na částečnou úhradu jejich mzdových či platových nákladů po dobu, kdy se absolvent práci učí, a proto nepodává plnohodnotný pracovní výkon.
Co mladí rodiče?
Problém rodiče při návratu po rodičovské dovolené většinou spočívá v potřebě upravit pracovní dobu tak, aby mohl skloubit péči o dítě s výkonem svého povolání.
V České republice je podle průzkumů dlouhodobě nedostatek pracovních míst na zkrácený úvazek. Proto se snažíme motivovat zaměstnavatele, aby tam, kde je to možné, zkrácené pracovní úvazky rodiči nabídli. Úřad práce například může zvýhodnit takové pracovní místo zvýhodněným příspěvkem na mzdové či platové náklady zaměstnance, kdy standardní výše příspěvku nemusí být úměrně krácena k délce zkráceného úvazku, ale může být o něco vyšší. Východiskem také může být sdílené pracovní místo, kdy se dva nebo více zaměstnanců "podělí" o jedno takové místo.
A lidé před důchodem?
Lidé v předdůchodovém věku mohou znamenat pro zaměstnavatele přínos zejména při předávání svých pracovních zkušeností, které získali dlouhodobou praxí, nastupujícím generacím.
Snažíme se apelovat na zaměstnavatele, aby si tuto cennou devizu uvědomili a také využili ve svůj prospěch pro mezigenerační výměnu poznatků a zkušeností při nástupu nových pracovníků. Podporuji myšlenku takzvaných smíšených týmů - mladí, starší, ženy a muži. Každý z nich má svou přidanou hodnotu ve firmě. Tím si zaměstnavatel může zajistit stabilní vysokou úroveň podnikatelských aktivit.
Ovlivňují nějak nezaměstnanost agentury práce? Hodláte s nimi více spolupracovat?
Agentury práce jsou realitou a součástí trhu práce jako zaměstnavatelé nebo zprostředkovatelé práce. Spolupracujeme s nimi už nyní, protože v regionech agentury hledají kandidáty i mezi uchazeči o zaměstnání. Pro agentury pořádáme předvýběry nebo nábory uchazečů o zaměstnání.
V mnoha případech má uvedená forma zaměstnávání svá opodstatnění, na druhou stranu však bývá zaměstnavateli užívána ve zbytečně vysoké míře.
Vždy je dobré, pokud má zaměstnanec jistotu zaměstnání, je takzvaně ukotven a má šanci tak sdílet firemní kulturu dané organizace. Přímý podíl agenturního zaměstnávání na nezaměstnanosti je díky mnoha faktorům diskutabilní.
Plánuje se zavedení sdíleného zprostředkování, kde by Úřad práce na základě dohody spolupracoval s vybranými agenturami práce na zprostředkovávání zaměstnání pro uchazeče.
Slíbila jste také zefektivnit výplatu dávek. Co nyní efektivitu brzdí? Jak konkrétně výplatu zlepšíte? Kolik na to potřebujete nových lidí a peněz?
Individuálním přístupem ke klientům hmotné nouze se nám postupně daří snižovat objem a počet dávek pomoci v hmotné nouzi, ovšem jde o velmi náročnou práci. Aktuální otázka personálního posílení v této oblasti je stále na místě a je předmětem intenzivní diskuse s ministerstvem práce a sociálních věcí.
Jaké změny chystáte v kontrole poskytování dávek a v sociálním šetření?
Jednoznačně vyšším počtem sociálních šetření za podmínky, že budeme mít v této oblasti dostatek zaměstnanců. Sociální šetření vedou k prověření podmínek na dávku, čímž dochází k efektivnějšímu vyplácení dávek a jejich adresnosti, tj. vyplácet opravdu těm, kteří se v problémové situaci ocitli a pomoc potřebují.
Co si máme představit pod slibovaným proklientským přístupem?
Jednoznačně vysoce profesionální, individuální poradenství všem klientům Úřadu práce. Naším cílem je věnovat se každému klientovi, který pomoc opravdu potřebuje.
Naše pracoviště se přizpůsobují také potřebám klientů. Snažíme se jim nabídnout na jednom místě co nejširší rozsah služeb, včetně základního poradenství. Počítám s tím, že se ještě více zaměříme na zvýšení podílu individuální práce s klientem před jeho zařazením do některé z aktivit, tak aby požadovaná rekvalifikace či jiná aktivita byla co nejvíce účelná a efektivní. U každého klienta je nutná zpětná vazba o efektivitě naší pomoci. I toto je však ovlivněno podmínkou dostatečného počtu našich zaměstnanců.
Cílem je zejména snížení doby evidence, protože dlouhodobá nezaměstnanost vede ke ztrátě pracovních a sociálních návyků. Je nutná také prevence před opakovanou evidencí na Úřadu práce. Důležitá je také spolupráce s neziskovým sektorem, samosprávou a dalšími subjekty na trhu práce, protože jedině vzájemnou spoluprací a informovaností můžeme dosáhnout zlepšení situace na lokálních trzích práce podle konkrétních potřeb regionů.
Co myslíte tím, že je potřeba zvýšit bezpečnost jednotlivých pracovišť? V čem je nyní nedostatečná? Jak toho hodláte docílit?
Bohužel agresivita některých klientů vůči pracovníkům úřadů práce je značná. Bouchání do stolu, kopání do židlí, shazování počítačů a prásknutí dveřmi jsou téměř na denním pořádku na všech kontaktních pracovištích Úřadu práce. Nervozita klientů stoupá i v souvislosti s jejich špatnou ekonomickou situací. Spolupráce s nimi pak není nijak jednoduchá. Jejich agresivita negativně působí také na ostatní klienty, např. maminky s dětmi, zdravotně postižené a jiné. Řada jiných klientů pak má strach na úřad přijít. Celkový dopad na naše zaměstnance je opravdu značný.
V poslední době bohužel roste počet případů také fyzického napadení našich zaměstnanců, jen za letošní rok evidujeme 420 incidentů.
Proč nezaměstnaní úředníky napadají?
Mezi hlavní důvody patří nespokojenost s výplatním termínem, rychlostí zpracování žádosti a následné výplaty dávek, s jejich výší či jejich nevyplacením v hotovosti, nepřiznáním dávky či podpory v nezaměstnanosti, vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání nebo neochota doložit podklady nutné pro správní řízení. Čím dál více se na zhoršující situaci podepisují také alkohol a drogy. Nejčastějšími terči slovního a fyzického napadání ze strany klientů jsou pracovníci hmotné nouze. Dochází k nim ale i v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory. Z 99 procent působí na těchto postech ženy.
Musím říct, že v tomto ohledu velmi dobře funguje spolupráce s městskou a republikovou policií. Průměrná doba příjezdu policistů po nahlášení incidentu se pohybuje mezi 5 až 10 minutami. Pokud je klient hodně agresivní, odvedou si ho na služebnu. V některých případech jsme už ale museli podat i trestní oznámení. Naším cílem je dovybavit pracoviště přepážkami, které budou plnit bezpečnostní funkci ochrany zaměstnanců. Nechceme budovat bariéry, to v žádném případě. Ale chránit vlastní pracovníky je povinností každého zaměstnavatele, tedy i Úřadu práce.
Ministryně práce Michaela Marksová říká, že chce co nejrychleji dostat lidi z ubytoven, především rodiny s dětmi. V této oblasti prý spoléhá na pomoc Úřadu práce, který by s lidmi na ubytovnách měl pracovat. Jak konkrétně se těmto lidem tedy budete věnovat? Jakou podporu ze strany ministerstva k tomu budete potřebovat?
Generální ředitelství vede ve spolupráci s krajskými pobočkami Úřadu práce detailní informace o struktuře ubytoven, jejich kapacitách, počtu osob, kterým jsou dávky poskytovány. Taktéž aktualizujeme informace o počtech dětí na ubytovnách tak, aby primárně rodiny s dětmi opustily ubytovací zařízení a získaly možnost standardního bydlení.
To však předpokládá úzkou vazbu na pracovníky měst a obcí, primárně sociální pracovníky. Ke zlepšení celkové situace je intenzívní spolupráce s obcemi velmi podstatná. Připravujeme také plány přípravy na změnu ubytování, např. trénink schopnosti hradit pravidelně náklady na bydlení.
