Praha - Prezident Václav Klaus podepsal novelu zákona o spotřební dani, jejíž součástí je i kontroverzní přílepek o obchodování s emisními povolenkami, pro který se vžil název "přílepek pro ČEZ".
Informoval o tom mluvčí Hradu Radim Ochvat.
Znamená to, že energetické společnosti budou mít možnost získat i po roce 2013 emisní povolenky zdarma výměnou za to, že ušetřené peníze investují do modernizace svých provozů.
ODS s ČSSD ruku v ruce
Podle jeho kritiků, se ale stát vzdává desítek miliard ve prospěch energetických společností, zejména polostátní společnosti ČEZ. Exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) dokonce sumu vyčíslil na 70 miliard.
Přílepek o povolenkách do zákona o spotřební dani vložili bývalí ministři průmyslu a obchodu Martin Říman z ODS a Milan Urban z ČSSD. Jejich hlavním argumentem bylo, že jde o protikrizové opatření a zároveň prostředek k zvýšení ochrany životního prostředí.
"Ta argumentace je přibližně stejná, jako kdybychom řekli, že kdo postaví ze svého nemocnici, nemusí platit zdravotní pojištění. Uvědomme si, že emisní povolenky tvoří 30 procent rozpočtu," připodobňoval naopak důsledky schválení přílepku exministr financí Miroslav Kalousek.
| Exministr Bursík bloguje: Velká hra šéfa ČEZ, Martina Romana |
Přesto zákon i s přílepkem poměrně hladce prošel v červnu sněmovnou a o měsíc později mu své ano řeklo 41 senátorů.
Rozhodne Ústavní soud?
Energetické společnosti však stále nemají vyhráno. Nejužší vedení KDU-ČSL nyní zvažuje, že se přílepek pokusí "zakázat" pomocí Ústavního soudu, jak v rozhlasovém pořadu Studio Česko uvedl místopředseda strany a poslanec Jiří Carbol.
"Zatím posuzujeme, jestli by to vůbec mělo u Ústavního soudu šanci," řekl Aktuálně.cz Jiří Carbol.
"Vadí nám postup, jakým to bylo přijato. Vadí nám i to, že nebyla dána možnost o návrhu diskutovat, uspořádat seminář, jako se to u podobných závažných předloh dělá," dodal.
Pokud se KDU-ČSL rozhodne ústavní stížnost podat, bude muset sehnat dostatečný počet podpisů od jiných straníků, protože lidovci nemají tolik zákonodárců. K ústavní stížnosti je potřeba 41 poslanců nebo 17 senátorů.
Podle Martina Bursíka, exministra životního prostředí a bývalého předsedy Strany zelených, je možné i to, že do české metody rozdělování povolenek na oxid uhličitý zasáhne Brusel.
"Evropská komise s nejvyšší pravděpodobností Česku národní plán investic do modernizace infrastruktury a čistých technologií neuzná," odhaduje Bursík.
