Uplynulé pondělí jednala česká vláda s ukrajinskou vládou v Kyjevě. Co ve vás zanechalo nejsilnější dojem?
Nejsilnější dojem ve mně zanechal potemnělý Kyjev. Nefungovalo tam veřejné osvětlení. Když jsme se večer ze schůzek vraceli na nádraží, působilo to jinak, než jsem byl zvyklý. Město je prázdnější, já ho znám jako plné lidí. Je tam jiná atmosféra a napětí. Přesto se lidé snaží pokračovat ve svých životech.
S ukrajinskou stranou jsme podepsali deklarace a domluvili se na spoustě věcí, o některých ale budeme mluvit, až se je podaří dotáhnout. Pro mě je ale klíčová atmosféra, ve které jednání probíhalo. Byla velmi srdečná a přátelská. Není samozřejmostí, aby oficiální jednání probíhala v takovém duchu. Je to známkou toho, že obě strany mají upřímný a srdečný zájem na spolupráci a prohlubování vztahu.
Vnímá Ukrajina Česko jako silného spojence i přes to, že od září se na Václavském náměstí v Praze opakovaně konají demonstrace příznivců Ruska?
Jednoznačně. Ukrajina rozumí, že naše společnost není jednolitá a jsou zde různé politické proudy. Na druhou stranu ví, že česká společnost většinově Ukrajinu a její boj za svobodu a nezávislost podporuje.
Co byste demonstrantům z náměstí řekl na jejich argument, že česká vláda pomáhá Ukrajině více než vlastním občanům?
Naše podpora Ukrajině znamená, že se válka nepřiblíží střední Evropě. Jde o bezpečnost Česka. Rusko si ve své imperiální expanzi dělá nároky i na další země, například Pobaltí. Na Ukrajině se dnes bojuje i za naši nezávislost, svobodu a prosperitu. To je ten hlavní argument, který říkám všem, i těm, kteří nenesou ve svém srdci vztah k Ukrajině.
Na poválečné rekonstrukci Ukrajiny se bude podílet i Česko, na starosti má mít Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny. Kvůli tomu tam chce otevřít zastupitelský úřad. V jaké fázi tato snaha je?
Naše nové pracoviště v Dnipru jsme předběžně konzultovali s ukrajinskou stranou, této myšlence je nakloněna. Bude tam pobočka našeho zastupitelského úřadu v Kyjevě. V tuto chvíli hledáme vhodné technické a materiální zabezpečení. Nicméně abychom to pracoviště mohli otevřít, bude se muset zlepšit bezpečnostní situace na východě Ukrajiny.
Jak plány na obnovu země komplikuje fakt, že se válka protahuje?
Tlak na vytvoření mezinárodních mechanismů a nalezení balíků finanční pomoci na obnovu Ukrajiny se nestupňuje. Teď se řeší hlavně příprava Ukrajiny na zimu. Rusko cílí útoky raketami a íránskými drony na kritickou infrastrukturu, která podkopává schopnost země zvládnout zimu. V Kyjevě jsme se byli podívat na zničené civilní domy, ve kterých zahynuli civilisté, například těhotná žena, právě protože Rusové cílili na teplárnu. Ta paradoxně zůstala nepoškozena, ale zasáhli dům.
Kolik chce Česko do obnovy Ukrajiny investovat?
Na příští tři roky jsme schválili finanční rámec 500 milionů korun každý rok, zároveň to otevírá příležitosti českým firmám. V přípravě je spousta dalších aktivit, které nelze realizovat, dokud neskončí válka. Dněpropetrovská oblast je významná průmyslová a byznysová část země. Z toho bude vycházet podoba naší pomoci. A z toho, v čem je Česká republika silná a kde bude ukrajinský zájem.
"Nulové vztahy neznamenají, že vztahy nejsou"
Jaký smysl v současné situaci má, aby v Praze stále působil ruský velvyslanec?
Česká republika a Ruská federace mají vztahy na bodu mrazu. To ale neznamená, že nemáme vztahy. Je vhodné a žádoucí, abychom byli schopni na nejzákladnější úrovni komunikovat. Proto existuje Vídeňská úmluva o diplomatických stycích. Proto diplomaté požívají ochrany, aby i v době vyostřených vztahů existovala základní komunikační linie. Vztahy v tuto chvíli nejsou takové, abychom si diplomatické styky přerušili.
Když jsou vztahy na bodu mrazu, jakou agendu tedy ruský velvyslanec v Praze a český velvyslanec v Moskvě vykonávají?
Agenda je poměrně omezená. Na druhou stranu není tajemstvím, že ruský velvyslanec v Praze byl několikrát předvolán na ministerstvo zahraničí. Jasně jsme mu sdělovali postoje České republiky k válce na Ukrajině a k některým jejím epizodám. Stejně tak čas od času komunikujeme písemnou formou s ruskou stranou.
Nejmladší ministr vlády Petra Fialy
Jan Lipavský (* 1985) řídí ministerstvo zahraničí od 17. prosince 2021, kdy prezident Miloš Zeman vládu Petra Fialy (ODS) jmenoval. Lipavský je jejím nejmladším členem. Úřad pod jeho vedením důsledně prosazuje prozápadní postoje. Sám Lipavský měl letos v září coby první Čech od dob Václava Havla projev na Radě bezpečnosti OSN.
V minulém volebním období byl Lipavský poslancem, byl členem zahraničního výboru a výboru pro obranu. V loňských sněmovních volbách se do dolní komory parlamentu nedostal. Vystudoval bakalářský obor mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem Pirátů je od roku 2015.
Stanovil jste nějakou červenou linii, při jejímž překročení Ruskem jeho velvyslance vyhostíte?
Takto červenou linii nastavenou nemáme. Nechci ani spekulovat, jak by měla vypadat. Na druhou stranu děláme sebevědomou zahraniční politiku. Tato vláda hájí české zájmy. A myslím si, že v historii vztahů mezi zeměmi lze odečítat, v jakých situacích se přerušují diplomatické vztahy.
Do Prahy přilétalo 250 Rusů denně
Vláda v říjnu rozhodla o tom, že do Česka nebudou smět Rusové směřující ze zemí mimo Schengenský prostor na turistické vízum. Má toto opatření symbolický, nebo spíše bezpečnostní význam?
Oba důvody jsou podobně hodnotné. Každý den na tato víza před zavedením zákazu do České republiky na Ruzyni vstupovalo dvě stě až dvě stě padesát osob z Ruska. To představovalo bezpečnostní faktor.
Obdobný zákaz přijalo zatím jen Polsko, Finsko a pobaltské země. Budete v diplomatickém prostředí vyvíjet tlak, aby se k němu připojily další země unie?
Široce se soustřeďujeme na to, aby Evropská unie dokázala přehodnotit celý vztah k Rusku. Debata stále běží, v jejím rámci se nyní bavíme o devátém sankčním balíku. V tuto chvíli nemá ve vámi zmíněné agendě smysl pokračovat. Dosáhli jsme v ní bodu, kdy je naplněná.
A byla to Česká republika, kdo na neformální radě ministrů zahraničních věcí navrhl, aby Evropa zpřísnila vstup ruských občanů do Evropy. Toho se podařilo částečně dosáhnout. Rusové nyní musí žádat o plná víza. Každý ruský občan, který vstupuje do Evropské unie, se musí fyzicky dostavit na zastupitelský úřad dané země na pohovor. Díky tomu lépe víme, kdo do unie vstupuje a za jakým účelem. Zároveň se podařilo dosáhnout toho, že jednotlivé země mohou zavést zmíněný zákaz vstupu pro účel turismu, sportu a kultury.
Minulé úterý proběhla v Černínském paláci debata za účasti zástupců univerzit a think-tanků, která započala tvorbu nové strategie Česka s ambicí revidovat vztahy s Ruskem. Jaké mají být její základní body?
Když jsme dávali do programového prohlášení vlády revizi vztahů s Ruskem a Čínou, ruská agrese se v nějaké míře potenciálu ve veřejném prostoru teprve začala projevovat. Ale 24. únor 2022 zcela zásadně proměnil vztah Česka a Ruska. Jestli v předchozím volebním období bylo politickou otázkou, jestli se Rusko bude nebo nebude moci účastnit výstavby nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech, tak po 24. únoru to vůbec není otázkou.
Zmíněná revize bude hledat odpovědi na otázku, jak a za jakých podmínek budou naše vztahy s Ruskem vypadat. Jsem rád, že ta debata proběhla. Budou probíhat další. Výsledkem bude do určité míry potvrzení naší současné politiky, kterou tvoříme dnes a denně. V tuto chvíli nejsem schopný říct, kdy by tato strategická revize vztahů s Ruskem měla být hotová. Ale píšeme také bezpečnostní strategii a zahraničněpolitickou strategii, které mají deadline v půli příštího roku. Tohle všechno bude do sebe zapadat.
Nejlepší vztahy s USA v historii
V září jste byl na Valném shromáždění OSN. Setkal jste se tam s americkým prezidentem Joem Bidenem, vaše společná fotka rezonovala i v Americe. Jak byste popsal současné vztahy Česka s USA, jsou lepší než za předchozího prezidenta Donalda Trumpa?
Vztahy Česka a Spojených států jsou nejlepší v naší historii. 28. října jsme si připomněli vznik Československa, které před 104 lety vzniklo i za velké pomoci USA. To je v základu samotných vztahů. Česko je jasným hráčem v podpoře Ukrajiny a celé řadě diplomatických aktivit, ať už je to snaha o ustavení mezinárodního tribunálu pro ruské válečné zločiny nebo naše velmi kvalitní vztahy s Tchaj-wanem. Tomu všemu Spojené státy velmi dobře rozumí.
Mohou tyto vztahy narušit nadcházející volby do Kongresu, v nichž se očekává vítězství republikánů?
Volby do Kongresu jsou americká vnitropolitická záležitost. Samozřejmě všichni s napětím sledujeme, jestli a jakým způsobem budou republikáni schopni posílit nebo získat většinu v jedné ze dvou komor Kongresu. Na druhou stranu volby tohoto charakteru nemívají zásadní vliv na zahraniční politiku USA, protože tu ve svém důsledku určuje prezident a jeho administrativa. V česko-amerických vztazích nejsou aspekty, které by bylo potřeba projednávat nebo pro ně získávat většinu v Kongresu. Ať už volby dopadnou jakkoliv, věřím, že se podaří zachovat kvalitní vztahy.
Volby do Kongresu ale budou klíčové pro další pomoc Spojených států okupované Ukrajině, právě Kongres dosud schválil podporu ve výši 54 miliard dolarů. Nebojíte se propadu této podpory, pokud demokraté Senát neobhájí?
To máte pravdu, volby mohou změnit mnoho. Od podpory Ukrajiny přes to, jakým způsobem budou Spojené státy přistupovat k otázkám Turecka nebo Íránu. I republikánská administrativa má ale ve svých řadách odborníky na zahraniční politiku a dost často se jejich diplomacii daří hrany obrušovat. Dokud ale volby neproběhnou, nebudu to hodnotit.
"Nemá smysl mluvit o tom, že V4 je špatná"
Česko už přes čtyři měsíce řídí Evropskou radu. Jaké máte ohlasy na české předsednictví z diplomatického prostředí unie?
Velmi dobré. Myslím, že naše vláda dokázala vrátit Česko na evropskou scénu, stal se z ní srozumitelný a konstruktivní partner. Naše předsednictví evropští partneři oceňují hlavně v řadě energetických rad. Jsme vidět, slyšet, jsme srozumitelní a jsme za to velmi chváleni. Tím spíše, když Evropa prochází největší bezpečnostní krizí od konce druhé světové války.
Zahraniční experti na evropskou politiku, které jsme před týdnem oslovili, se shodli, že ale může jít pouze o pomíjivý okamžik slávy. Česko by se mělo podle nich soustředit na to, aby si v unii vybudovalo pověst týmového hráče, tedy se například více vymezit proti některým zemím visegrádské čtyřky, jako je Maďarsko nebo Polsko. Jaký má ještě význam Visegrád pro Česko?
Česko je týmový hráč, protože se naše zahraniční politika nenechává nikým vodit. Na předsednictví tvrdě pracuje mnoho diplomatů a dalších lidí na ministerstvech, kteří jsou zodpovědní za své agendy. Je to slušná dávka práce i pro členy vlády. Jako umíme hájit české zájmy, umíme hájit i ty evropské. Nazývat to pomíjivým okamžikem mi přijde zbytečně dehonestující.
Znovu se zeptáme, jaký má podle vás význam, aby Česko nadále zůstalo členem Visegrádu?
Visegrád se na úrovni ministrů zahraničí naposledy sešel téměř před rokem za maďarského předsednictví. Je to regionální formát, který tady je 30 let. Existuje jednoduše proto, že sdílíme ve středoevropském prostoru společné problémy. Z toho důvodu je třeba takový dialog nadále vést. Když jsme schopni nacházet společné zájmy, tak je společně prosazujeme.
Jak se nám ale mohou hledat společné zájmy ve chvíli, kdy Evropská komise otevřeně mluví o porušování zásad právního státu v Polsku i Maďarsku?
Polsko a Maďarsko mají rozdílnou rétoriku v celé řadě otázek, které se vážou hlavně k válce na Ukrajině. Je pravda, že tam se shoda nachází hůř. Ale nemá smysl mluvit o tom, že visegrádská čtyřka je špatná.
