Ústí nad Labem - Vláda udělala dlouho očekávané a oddalované rozhodnutí o tom, kde a jak dlouho se bude v Česku těžit hnědé uhlí. Z něj přitom pochází zhruba polovina vyrobené tuzemské elektřiny. Ministři rozhodli, že se limity těžby posunou v případě lomu Bílina, který vlastní polostátní ČEZ. Ten se tak dostane asi k jednomu stu milionů tun hnědého uhlí.
Naopak limity se nezmění v případě lomu ČSA, který patří Severní energetické, za níž stojí finančníci Pavel Tykač, Jan Dienstl a Tomáš Fohler. Současná koalice by definitivní verdikt pro ČSA přehodila na jinou vládu, protože budoucí vlády budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit. Problém lomu ale je, že má za současných podmínek uhlí jen do roku 2022 a nyní těží v útlumu. Za limity přitom jsou odhadované zásoby asi 750 milionů tun uhlí, které by trvalo vytěžit desítky let. Na druhou stranu by se musely bourat části obcí Černice a Horní Jiřetín. Naopak prodloužením těžby pouze v lomu Bílina nebude přímo ohrožena žádná obec.
K usnesení vlády byla přidána podmínka ministrů za ANO, které požadovalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí. To proto, aby se nezhoršily podmínky bydlení.
Posunutí limitů v případě Bíliny je podmíněno i tím, že hnědé uhlí bude v budoucnu směřovat primárně do tepláren. Podle nedávných studií by totiž bez prolomení Bíliny po roce 2020 nebylo dost uhlí pro všechny. S prolomením se doba prodlouží o pět let, ale pak budou muset teplárny dostávat přednost. To by pro stát nemělo být problémem, nebude muset zasahovat do smluv, protože uhlí za rok 2025 v případě Bíliny ještě není nasmlouvané. Nemělo by tak hrozit placení kompenzací.
Roli v tom, proč se zvolila Bílina, a ne ČSA, hraje i vlastnictví lomu. V případě Bíliny, kterou koncově vlastní ČEZ, si stát dokáže ohlídat, aby uhlí opravdu skončilo v teplárnách. Stát má totiž v ČEZ většinu.
Vládu v Ústí přivítaly stovky horníků skandováním "zrušte limity". Naopak heslem "zachovejte limity" se obraceli na ministry ekologičtí aktivisté.
Demonstrace zhruba 550 havířů skončila krátce před desátou hodinou. Kolem půl jedenácté se začali rozcházet i zastánci zachování limitů těžby.
Pro pokračování těžby uhlí se vyslovil i hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM). Otázka těžby ale podle něj není jen ta jediná. "Protože nejde jenom rozhodnout o tom, těžit - netěžit, ale pokud se řekne netěžit, tak se musí říct, co bude s těmi lidmi dál, co bude s naším krajem a jak se bude situace řešit," řekl před jednáním vlády hejtman.
Budoucnost chce řešit také jiřetínský starosta. "Je skvělé, že v projednávaném návrhu vůbec není prolomení limitů na dole ČSA, ale na druhé straně ta možnost, že by se k tomu mohli vracet každý rok, je samozřejmě strašná," řekl Buřt. "Chceme požádat ministry, aby to rozhodnutí bylo trvalé, aby se k tomu vláda nevracela podle libovůle uhlobaronů nebo ministrů," dodal.
Na povrchovém dole ČSA už několik let těžaři tlumí dolování. "Dva technologické celky jsme odstavili, další odstavíme v příštím roce. Pro vedení společnosti rozhodnutí vlády znamená pouze upřesnit detaily," řekla mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová.
"Pokud budoucnost ukáže, že uhlí z lomu ČSA je potřeba, musíme si uvědomit, že jeho dodávky budou moct být obnoveny až kolem roku 2030 a náklady budou obrovské," poznamenala. Podle aktuálního útlumového plánu skončí těžba uhlí v ČSA po roce 2020.
Internetová anketa Křišťálová lupa jde do finále. Chcete vidět on-line deník Aktuálně.cz na vítězné příčce? Dejte nám svůj hlas zde. Děkujeme!
