Výjezd Fialova kabinetu do ukrajinské metropole se chystal několik měsíců. Ostré přípravy trvaly týdny. Během této horké fáze se začalo pracovat na Společném prohlášení předsedy vlády České republiky Petra Fialy a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu, jak se deklarace oficiálně nazývá.
"Česká republika bude nadále prosazovat silnou a efektivní politickou a materiální podporu aliance Ukrajině s cílem zajistit schopnost ukrajinského státu účinně bránit svá území na zemi, na moři i ve vzduchu," zní jeden ze čtyř bodů hlavní části deklarace, na které se Česko s Ukrajinou dohodlo.
Na podobě prohlášení se podílel úřad ukrajinského prezidenta, za českou stranu na ní pracovaly Úřad vlády, ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obrany. Dohodu následně schválil kabinet. Dosavadní mediální výstupy jen podpis deklarace zmiňovaly, Aktuálně.cz má dokument k dispozici.
Jednotná reakce NATO na jaderný úder
V posledních týdnech se množí úvahy pozorovatelů ruské invaze na Ukrajině, že režim Vladimira Putina je vzhledem k neúspěchu v poli připravený použít taktickou jadernou zbraň nebo jiný druh zbraně hromadného ničení. Rusko dokonce minulý týden uspořádalo cvičení strategických jaderných sil. Deklarace pamatuje i na tento scénář.
"Česká republika podpoří jednotnou reakci NATO v případě použití jakýchkoliv nekonvenčních zbraní ze strany agresorského státu," zavázal se Fialův kabinet. NATO oficiálně nedeklarovalo, jak by se v případě jaderného útoku zachovalo. Mlžení je součást taktiky, aby si Rusové nebyli jistí, jak tvrdý by byl případný protiúder aliance.
Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges avizoval, že v případě použití jaderné zbraně by spojenci mohli zlikvidovat ruskou flotilu v Černém moři. Případně zničit veškeré ruské síly na ukrajinském území. Na jeho slova je však třeba nahlížet coby na vyjádření generála v penzi, který nenese žádnou odpovědnost.
Podpora Ukrajiny při vstupu do NATO
"Ukrajina velmi oceňuje veškerou praktickou pomoc ze strany České republiky a českého lidu k posílení obranyschopnosti Ukrajiny. Česká republika bude stát při Ukrajině, jak dlouho bude potřeba. Nadále bude Ukrajině poskytovat silnou vojenskou, technickou, obrannou a humanitární podporu," zní další pasáž deklarace.
Česko zopakovalo podporu snahy Ukrajiny stát se členem Severoatlantické aliance. Ukrajina oznámila podání přihlášky do NATO 30. září, učinili tak společně prezident Zelenskyj, předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk a premiér Denys Šmyhal. Reagovali na anexi čtyř ukrajinských oblastí Ruskem. Podle Charty OSN je každá anexe nelegální.
"Česká republika podporuje Ukrajinu, aby se stala členem NATO, jakmile to podmínky dovolí, základní podmínkou je spojenecký konsenzus. V kontextu dramaticky změněného bezpečnostního prostředí a rychlé transformace Ukrajiny nebude Česká republika trvat na obvyklých termínech," stojí v deklaraci.
Dvanáct společných hodnot
Hlavní body prohlášení vychází z dvanácti hodnot, které tvoří první část deklarace. Obě strany se v duchu závěrů červnového summitu NATO v Madridu shodly, že Rusko je nejvýraznější a přímou hrozbou pro mír západní civilizace. NATO naopak nepředstavuje pro Rusko hrozbu, vždy bude jen reagovat na ohrožení z jeho strany, podepsali dále Fiala a Zelenskyj.
"Aliance znovu opakuje svou neochvějnou podporu nezávislosti, suverenity a územní celistvosti Ukrajiny v její mezinárodně uznávané hranici sahající až do jejích teritoriálních vod a rovněž plně podporuje přirozené právo Ukrajiny na sebeobranu a volbu vlastních bezpečnostních opatření," zní další bod, z něhož hlavní část prohlášení vychází.
První část deklarace také připomíná, že vstup Ukrajiny do NATO podporuje výrazná většina jejího lidu. Stejně jako že členství v alianci uvádí ukrajinská ústava jako jeden ze strategických zájmů země. Obě strany uznávají, že hrdinné nasazení Ukrajinců při obraně svého území proti ruské agresi samo o sobě přispívá bezpečnosti Evropy.
"Signál, že nejsme sami"
"Je to pro Ukrajinu velmi důležitý signál, že není sama," komentoval pondělní jednání českých ministrů v Kyjevě bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku a nyní náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Vedle symbolického gesta ocenil i praktický význam návštěvy. "Dohodli jsme se o velkém množství důležitých otázek, a to jak bilaterálních, tak i v rámci celosvětového společenství," uvedl.
Česko dosud uvolnilo vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 4,5 miliardy korun. Dodalo houfnice Dana, tanky, obrněná vozidla či protiletadlové raketové systémy. Aktuálně poskytl Fialův kabinet 20 milionů korun na nákup naftových generátorů, které mají alespoň částečně pokrýt výpadky dodávek elektřiny v Dněpropetrovské a Lvovské oblasti v důsledku ruského ostřelování.
"Na první pohled poznáte, kdo je přítel a kdo ne. Česko je naším přítelem a spojencem. Přijali jste skoro 450 tisíc Ukrajinců. Copak Česko nemá vlastní problémy? Má. Čelí vlastním výzvám, ale nechová se k nám jako k migrantům, ale jako k lidem, kteří jsou stejní jako Češi. Za to jsme velmi vděční," řekl Zelenskyj v rozhovoru pro Českou televizi.
Fiala se Zelenským dohodli, že do poválečné obnovy Ukrajiny se zapojí české firmy a že jim ukrajinská strana usnadní přístup na trh. Síla gesta českých ministrů spočívala v tom, že přicestovali do ukrajinské metropole v době, kdy na Kyjev dopadaly ruské bomby. Za dlouhodobou pomoc Česka obdržel český premiér od ukrajinského prezidenta vysoké vyznamenání.
"Jsem nejen překvapen a opravdu dojat. Nesmírně si vážím této pocty, chápu to jako ocenění českému lidu, České republice, tomu, jak nesmírné podpoře se u nás Ukrajina těší," uvedl Fiala k převzetí Řádu knížete Jaroslava Moudrého, jenž se uděluje za zásluhy o rozvoj a blaho Ukrajiny v oblasti vědy, kultury, školství a obranyschopnosti země. Stejný řád dostali v minulosti Václav Havel a Karel Schwarzenberg.
