Polní nemocnice v Letňanech se začala budovat v druhé půli října 2020, kdy vypukla druhá vlna epidemie koronaviru. Tehdy denní přírůstky nově nakažených výrazně překračovaly hranici 10 tisíc. Budova měla začít sloužit v případě, že kapacity standardních nemocnic pro pacienty s vážným průběhem nemoci nepostačí. Na konci října bylo hospitalizovaných téměř osm tisíc lidí.
Smlouvu na pronájem ploch uzavřel z pokynu tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly Jan Kvaček (ředitel Nemocnice na Bulovce, pod niž polní zařízení spadalo) s podnikatelem Pavlem Sehnalem, který měl plochu v Letňanech v držení. Kontrakt o pronájmu zněl na dvacet milionů korun. Podle serveru Seznam Zprávy byl Prymula podezřelý z dvou trestných činů: z porušení povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužití pravomoci úřední osoby. Předminulý týden server upozornil, že policie kauzu odložila.
Případ se však dal znovu do pohybu. Jak zjistilo Aktuálně.cz, dozorový žalobce z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 verdikt o odložení kauzy uplynulé pondělí zrušil. Kriminalisté tak musí v prověřování okolností, za jakých byl prostor pro vybudování nemocnice poskytnut, pokračovat. Trestní řízení se znovu rozběhlo.
Minimálně jeden nevyslechnutý svědek
"Předmětné usnesení bylo dozorovým státním zástupcem jako neodůvodněné zrušeno, neboť odůvodnění usnesení policejního orgánu je natolik vadné, že nesplňuje požadavky kladené na něj ustanovením (…) trestního řádu, a to především pro jeho vnitřní rozpornost," potvrdil Aktuálně.cz vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 Tomáš Svoboda.
Vedoucí žalobce Svoboda připouští, že pokračující trestní řízení může vyústit ve stejný závěr jako napoprvé. Je však důležité objasnit nejméně jednu okolnost. "Nelze vyloučit, že policejní orgán provede ještě některé úkony trestního řízení. Ve věci nebyl vyslechnut minimálně jeden důležitý svědek," podotkl. O jakého svědka se jedná, není jasné.
Vyšetřující policista vedl coby podezřelého tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Podle něj se mohl - jak už bylo řečeno výše - dopustit porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Jeho provinění mělo spočívat v tom, že se dohodl na pronájmu s podnikatelem Pavlem Sehnalem za 20 milionů, ačkoliv mu měla finanční skupina PPF nabízet jiné vyhovující prostory pro špitál zdarma.
Nepřípustná polemika se žalobcem
"Policejní orgán totiž v odůvodnění usnesení prezentoval především své vlastní úvahy a názory na shromážděný důkazní materiál, a to včetně různých domněnek až konspiračního charakteru, přestože tyto jeho úvahy často neměly podklad v důkazech," popsal však Aktuálně.cz vedoucí žalobce Tomáš Svoboda, jak kriminalistou vedenou linii prověřování vyhodnotil.
Kauza prošla kontrolou ze strany právě Svobody i Městského státního zastupitelství v Praze. Z ní už loni 6. prosince vyšel Svobodův pokyn, že nashromážděné poznatky podezření na žádný Prymulův delikt nepotvrzují a k zahájení jeho stíhání není důvod. Přesto vyšetřovatel do usnesení o odložení věci uvedl, že jeho zjištění ukazují právě na Prymulu a že obvinění by bylo namístě.
"Takové tvrzení je však v rozporu s obsahem spisu i závazným právním názorem státního zástupce," uvedl vedoucí žalobce Svoboda. Zdůraznil, že v takové fázi trestního řízení je relevantním pouze právní názor státního zástupce, nikoliv vyšetřujícího policisty. Jinými slovy polemika kriminalisty s odpovědným žalobcem v rozhodnutí o odložení věcí nemá co dělat.
Za nemocnici nakonec platilo ministerstvo
Prymula podle vedoucího žalobce Tomáše Svobody nemohl být postihnutý z prostého důvodu: Skupina PPF oficiálně informovala o možnosti poskytnutí jejích prostor pro vybudování polní nemocnice 20. října. Tehdy už však byla v plném proudu stavba špitálu v Letňanech, která začala po podpisu smlouvy s podnikatelem Sehnalem. Jinými slovy v danou chvíli existovala jediná konkrétní nabídka - právě ta od Sehnala.
"Nevím, proč podezřívali právě mě, ale podával jsem vysvětlení. Vím, že se diskutovalo, jaká byla cena, ale s tím jsem já mnoho společného neměl," řekl Prymula serveru Seznam Zprávy. Ve funkci skončil jen několik dní poté, co polní nemocnice vznikla. Rezignoval 29. října po tlaku tehdejšího premiéra Andreje Babiše kvůli tomu, že v době restrikcí měl schůzku v jedné restauraci na Vyšehradě.
Letňanský špitál vybudovala armáda, stejně jako pro něj vyčlenila lékařský personál. V provozu byla rezervní nemocnice zhruba čtyři měsíce. Loni v únoru se rozebrala, aniž by během svého fungování přijala jediného pacienta. Celkové náklady na její provoz přišly na 100 milionů korun. Tyto výdaje nesla Nemocnice na Bulovce, s kterou se finančně vyrovnalo ministerstvo zdravotnictví loni v červenci.
