Firma EP Energy Trading dodává elektřinu a zemní plyn v Česku a na Slovensku několika desítkám tisíc odběratelů, domácnostem i podnikům. Jejím majitelem je společnost EP Energy, jež spadá pod Energetický a průmyslový holding. Skupinu ovládá jeden z nejbohatších českých byznysmenů Daniel Křetínský, jehož majetek za loňský rok se odhadoval na 120 miliard korun.
EP Energy Trading vykázala nadměrné odpočty DPH ve výši 126 milionů korun. Na dani z přidané hodnoty v důsledku odvedla víc, než musela. V obecné rovině vzniká odpočet převýšením nákladů nad tržbami, nebo nákupy za vyšší sazbu DPH a prodejem s nižší sazbou. V takovém případě se firmě po daňové kontrole peníze vrátí a z rozdílové cifry jí navíc náleží od státu úrok.
Specializovaný finanční úřad vyplatil firmě úrok necelých 900 tisíc korun. Ta však částku jako nedostatečnou úspěšně napadla u soudu, následně inkasovala téměř 16 milionů. Firma si však řekla o další peníze. Žádala úroky za to, že původně dostala málo a na uhrazení vyhovující částky čekala. Úřad ji nevyslyšel, podala proto žalobu.
"Nemá to oporu v právním řádu"
"Přiznání úroků z pozdního vrácení úroků vzniklých v souvislosti s prověřováním nadměrného odpočtu nemá žádnou oporu v právním řádu," zní klíčový argument rozsudku Městského soudu v Praze, jenž neveřejně rozhodl minulý měsíc a jehož rozhodnutí Aktuálně.cz získalo. EP Energy Trading usilovala o jednotky milionů korun.
Senát soudce Štěpána Výborného kvitoval, že finanční úřad se při zvažování žádosti firmy správně přidržel zásady zákazu anatocismu, tedy placení úroků z úroků, k čemuž by při vyhovění prosby společnosti došlo. Anatocismus zákon připouští jen za výjimečných okolností a musí být dohodnutý předem.
"EP Energy Trading zvažuje možné další kroky s týmem svého právního zástupce včetně možnosti podání kasační stížnosti. S ohledem na aktuální soudní praxi je však pravděpodobnější, že další řízení EP Energy Trading iniciovat nebude," sdělil Aktuálně.cz k výsledku sporu mluvčí Energetického a průmyslového holdingu Daniel Častvaj.
Rozsudek je pravomocný. Napadnout ho lze zmíněnou stížností u Nejvyššího správního soudu, podání však nemá odkladný účinek. "Specializovaný finanční úřad respektuje všechna soudní rozhodnutí, jimiž je vázán. Bližšímu vyjádření brání úřadu povinnost mlčenlivosti," řekla mluvčí instituce Ludmila Klimešová.
Zákonem předvídaná kontrola
Spor má kořeny v roce 2015. Právě tehdy vykázala EP Energy Trading nadměrné odpočty DPH. Zabýval se tím zmíněný Specializovaný finanční úřad, do jehož působnosti spadají firmy s ročním obratem přesahujícím dvě miliardy korun. Původní úrok ve výši 848 tisíc vyplatil úřad společnosti v listopadu 2017.
Jenže firma poukázala na to, že při vyplacení náhrady použil úřad kvůli chybné interpretaci daňového zákona špatný výpočet. Za pravdu jí předloni v červenci dal Nejvyšší správní soud. Po tomto rozsudku firma získala od státu 15,9 milionu korun. EP Energy Trading poté vyhodnotila, že jí kvůli chybnému postupu úřadu náleží kompenzace.
"V podobných případech jde o to, že vedení společnosti je ze zákona povinno postupovat s péčí řádného hospodáře. Šlo o částku v řádu jednotek milionů korun," vysvětlil motivaci firmy usilovat o úrok z úroků mluvčí Častvaj. Jenže úřad loni v lednu její nárok zamítl, po podání žaloby ze strany EP Energy Trading se případ dostal k soudu.
Pražský soudce Štěpán Výborný nyní rozhodl, že firma nemá na druhý úrok právo. Získat ho lze jen ve chvíli, kdy je na začátku nezákonné rozhodnutí státu. Jenže na startu byla standardní úřední prověrka nadměrných odpočtů DPH. Podle soudu se tak jednalo o "zákonem předvídané prověřování splnění podmínek pro uplatnění daňového odpočtu".
Úroky se vrací běžně, spor je výjimečný
Úroky z nadměrných odpočtů daní vyplácí Finanční správa běžně. Jde o zmíněný první úrok, jenž firmě náleží automaticky. Jak Aktuálně.cz sdělil mluvčí Generálního finančního ředitelství Jiří Heřtus, loni ho stát přiznal 204 právnickým osobám. "Byly v celkové výši 73,1 milionu korun," dodal.
Už méně běžné je, že firmy chtějí na úrocích vyplatit víc. Tak jako se EP Energy Trading domohla zvýšení částky z 848 tisíc na 15,9 milionu. "V roce 2022 bylo orgánům Finanční správy doručeno deset správních žalob, jejichž předmětem byl přezkum úroků v celkové výši 6,2 milionu korun," podotkl mluvčí Heřtus.
Spory o druhé úroky jsou pak výjimečné. Mluvčí Specializovaného finančního úřadu Ludmila Klimešová potvrdila, že loni se objevila jediná taková podaná žaloba. "Výše sporného úroku nebyla žalobou explicitně určena a úřad ji nemůže ani předjímat, neboť soudní spor doposud probíhá," doplnila.